Způsob jak si najít práci

a navíc v Praze, myslím, že jsou....ale ono je hodně i těch nezaměstaných, takže asi velká konkurence...
lucccy
jj, v callcentru berou pořád!

Doporučuju hledat po firmách, konkrétní stránky, bývají tam nabídky práce.
Taky posílat normálně životopisy, popřípadě osobně, ale to už tu bylo. Porozlídni se po okolí, třeba firma, kde by jsi ráda dělala, ono se občas fakt najde něco, co člověk nečeká.

Třeba u nás v práci to probíhá tak, že se nejdřív člověk poptá po známých, pak se zaloví na personálním v životopisech co tam mají a až pak se vypisuje výběrové řízení ven. Popřípadě se osloví personální agentura. Takže doporučuju i ty oslovit, prostě vytrvat! Jsi hezká mladá holka, ta práci najde.

Na to já už nesázím je to jen k zlosti moje vizáž...

To znám, někdy jsou i slizáci, ale ne všichni.

Ženský jsou horší...ty se semnou většinou ani nebaví...

Sezení u netu není aktivní hledání práce. Takto jsem taky nic nenašla.
Připravila jsem si životopis a motivační dopis a přinesla je osobně na personální oddělení všech zaměstnavatelů v okolí, kteří pro mě byli trochu zajímaví (což byli v podstatě všichni): úřady, firmy, agentury... Následující měsíc jsem nastupovala do práce. Kdybych čekala, až někam dají inzerát, tak čekám doteď.

lucccy
Jj, naprosto chápu, není horší, než přijít na konkurz o místo, které by člověk opravdu velice chtěl a zjistit, že bude muset jednat s postarší usedlou paní personalistkou nebo nedejbože potenciální vedoucí To rovnou otočit se na kramfleku a zavřít za sebou dveře.

Já zatím každou práci, co jsem měla, nalezla na netu. Doporučuju zejména hotjobs.cz , tam inzeruje hodně velkých společností. Nebo opačně - najít stránky firmy, o kterou bych měla zájem a poslat tam nějaký hodně vymazlený životopis ( šablony, fotka, malilinko přifouknutá dosavadní praxe , .. ) i s takovými těmi průvodními kecy ( motivační dopis ) . Každý totiž chce vědet, proč chceš jít dělat zrovna k nim a odpověď , že zrovna nic nemáš je nezajímá.
Já se třeba nepřikláním k osobnímu obcházení firem, dnes jsou funkce různě kumulované, lidi nemají času nazbyt - není to tak jako za komančů, že v podniku seděl jeden personalista, dloubal se v nose a četl noviny a vítal každé zpestření táhlé pracovní doby.
Držím palce !

Pořiď si brýle se silnějšíma obroučkama. Ne, nedělám si srandu!
Osobně jsem byla v šoku, když jsem ze dne na den začala nosit místo čoček brýle, jak se ke mně chovaly například prodavčky! Bez brýlí mě sjížděly pohledem odzhora dolů, byly nepříjemné... Když jsem vešla do starých známých obchodu v brýlích (podotýkám, že mi moc nesluší , nesmí to být takové, které ještě podtrhnou např. jemnost obličeje apod), najednou byly všechny milé, ochotné, dokonce se samy začínaly bavit, chválily mi kabát a já nevím co ještě...

Já vím, zní to jako stupidní rada, ale sama se každý den opakovaně divím, jak jsou najednou ženské ke mně příjemnější! Stačí nasadit brýle, vlasy svázat do drdolu (konkrétně já teď ještě z bloncky ztmavuju), když jdeš na pohovor a víš že budeš mluvit s ženskou, nemaluj se, neoblékej se módně, klidně starší model kalhot místo sukně, nižší podpatek a volnější halenka bez výstřihu....
Vážně se každý den divím, jak rozdíl ve vizáži je přímo úměrný rozdílu v přístupu některých žen! Samozřejmě, že to neplatí pro všechny, ne každá baba bere nutně jinou kočku za konkurenci!
Na druhou stranu... Je to strašně pokrytecké, ale kdybych já měla vybírat na místo administrativní pracovnice ze dvou holek, obě mi byly stejně sympatické a měly srovnatelnou praxi, asi bych taky dala přednost té co vypadá jako ušlápnutá šprtka, než vytuněné kočce oblečené podle poslední módy. Ne ze závisti, jen bych podvědomě přemýšlela, jestli kočka nebude mít na starost ani ne tak administrativu, jako péči o svůj vzhled. Je to předsudek jak mraky, ale v naší společnosti je bohužel stále zakořeněn stereotyp hezká=blbá.

lucccy
nemyslím si že být hezká je tak strašnej osud) Já když jsem sháněla práci při škole, byla jsem po každým pohovoru stopro přesvědčená, že to výjde... a skoro nikdy to nevyšlo, bylo prostě moc zájemců. Obrečela jsem i to, že se svým výborným vzděláním a praxí z různých oborů mě nechtěli na prodávání párků v rohlíku za pár šupů na hodinu. Teď už si z platu dělám rezervu, když bych náhodou musela odejít, abych byla klidnější. Žádnou radu na rychlé sehnání práce nemám, já zkoušela známé a inzeráty, nic jinýho.

Já jsem byla nezaměstnaná víc jak rok a to už pak člověk přemýšlí jestli vůbec ještě někdy bude pracovat. Naštěstí se mi náhodou (přes známost, jak jinak) podařilo sehnat dobrý místečko. Tak teď už jsem spokojená, ale byl to boj. Denně prohlížení internetu, pořád jsem chodila do firem nabízet jim svůj životopis a účty za telefon byly vyšší a vyšší. A stejně to nemělo žádný výsledek. Už jsem byla i na pohovoru na uklizečku a stejně mě nevzali, přesto že pan ředitel vykládal, jak jsem mu sympatická, ale že mám na uklizečku zbytečně vysoké vzdělání. I to jsem obrečela. Pokud možno už nikdy to nechci zažít.

To mi připomíná, že jsem včera projížděla Olomoucí, stavila jsem se pro večeři a v hypernově za kasou seděla mladší dvojnice Simony Krainové, prostě opravdu hezká holka dokonalého příjemného vzhledu, jaká by se mi hodila spíš na recepci nějakého luxusního hotela nebo na podobné místo. Asi taky oběť nějakých stereotypů . Smutné.

To je přesně to, o čem mluvím! I když já teoretizovala spíše o místě administrativní pracovnice, vybírat holku na recepci, tak vyberu tu nejpříjemnější ale též nejreprezentativnější.

Znám. Jsem štíhlá, drobná a mám prsa 70E-F. Nepamatuju, kdy naposledy mi nějaký personalista koukal do očí. Mimochodem, poslední roky taky trávím většinou na kase, ač mám maturitu a umím jazyky...

To je zvláštní, znám spoustu zaměstnavatelů, kteří raději vemou pohlednou asistentku, samozřejmě k tomu musí i něco umět.

Já tedy nevím, ale podle mě vzhled nehraje roli. Spíš mě zaráží řeči, že kvůli vzhledu někdo nedostal práci. A sezení u počítače taky nepovažuji za aktivní hledání práce, jestli spíš nebude toto ten problém.