Kamarádky mi lezou do zelí

Na této situaci mě zaráží, chování kamarádek, přijde mi to že když přišli do věku zakládání rodin, tak vhodného chlapa přeberou klidně i kamarádce.

Souhlasím. Dobrých chlapů je jako šafránu a některé ženy umí být pěkné mrchy :-/

Měla jsem partu holek, bylo nás asi 7 a dělo se něco podobného. Některé byly s někým stále ve vztahu, další takové ty stále solo holky....Prostě si navzájem nepřály přítele, hledaly na něm každou chybu, pořád vše zveličovaly, ale přitom by za něj samozřejmě byly rády. Už se s nimi nestýkám, protože to byl docela pekelnej nátlak. A to jsme nebyly žádné 16ti leté holky. Mít spokojený vztah bývá často trnem v oku A pozná se díky tomu opravdové přátelství.
Asi bych si o tom promluvila na rovinu s přítelem, jestli si toho všímá. Pokud je to charakter, tak se nemusíš bát. Ale chápu, že tě to mrzí kvůli těm ,,kamarádkám".

Přítel si toho všiml, a holkám pomůže tak, že jím řekne: potřebuješ něco přestěhovat? Tak my na to s klukama vlítneme. Nechce dělat rozbroje v partě a já to chápu a o a doufáme, že je to po chvíli snažení přejde a zaměří se jinam. O přítele se nebojím, ale nikdy by mě nenapadlo myslet si na zadaného kluka a nebo dokonce přítele kamarádky.

Reaguji na Terkak: Ony vždy koukaly po chlapech, které nebudou mít jisté a bavilo je to, ta nejistota. Ale lidé z party už mluví o dětech a svatbách a ony ted koukají po chlapech na život. Můj přítel je ochranitelský typ, dobrák, dříč, sportovec, slušně vydělává a to by najednou to ocenily. Kluci nám říkají, že budeme jednou modelová rodinka a tak, a jím to asi začalo hlodat v hlavě.

Reaguji na Scoooby: Nám je 23 - 29, takže už jsme všichni, řekla bych že dospělí a rozumní.

Tak to jsme ve stejném věku A dělo se to samé. Je to dost o tom, že už se to dá považovat za ten přelomový věk a pokud člověk nemá stálého partnera, může chytat depky a jít díky tomu přes mrtvoly. Ale je to jen o charakteru

Jo tyhle mám nejradši... Myslim, že bych zúžila okruh svých "přátel" než se zaobírat takovýma jepicema.

Naprosto ti rozumím. Mám taky jednu kamarádku, která je taková docela hrdá hlava a furt se musí kvůli něčeho se svým přítelem hádat, dlouho jsem jí dělala vrbu, pak jsem odjela na týden na dovolenou a ona zničehonic začala psát mému příteli a začala si se vztahem ztěžovat jemu, na což on jí víceméně řekl, že si to musí pořešit sama a samozřejmě mi všechno řekl, ale mě to vadí, protože mu psala v době, kdy věděla, že nejsem doma a kdykoli jdeme jako parta někam, tak všechno řeší s ním, organizuje a vše ukazuje jemu a ne nám všem ostatním jako třeba trasu v mapě, kam půjdeme a tak... Dokonce mi už několikrát říkala, že by si to se mnou vyměnila a já nevím jak mám reagovat... Docela mě to rozčiluje, ale nechci ničit jinak fakt super partu...

Co takhle přestat žít v partě?
Už je Vám dost let na to, aby jste si zařídili svůj vlastní život a přestali se nechat vláčet tím, co kdo v partě řekl nebo udělal.
Neříkám přestat se stýkat s přáteli, ale ohraničit si vlastní soukromí, trávit víc času společně ve dvou než s partou a ony si brzo uvědomí, že se mezi vás nemají montovat.
Nic jiného mě nenapadá.

Reaguji na amelie1111: Tak my se s partou vidíme jednou za dva, tři měsíce

spíše se potkáváme v práci a tak

Tak v tvém případě jde asi jen o jednu konkrétní osobu. Viz:

Tak pokud v tom má přítel jasno, tak bych to nechala být, ale rozhodně bych jí nepřestala sledovat ostřížím zrakem.
A pokud by její chování přešlo v nepokryté přetahování přítele, tak bych jí to pořádně vytmavila a přerušila s ní veškeré styky. Na mrchy se musí taky po mrchovsku

Přesně tímhle se řídím, přítel má jasno, ani není jeho typ, je to basketbalistka a jemu se nelíběj velký ženský, ale i tak se mám pořád na pozoru raději...

Asi bych slečně poradila přehodnotit, zda taková parta stojí za to, přece jenom je to 5 let, člověk dospěje a často to bývá tak, že zjistí, že si s těmi lidmi už nemá vlastně někdy ani co říct, nebo ho už strávený čas s nimi neuspokojuje. Já takhle prostřídala přátele párkrát za život. Vybírej si, pokud ti tohle vadí, vyměň, na co se upínat na vzpomínky, jak to bývalo všechno fajn, když už to tak třeba dávno není...

Já se přítelovy nevěry ani odchodu ode mě nebojím. Zajímá mě tady to, jestli je to v podobných kolektivech běžné, což zatím vypadá, že bohužel ano. A co ty holky k tomu vede? Opravdu možná strach, že všichni dobří už začínají být zadaní.

Jinak k tomu probrat partu, je to opravdu parta, která vznikla na kolejích. Teď spolu chodíme pařit, na paintball, a slavíme spolu narozeniny v klubech. Pomáhali nám se stěhováním. Ty nejlepší přátele máme já i přítel mimo skupinu. A i přes tento problém, když se někde takhle všichni sejdeme je zábava a nerada bych s tím skončila. Až budeme mít rodinu tak už na to čas nebude. A ono myslím si, že kdyby někdo v partě někomu přebral partnera, asi by to vneslo velké dusno mezi nás. A to mě taky zaskočilo, že tohle riskují.

Jde mi tady spíš o zkušenosti z vlastních životů a názory co k tomu člověka vede

Tohle zažije každý alespoň jednou za život a to ještě minimálně Já mám také chlapa za kterého by většina žen vraždila a také jsem zažila pár chvil, kdy o něj nějaká usilovala a ještě dokonce v mé přítomnosti a dost okatě ) Hlavně se nenech vytočit do nějakých scén. Kdyby chtěl s nějakou z nich chodit, tak s ní je asi už dávno. Některým dělá dobře, že se o ně zajímají ještě jiné..

A jinak co je to za opravy? Strejdova nová manželka to vyřešila jasně. Chcete aby vám něco opravil? Cálujte. No takže toto pravidlo se začalo vztahovat i na rodinné příslušníky. D Tudíž bych zkusila příteli naznačit, že přeci nebude chodit někomu něco opravovat apod. zadarmo. 500 Kč na hodinu a ona si to dotyčná rozmyslí až jí to začne naskakovat )))