Zvířátko z útulku

a pokud vím tak je to ve všech rodinách. Chlap prostě má v povaze, že první zaujme negativní postoj - ke všemu, pak jak si na to zvykne, je nadšený nejvíc. Muži prostě nemají rádi změny.

tak, tak, aj môj bol najskôr proti a teraz by ho nedal ani za nič...myslím nášho Dodka...

Já se neozývala, lítala jsem pracovně po úřadech... Ale volala jsem příteli a už nebyl tak nekompromisní jako včera. Ráno jsem si ho trochu připravila smskou ve smyslu, že na toho pejska musím pořád myslet. Teď když jsme spolu před chvíli mluvili po telefonu, už byl měkčí... Že prý bysme to mohli zkusit a že si o tom večer doma promluvíme a rozhodneme se. Doufám, že se nebudeme rozhodovat příliš dlouho, aby si ho zatím z útulku nevzal někdo jiný...

Jinak moc díky za rady a zkušenosti..., ale tak nějak jsem četla, že všude je pes k psovi a fenka k fence..., jenže já ani nevím, zda je to fenečka nebo pejsek. Byl na bříšku hrozně špinavý a já měla kostým (jela jsem z práce), navíc mě nenapadlo, že ho/jí tak budu chtít, a tak nevím pohlaví... Myslíte, že bychom si ho k našemu Justinovi mohli vzít, ikdyby se jednalo o fenku? Neobskakoval by ji nebo tak něco? Neublížil by jí?

Asi by byl i dobrý nápad vzít Justina s sebou, abychom viděli, jak se k ní/němu bude chovat...

butterflygirl
Ahoj, já mám doma pejska a fenku. Když fenka hárá, tak je pejsek u mamky. Jinak teď mám v plánu nechat fenku vykastrovat, protože štěňátka necheme. Já bych Justina nechala doma, protože "kulička" bude vyjukaná z vás a z jízdy autem (nebo mhd) a Justin se stejně někde venku v neznámém prostředí může chovat jinak než doma. Jinak naopak někdy bývá problém soužití pejska s pejskem a fenky s fenkou. (nesmí se sejít dva dominantní jedinci) ale zvířátka z útulku většinou dominantní nebývají (dle toho co vím).

Určitě to zkus, uvidíš, jestli na sebe budou vrtět ocásky...

Taky to mám v plánu, aspoň odpadnou starosti s háráním, falešnou březostí atd... Jak se pak snášejí vykastrovaná fenka s pejskem nebo další fenkou, nemáte někdo zkušenost?

aayyya
Pokud je fenka dominantní, tak by ji to mělo trošku zklidnit, ale záleží na povaze celkově. Má fenka je submisivní, takže změna nebude asi žádná...

Tak jsem volala do útulku. Je to fenka, stáří odhaduje provozovatel na 4 - 5 let. 7 dní musí zůstat v útulku, kdyby se přihlásil původní majitel (což mě provozovatel ujistil, že to v tomhle případě nehrozí ) a potom bude k mání... Ptala jsem se i na soužití pejsků..., většinou prý pejsek fence neublíží, akorát se to musí dvakrát do roku hlídat no... Tak teď ji chci ještě víc Snad ta rozmluva večer dopadne..., držte mi pěsti...

butterflygirl
Tak to já držím Pokud byste nechtěli štěňátka, tak bych asi nechala fenku vykastrovat, protože pak není žádná taková starost s uhlídáním

já mám psa a fenku. Pes má 12 fenka 6 let. Soužití naprosto bez problémů, fenka je hned po prvním hárání vykastrovaná. Jinak spíš mě to přijde, že pes je tady jako ochránce a fena si to užívá. Víte jak to myslím: prostě večer už v osm je její hlavní povinností zalehnout si své místo v ložnici, kdežto pes odchází spát do ložnice až když je poslední, musí zkontrolovat jestli je všechno tak jak má být.

pcsara

Děkuji. Pokud si ji opravdu vezmeme k sobě, tak bych to vykastrování zvažovala...

eva1960

Tak to je pěkné

Takže přítel se stále nějak nevyjádřil. Asi jsem udělala chybu, že jsem mu sdělila, že stejně musí zůstat v útulku sedm dní, kdyby si ji náhodou vyzvedl původní majitel. Když jsem chtěla názor, řekl, že máme ještě čas. Já na ni ale pořád myslím a stále víc si říkám, že si ji prostě vezmu, ikdyby ji nakonec nechtěl a byla pak chvíli tichá domácnost.. Vaši chlapi je taky nechtěli a nakonec je mají rádi, tak snad by to u nás bylo taky tak.. Pořád říká, že má strach nechat je tu oba spolu samotné, když půjdem do práce. Oddělit je je prý hloupost, že by se snažili dostat k sobě a nechat je spolu je prý taky "vo hubu" (cituji). To mi tak nepřijde, ale zatím mu to nemůžu vymluvit...

To je ona

U nás přítel na poslední chvíli cuknul, argumenty typu je to starší pes a je to závazek, takže jsem si ji doslova vybrečela. A dneska ji miluje stejně tak jako já.

Já bych možná vzala pejska do útulku ještě dřív než si ji vezmete, a pozorovala reakce...

butterflygirl
Je krásná, určitě ji vezmi Já si fakt myslím, ře to vaše štěňátko bude nadšený. Labradoři nebývají zlí. A když si ji vezmete v pátek, tak s nimi o víkendu budete doma a uvidíte jak se chovají. Podle mě je už v pondělí budete moct nechat samotný doma.

butterflygirl
Je opravdu krásná, nechápu, jak jí tam někdo mohl nechat!!!???
Určitě si jí vezmi, já myslím, že labradoři jsou ok, určitě se budou snášet. Mám jorkšíra a bratranec taky labradora, jorkšír prohání labradora a on před ním utíká. Je rád, když se před ním někam napasuje, aby měl od něj alespoň chvíli klid. Určitě budou kamarádi!!
Máš dobré srdce

butterflygirl
Labradoři jsou na tohle super, nebála bych se. Sama mám 2 psy - jednu individiualistku a nekonečně rozmazlenou dámu, které je už 10 let. K ní přibyla nedávno právě labradorka. Byla zanedbaná, do necelého roku žila zavřená v kleci. Neuměla pít z misky - jen z kyblu a vždycky potopila hlavu až nad oči a vylila vše na lino, neuměla nic - čůrala, kde ji napadlo. Bylo to zpočátku dost těžké. Byla hrozně divoká a naše starší princezna ji nesnášela. Je zvyklá na svůj byt, svůj komfort a své lidi, co jí jen podlézali.
Labradorka j po pár měsících už skoro normální pes, doma je moc hodná a mazlivá. Naučila se hygienu a postupně se učí i povely k běžnému životu. Dokonce uvažujeme o tom, že až se úplně uzdraví (musela na operaci kvůli starému zanedbanému zranění...), zkusíme ji i vystavovat, protože je krásná a má skvělou krev. Uklidnila se, i když jí zůstaly nějaké ty rány na duši a je trochu bázlivější, než má labrador být. Starší fenka ji moc nemusí, ale mají spolu vytvořený vztah, do kterého nezasahujeme. Prostě ta starší je dominantní a ta mladá to zcela respektuje a dokonale se jí podřizuje. Jak říkám - bylo to těžké a pár věcí v bytě padlo. Taky jsem párkrát byla zoufalá a nevěděla si rady s divokým a naprosto nedotčeným psem, který je velký a silný a novladatelný, ale poddalo se to. Nelituju. Máme dalšího člena rodiny a zase o pár zkušeností víc - každá psí duše je jiná a je to krásné, když si sama pro sebe poprvé uvědomíš, že toho nového zlobivce i přes zničené nervy miluješ!!!