Horolezectví a jiné lezectví

Jestli opravdu úplně začínáš, zatím do ničeho neinvestuj. Lezečky (speciální boty na lezení) Ti půjčí na každé stěně, stejně tak ostatní vybavení (sedák, lano...). Pokud jsi ještě nikdy nelezla, doporučuji zajít si to někam vyzkoušet, spousta lezeckých stěn dělá "ochutnávkové" hodiny, např. Mammut v Holešovicích: http://www.horoskolamammut.cz/kurzy-indoorove/moje -prvni-lezeni.html
Pokud zjistíš, že Tě to fakt baví, máš několik možností:
1. přidat se ke známým/najít si partu, která leze, začít s nimi chodit a učit se. Velká nevýhoda - hodně lezců jsou dneska rychlokvašky, kteří neumí správné postupy a metodiku, čímž ohrožují sebe i ostatní - a můžeš tak od nich chytit špatné návyky.
2. přihlásit se do některého z kurzů, které letecké stěny pořádají. Kromě zmíněného Mammuta třeba Namche na Palmovce: http://www.namche.cz/kurzy-a-akce/lezeni-na-stene, žižkovský Boulder v síti (jedná se fakt jenom o boulder, takže bez lana) http://bouldervsiti.cz/?sekce=3&popis=Kurzy, na Starém městě Ultra Ant http://www.tynskastena.cz/index.php/kurzy-lezeni ...atd., v Praze jich je dost
3. - a to doporučuji nejvíc! - zaplatit si horoškolu nebo vstoupit do horolezeckého oddílu, kde sami učí. Jednak je tam většinou záruka kvality a správné metodiky, učíš se postupně, seznámíš se s partou lidí a najdeš si spolulezce. Pokud si to můžeš dovolit (čas a peníze), maximálně doporučuji týdenní kurzy na Slovensku, které jsou zdaleka nejlepší široko daleko: http://www.rockstar.sk/ (mají i víkendové, ale to je z Prahy trochu z ruky). I pro absolutní začátečníky, nemusíš mít obavu jet tam i sólo. Další tipy na horokurzy a školy najdeš třeba tady: http://www.outdoorforum.cz/viewtopic.php?f=18&t=72 82&start=90 (btw tohle forum Ti doporučuji "ke studiu", můžeš se tam i hodně ptát a vždycky najdeš ochotné lidi, co Ti odpoví a poradí).
Jinak - při lezení jde hodně o techniku, znám i rozměrnější lezce a lezkyně, kteří lezou líp než hubeňouři. Říká se, že nejlepší trénink je samotné lezení, a je to pravda - aspoň za začátku. Zjistíš, že Tě bolí svaly o kterých jsi nai nevěděla, protáhneš celé tělo. Samozřejmě kondička je fajn, líp se většinou leze i bývalým gymnastům apod (je to i hodně o rovnováze), časem můžeš začít posilovat specifické svalové skupiny (prodávají se takové tréninkové "rampy"), ale klidně se bez toho obejdeš.
Finance: na začátku je to investice jen do vstupného na stěnu a do kurzu, plus půjčovné lezeček a sedáku; časem si kup svoje lezečky - cca od 1.000,-Kč výš. Pokud bys pak lezla venku na skalách, budeš potřebovat navíc přilbu, lano, karabiny a nějaké smyce - skoro vše se dá půjčit.
Hlavně upozorňuji - lezení není pro blbce! Je to bezpečný sport, pokud u toho přemýšlíš, jsi soustředěná, dodržuješ správné postupy. Leze se hlavou. V posledních letech je to celkem móda, leze skoro každý a považuje se za super borce, když dává náročnější cesty na umělé stěně...ale ono to je i o jištění apod. Pokud se něco podělá, můžeš zrakvit sebe i spolulezce, to fakt není sranda. Proto vážně doporučuji seriozní kurz nebo oddíl, kde se všechno naučíš od začátku správně.
Lezení bolí, budou Tě bolet svaly, třást se Ti ruce, budeš padat a budeš odřená a s modřinama (a to je dobře - "kdo nepadá, leze pod své možnosti" ), budeš se vztekat a nadávat tak sprostě, jak sis o sobě nikdy nemyslela - ale je to parádní věc, kde si kromě protažení těla dokonale vyčistíš hlavu (prostě nemáš čas/nesmíš myslet na cokoliv jiného ), naučí Tě trpělivosti, vytrvalosti, chce to vůli a nevzdat se....ale stojí to za to. Uvidíš, až vylezeš poprvé na umělé stěně až na konec cesty, nebo až se na skále vyhoupneš na vrcholek a zaplaví Tě nádherný pocit, žes to dokázala, že Ti to skála "dovolila". A poznáš pocit, kdy jsi zodpovědná za život někoho jiného, a zároveň musíš tomu druhému sama věřit, spolehnout se plně na něj.
Ufff, to jsem se teda rozepsala....pokud máš další otázky, ptej se, nebo mi klidně napiš SZ.

Reaguji na mayyas:
Mockrát děkuji. Je to uplně přesně , to co jsem potřebovala. Rozhodně v nejbližší době půjdu na to první lezení do Mammutu. Koukala jsem na jejich stránky, ale přehlídla jsem to. Vzhledem k tomu, že blízko naší vesnice máme několik horolezeckých oblastí ( např. Kozelka na Severním Plzeňsku, kterou mám tak 2 km od svého bydliště, tak sem se jako malá do toho neustále snažila vplouvat. Ale za prvé mi to nepovolili naši, že je to moc nebezpečné, tak mne maximálně pustili na malé stěny, a za druhé sem rozhodně neměla vybavení. Teď sem konečně o hodně starší a furt mě to bere, takže rozhodně si jednou tu Kozelku vylezu
Je mi jasné, že to určitě nechce někoho slabého, musím uznat, že sem nejsem vůbec silnější postavy, a poslední dobou postrádám i trochu síly, tak je dobré na to nějaké cvičení? Nebo to zvládnu i bez něj. Stává se, že při prvním lezení se někomu udělá špatně z té výšky a z té možnosti , že můžeš spadnout, ačkoli dosavaď z výšek strach vůbec nemáš?

Reaguji na Tulítečko:
Strach, že můžeš spadnout má člověk pořád. Ono ten pocit, že ti už už ujede ruka není nic moc - hlavně protože je to většinou v místech, kde sebou pak hezky plácneš o stěnu (což dost bolí).
Z výšky asi ani ne, vím, že když jsem chodila na lezení na tělák, tak tam bylo dost holek (a pár kluků) s tím, že se bojí výšek a chtějí to překonat - úplné začátečnice a od ostatních začátečníků se lišili možná jen pomalejším postupem nahoru a nadměrným používáním maglajzů a krémů proti pocení rukou. Takže nevím, proč by se měl někdo začít bát, když to zmáknou i to co se bojí. Nehledě na to, že nejnebezpěčnější pády jsou z malých výšek (rozhoduje poměr výška/délka lana), takže o nějakém strachu z výšek nemůže být řeč, při dobré práci s lanem platí, čím výše jsi, tím bezpečněji se cítíš - naopak relativně nízko se ti každá chybička může dost vymstít.

Reaguji na daty:

Co se týká strachu z výšek, já ho mám, a částečně i proto jsem s lezením začala - překonat ho. Proto jsem i skákala padákem apod.... Jak píše daty, strach máš pořád (a to je na jednu stranu dobře - přiměřeně), ale mě lezení se závratěmi rozhodně pomohlo.