Zlý jorkširský teriér

Ano,to je smečka,která má své zákony,do ní jí nezasahuje člověk a je schopná přežití.Měla jsem spíš na mysli to,že když pes paničkám supluje něco jako miminko,nemůžou se pak divit,že se jako hodný pejsek nechová,není tomu naučen.

Také svého psa neuplácím(neodměňuji) pamlsky.Poslechne nebo pro mě něco udělá proto,že mě má rád,chce mi udělat radost.Pamlskuju pouze štěnda do doby,než pochopí,o co jde.Největší odměnou pro psa by měla být radost jeho pána.

Bylo by to hezký no...

Reaguji na rickina: dej pak vědět jak to jde

není nemocnej? to by vysvětlovalo hodně proto se třeba chová podrážděně

Mám doma taky psa, co kouše. Paradoxně mě, co se o něj starám, cvčím ho, krmím ho..... Už jsem byla v kontaktu s různýma cvičitelema a na nic nikdo nepřišel, proč to dělá. Mimochodem to i jednou přímo cvičitel viděl a sám nechápal, proč to udělal. Já jsem si zvykla ho v jeho afektu okamžitě přesměrovat někam jinam, určitýma slovama na který vždycky zareaguje, tak že se zklidní. Nejsou to žádný zákazový povely, protože ty to ještě zhoršujou. Ale slova jako, chceš dobrůtku, hele páníček atd. Následuje jednoduchej povel a odměna.

Jo a chytit ho hned pod krkem, co sotva zavrkne, tak ho mám tutově hned zpátky na ruce nebo ještě hůř v obličeji. Tenkrát jsme ho na cvičáku držely dvě hodně dlouho. Pištěl jak myš, že se i ostatní psiska přišli podívat, co že se to tam děje. Už se začínal dusit, ale vrčel stejně a bylo mu to úplně jedno.

To že by měl pán chodit do dveří je z z hlediska chování blbost. U nás z bytu chodí první on, ze vchodu na ulici já, kvůli bezpečnosti. Jíst z jeho misky taktéž, neni to naprosto k ničemu. Pes tak maximálně uvidí - on jí z nojí misky, proč to dělá? - nic víc ho zajímat nebude. Tady je fajn akorát poslušnost před tím, než se dá psovi miska na zem.

Reaguji na simik35: : Bože můj, z toho, co popisuješ, mi to připomíná takové ty hysterické děti, co když se rozpálí, tak s nimi nehne nic, mohou si v záchvatu dokonce i ublížit... Na to se doporučovala studená sprcha U pejska by možná pomohl takový ten rozprašovač s vodou, ale to stejně nic neřeší, možná se lekne, ale neřeší to příčinu...

Moje jorkšírka zase nemusí cizí lidi a to právě od určitého věku... Asi do dvou let docela brala nové lidské kamarády, ale pak asi dospěla, zasekla se a už ne a ne. Rozlišujeme pár skupin - děti, ty nemá ráda a snaží se je štěkáním zastrašovat, staré lidi, ty úplně nemusí, prostě se jí nelíbí a většinou chlapy... Mladé holky, moje kámošky bere docela v pohodě, rychle si na ně zvykne. Je jí teď šest let. Mě i manžela miluje a bere jako autoritu, potom moje rodiče, manželovo rodiče a plno jiných lidí různého věku a pohlaví, které poznala jako štěně nebo jako mladá, s těmi naprosto v pohodě, vítá je a má ráda
Problém nastane, když si jí chce pohladit někdo cizí... Přestože říkám předem, že kousne, tak někoho to neodradí a pak se nestačí divit, že takový roztomilý pejsek dokáže kousnout... Ona se totiž tváří jakoby nic, dává ouška do zadu a pak bez varování i bez zavrčení udělá ham a je to Já v tom ale nevidím až takový problém, prostě si říkám, že na ní cizí lidé nemají co sahat, i když mě to někdy mrzí u známých... Ale zase kdo to se psem umí a je trpělivý, tak si jí v pohodě získá, ona není labilní, podle mě jenom nedůvěřivá. Na mě ani manžela si nedovolí, nám je na 100 % podvolená a oddaná, ale taky nám věří, ode mě si nechá líbit úplně všechno, třeba kontrolovat tlapky a zuby, i to, co nesnáší (čištění uší), dávám ale vždycky pozor, aby jí nic nebolelo a pro ní je velikou motivací odměna, je dost na pamlsky

Tímhle jsem jenom chtěla napsat, jak to máme my, k tématu, že je to taky kousavý jorkšírek... Nicméně zakladatelky je mi líto Ale určitě bych se tu držela pár rad, které zazněly... Nejdřív pejska vyšetřit u veterináře a vyloučit nějakou bolístku nebo zdravotní problém... Vzhledem k věku bych řekla, že se právě dostal do fáze dospělosti, kdy zkouší svou dominanci, bohužel na paničce... Možná veterinář doporučí kastraci, která tohle jednání někdy odstraní nebo alespoň zmírní... Rozhodně bych řešila ten salón. To, že na sebe pejsek nenechá sáhnout a reaguje podrážděně svědčí o tom, že ho někdy nějaká manipulace moc zabolela a teď je v přehnaném obranném gestu až hysterický a agresivní (česání, stříhání drápků, trhání chloupků z uší...) To, že v salónu vyžadují, aby majitelka odešla je na pováženou! Chápu, že někdy je to ruší a znervózňuje, ale tohle si nemůžou dovolit! Hlavně to i vypadá podezřele... Sama chodím na stříhání ke známé a přesto jsem po celou dobu u toho. Moje fenka je klidná, ale já jsem zase rozumná, zbytečně jí nerozrušuju a nemluvím na ní, protože by jí to rozptylovalo, max. když znervózní, tak jí řeknu ať je hodná a zůstane.
Možná by stálo za to, nechat pejska chvíli na pokoji (ostříhat dost nakrátko, aby nebyla potřeba ho zbytečně česat a tahat a i oblečky omezit...) Teď v zimě dost nelehký úkol, ale možná má vážně nějaké trauma, které pramení ze špatného zacházení v tom salónu...
Je ale důležité, aby pejsek svojí majitelce důvěřoval, to v první řadě... Těžko říct, co se honí psovi v hlavě, ale pro představu, pokud ho nechala v tom salónu samotného a tam se něco přihodilo, třeba to mohl brát jako zradu... Když umějí pejsci vyčítavě koukat, tak pro ne tohle, že?
Nakoukala jsem dost pořadů na Animal Planet a i pořadů o převýchově psů, včetně těch s Ceasarem Milanem... Můj názor je ale takový, že každý pes je individuální a podle toho je potřeba k němu přistupovat
Držím zakladatelce tématu palce a ať nás určitě v průběhu informuje, jaké dělají s pejskem pokroky

To že v některém salonu chtějí, aby tam pán nebyl, může mít i svoje opodstatnění. Někteří psi můžou být nervozní ze svého majitele. Ano, ze svého majitele.... Můj pes třeba nemá rád česání, ale za pomoci dobrůtek a bručení to přetrpí až do konce. Pak jsme byli s rodičema na dovolené a pes byl u tety. Chtěla ho poprvé učesat, pes po ní vyletěl. Dostal sekec a česat se nechal. Když jsme si ho přijeli vyzvednout, tak nám to chtěla ukázat. Vzala hřeben a pes po ní vyletěl. Schoval se pod stůl a teta stála a dala si ruce mezi kolena i s tím hřebenem a pes po ní z pod toho stolu vystartoval znova. Proč asi? Měl u sebe páníky a věřil, že ho zachráníme, ale nestalo se tak, a proto se i přes naší přítomnost bránil.

Reaguji na simik35: : Chápu, jak to myslíš... Že někdy má pejsek za přítomnosti majitele moc sebevědomí (při stříhání třeba) a pak si víc dovolí nebo prostě zlobí... Ale zakladatelka tu řešila původně to, že pejsek je agresivní vůči ní doma... O salónu se zmínila jen okrajově, i když by právě tam mohl vzniknout problém...
Naše jorkšírka mimochodem na stříhání drží, je trochu taková paralizovaná, stejně tak u doktora, ale ještě nikdy se neohnala... Tím spíš jí ale nechci stresovat a někam odcházet, když už je i tak vidět, že je nejistá a možná i zpočátku vyděšená...
Jinak jeden příklad toho, že pejsek si hodně dobře pamatuje jakékoliv špatné zacházení a bolístku, byť způsobenou třeba neúmyslně: Kamarádka svému jorkšírkovi pravidelně zastřihovala chlupy u zadečku mašinkou. Všechno probíhalo bez problémů, ale jednou se jí nějak povedlo tou mašinkou ho jakoby skřípnout mezi ty zoubky, řízlo ho to, tekla mu trošku krev, kňoural... Sice ho hned utěšovala, ale on od té doby mašinku nesnáší, utíká před tím zvukem, takže na něj může jen s nůžkama... Chudák, ale stane se. Ona mi to hned vyprávěla, byla z toho dost nešťastná, lezla mu pak pořád "do zadku" Pejsek jí dál miluje, ale mašince to nezapomněl