Jak pokračovat dál ve vztahu?

to je těžký ale myslím že se to hodně ve vztahu stává,po takovéto době,někdy i dřív.
my jsme spolu 2 roky a taky si přes den nepíšeme a nevoláme,jen když jsme někde jinde,aby o tom ten druhý věděl.
nemáme potřebu,právě proto že se vidíme doma.
to že tráví hodně času večer s kámošema by mi vadilo,ale můj přítel taky ale mě bere sebou.nenechal by mě doma,když nechci jít tak jde sám.
být tebou tak zkusím taky někam vyrazit s kámoškama,cvičit,prostě at si tebou není moc jistej.když přijde domů a ty tam nebudeš tak možná zpozorní a navíc se na tebe bude těšit.hlavně nic nevyčítat,to je pak asi ještě horší.
pokud víš že tě nepodvádí,tak je to super,mě takhle byjvalej ke konci hodně prohlížel a oak na něj praskla jiná ženská.

hodně přehlížel tam mělo být

Kachenka88
Myslím, že takto to funguje ve spoustě vztahů, my jsme s přítelem 7 let, z toho 5 let spolu žijeme a můžu ti říct, že to taky není jak to bývalo na začátku! Nemyslím, si, že by jsme se měli míň rádi, ale je to o tom, že jak se člověk vidí každý den tak už to není takové jako když jsme se scházeli 2-3x týdně někde na rande ! Těch pozorností už taky není tolik, snídani do postele jsem zažila taky naposled před pár lety, ale já to prostě tak beru, na druhou stranu já už taky nejsem ta bláznivě zamilovaná holka jako před lety! Myslím, že lidi si tak nějak zevšední, ale život jde dál! Můj přítel mi na začátku taky pořád opakoval jak mě miluje a vzdával se kvůli mně svých koníčků, dnes už to tak není, klidně si na celý víkend vypadne na ryby (to by dřív nedokázal). Takže já se snažím hledat taky svou zábavu, chodím si zacvičit s holkama, domluvím se s kámoškou na nákupy atd! Zkus si taky najít nějakou svou zábavu a jak už tu psala mariane, když chlap uvidí, že na něm nejsi až tak závislá a dovedeš se bavit i bez něho tak mu budeš možná víc vzácnější a bude rád za každou chvilku strávenou s tebou!

Jen tak trošku mimo hlavní téma.. Skoro v každé diskuzi co čtu, co se týká partnerských vztahů se neustále píše "ať si tebou není tak jistý"... A jak toho docílit? Tak, že jde ženská někam s kamarádkama? Tím chlap získá nejistotu? Nebo tím, že pujdu nakupovat s kámoškama? Já teda nevím, sem s přítelem už taky celkem dlouho (6let), ale když řeknu, že jdu s kámoškama, tak mi popřeje, ať se dobře bavím a když přijdu, tak se ptá, jak sem se měla, jestli sme pokecaly, protože je rád, že sem příjemně strávila večer a ještě se mě ochotně ptá, jestli nepotřebuju zpátky vyzvednout.. To samé o nakupování...

Kachenka88
Nevím, jestlo znáš knížku "muži jsou z marsu, ženy z venuše" ale tam píšou, že chlapi jsou jako gumové šle nebo něco v tom smyslu... Potřebují se oddálit, aby se mohli zase přiblížit.. ovšem nevím, jak dlouho to trvá obecně, ani nevím, jak dlouho je to tak u vás.. Máte nějaké společné zájmy? Třeba jízdu na kole nebo tak? Tak vyrazíte ven do přírody a budete spolu.. Ještě jsem někde četla o přechozeném vztahu, kdy je třeba trošku něco ve vztahu změnit.. nezačínáte plánovat třeba rodinu? Nebo si třeba pořídit pejska, jestli na něj máte čas a máte rádi zvířata.. Budete mít tzv. "společný projekt" a tím vás to zase trošku sblíží... O víkendu spolu budete chodit na procházky.. Ovšem tu je asi důležité chtít toho pejska oba dva.. Protože kdybys třeba chtěla jen ty, mohlo by to pak být ještě horší v tom smyslu, že by přítel měl pocit, že ses o něj přestala zajímat..

pepis a to je přesně to co mám na mysli já.je vidět že tvůj přítel si tě váží,je ochoten ti pomoc,vyzvednout tě a je rád že sis i bez něj užila večer.
prostě mám na mysli že pokud ženská bude furt doma ,tak jí za chvíli chlap začne brát jako inventář,a to žádná nechce...

Tak my jsme s přítelem tři roky, vidíme se denně a přijde nám divné, abychom se jeden druhému přes den neozvali. Děláme radost jeden druhému a snažíme se vztah opečovávat, aby bylo pořád na co se těšit. Nejsme závislý jeden na druhém, chodíme ven i sami jeden bez druhého. Není důvod, když jde ven s kamarády, aby mě bral s sebou a naopak. Ale pak máme společné záliby, které nás spojují. A to, že budu vyrážet ven s kamarádkama, když jsem to nikdy nedělala přece neznamená, že si toho ten partner bude vážit, že? Taky mu to může být jedno a vy se začnete trápit ještě víc. Myslím si, že pokud nastane ve vztahu nějaký problém, je potřeba o něm mluvit. Pokud ten druhý není ochotný naslouchat, co budete dělat, až dojde na řešení závažných problémů? A jak si můžete být jistá, že jste v jeho životě jedniná? Za to přece nikdy nikdo ruku do ohně dát nemůže...

Chápu..

Vždycky, když je nějaký problém, tak za tím ženská začne hledat nevěru.. Bohužel je to dnešní dobou, neustále sme obklopováni tím, že lidé sou si nevěrní atd.. Ale ne vždy je jen toto důvod.. Může to být taky pouze tím, že se partner doma nudí.. Nevím-hádám a nechci se Kachenka88 dotknout, ale třeba jde jen o to, že pertner dojde dom a nechce se mu sedět u tv, tak jde za kámošema.. A s tím, že už nenosí dárečky, není pozorný.. to se přece stává u každého vztahu ne, že časem takové období přejde, ne? Jestli je tu někdo, komu to vydrželo po 6 letech pořád stejné jak na začátku, tak tomu gratuluju...

Pepis
Nechtěla jsem to svádět na nevěru, to opravdu ne. Souhlasím s vaším názorem, že pokud se chlap bude každý den vracet domů k televizi místo toho, aby si dva lidi spolu vymysleli zábavu, tak po čase půjde raději někam ven, protože se alespoň odreaguje. S tou nevěrou jsem to myslela tak, že říkat jí může co chce, to je to nejjednodušší. Já sama jsem člověk, co se snaží problém řešit hned, jak nastane a o všem mluvit. A nechci, aby se se mnou partner nudil a to samé nabízí on mně. Ale jak jsem řekla ... je to všechno o komunikaci.

No jako ruku na srdce, já to dělám taky hlavně jak sem řekla, protože nás to všude obklopuje, je toho plná tv, pořád nějaké filmy, kde se nevěra v 99, 999 % vždy vyskytne-z prvu krásného vztahu.. Taky pro to, že čtu tady ty příspěvky některých pisatelek, jak si nikdy nedokázaly představit, že je přítel podvede a najednou mu přišly na nevěru..
Určitě máte pravdu, vše je o komunikaci.. Oni bohužel chlapi většinou v takových věcech nejsou moc komunikativní (aspoň ten můj ne), nebo abych to spíše upřesnila, jde o to, že oni často nevidí ten "problém" kterým my se trápíme

Ahoj holky a Kachenko88,
poslední měsíce mého osmi letého vztahu vypadaly dost podobně, večer mi neřekl ani dobrou noc. Snažila jsem se to řešit po dobrým, po zlým, ale nic. Taky bych ho nikdy neopustila, byl to slušnej, věrnej, dobře vydělávající, spolehlivej chlap a milovala jsem ho. Pak mi jednou řekl, že se rozejdeme, strašná rána, byla to taková bolest. Pak si to rozmyslel a řekl, že potřebuje čas, že má stres v práci a že neví jak dál, že neví čemu dát přednost. Musela jsem se odstěhovat k ségře a on si takhle se mnou hrál asi měsíc, jako že jo a ne.
Pak jsem šla jednou do bytu pro nějaké dokumenty (stále jsem tam měla všechny věci, protože jsme se vlastně nerozešli), no a on už si tam tahal jinou ženskou, a pak i řekl, že už s ní je v kontaktu asi dva měsíce, přesně jak jsme měli tu krizi, ale je to prý jen kamarádka - klasika.
Moc mi to pomohlo a dnes jsem za to vděčná, protože jsem se s ním definitivně rozešla, zařídila si vlastní byt, no a po měsíci, když jsem byla už se vším vyrovnaná, tak se objevil ten nejlepší chlap pod sluncem. Takže všchno zlé je pro něco dobré, u mě to platí na 100%.

zdenka83
A o tom to j!. Je ztráta času, upínat se na pana Nedokonalého, když někde o kousek dál čeká pan Dokonalý.

zdenka83
super, přeju ti ať si pořád spokojená

Pepis
Díky moc, cítím, že budu.

Samozřejmě, že na sobě taky pracuju, abych nedělala ty samé chyby jako v předešlém vztahu. Nejsem dokonalá, ale snažím se teď vše řešit s láskou a pozitivně. Hlavně s knihami Miluj svůj a život, Tajemství atd. Ty mi opravdu pomohli se se vším rychleji vypořádat.