Před třemi lety jsem navštívila vesnici a hospic Kuks (od základní školy jsem se tam chtěla podívat, ráda navštěvuji hrady a zámky apod.). Už při vejití do vesnice jsem měla pocit, že se tam zastavil čas někde v 17. nebo 18. století. Prohlídla byla dobrá, bylo cítit, že tam leželi nemocní, ale to nejhorší přišlo zase zpátky ve vesnici. Mám ráda klasické chalupy, a tak že to vezmem k autu oklikou, abysme se s přítelem pokochali chaloupkama. Najednou mě přepadl divný pocit, že musím rychle odtud pryč a kdyby mi tam tu chalupu nabízeli zadarmo a 10 miliónu k tomu, tak ani za nic.
Teď večer sleduju zprávy, kde byla zmínka o hospodě na Kuksu, záběry z vesnice a mě se udělalo špatně, začalo mě bolet břicho a ta bolest šla kolem až do ledvin. Ale skončila zpráva a bolest, jak přišla, tak zas odešla. Tak, a co si teď o tom mám myslet? Máte někdo podobný zážitek?
Blogerka
no já si myslim, že to bude spíš podvědomí. mně se třeba stává, když je venku počasí podobné, jako bylo před několika lety dejme tomu v létě, tak mívám zvláštní pocity, prostě vzpomínky, nebo když cítím vůni, která mi něco připomene, třeba nějakou událost, která mi byla více či méně příjemná nebo nepříjemná .. třeba se to samé stalo tobě, něco tam ti připomnělo událost co se ti stala dříve, v dětství .. protože logicky, tohle možné není, reinkarnace, protože biologicky sme z buněk a genů našich rodičů, předků.
Reaguji na LaArdilla:
jojo to vim, já jen že ti mohlo připomenout nějakou ošklivou událost právě něco tam, třeba podobné prostředí, "zápach", jak sem řekla, třeba lidé, počasí, .. jestli byl u vás v rodině někdo vážně nemocný, nebo někdo blízký, je toho spousta, ale asi by to chtělo nějakou psychoanalýzu, tady to asi nikdo nevyzkoumá. Já jen řekla co si myslim, že by to mohlo být, když se vzdám té myšlenky o minulém životě
Reaguji na LaArdilla:
Já si myslím, že to je možné..
Mně se to samé stalo v Benátkách, tenkrát jsme s přítelem zabloudili a on nevěděl, jak se dostaneme zpátky k parkovišti, kde jsme měli auto.
Bloudili jsme v těch úzkých uličkách, které tam jsou a já měla najednou pocit, že jsem tady už někdy byla a přesně jsem věděla kudy mám jít, a měla jsem úplně husí kůži (v sprnu), a prostě strašně zvláštní pocit.
Takže si myslím, že něco mezi "nebem" a "zemí" určitě existuje a každý z nás žije už několikátý život..
Reaguji na LaArdilla:
No z biologickýho hlediska žádnou duši nemáme, já vím, že v tom hledáte nějaké zázraky a mystično, chce to brát trošku racionálně.. Jako třeba deja vu, je to záležitost mozku i když si lidé mysleli a možná i pořád myslí, že to jsou nějaké známky a impulsy z minulého života ..
všecko tohle řídí mozek a ten nemůžeme mít z minulého života, je tam plno takových spojení, že člověk občas i kouká co všechno ví a umí a nikdy by to neřekl. Však se i stalo, že se někdo po úrazu hlavy probudil a mluvil plynule německy i když se třeba německy nikdy neučil, náš mozek tohle prostě někde "odposlouchal, odkoukal" a později použil, to je celé.
Ale samozřejmě je to jen můj názor, pokud v tom někdo vidí něco víc, může, každý máme právo na názor
Reaguji na ShoesManiac:
Reaguji na neposipik:
Hmm, mozek.Dokáže toho opravdu hodně, ale.....Před x lety se narodilo miminko, které normálně reagovalo- plakalo, polykalo, hýbalo se, pak přestalo přijímat potravu a zemřelo.Pitvou se zjistilo, že nemělo ŽÁDNÝ mozek.Co teda to dítě "pohánělo", co mu dávalo impulsy, jak je možné, že vůbec žilo, dýchalo, hýbalo se? Mozek to nebyl.
To neposipik: Na jednu stranu Tě chápu, já kdybych si určité věci neprožila na vlastní kůži, tak taky nevěřím, jsem dosti racionální člověk, ale existuje spoustu věcí, které nejdou vědecky vysvětlit a přesto se dějí. Každý to máme, cítíme, vnímáme jinak.
Cituji neposipik: No z biologickýho hlediska žádnou duši nemáme,
no z biologického hlediska určitě néééé v tom se nemýlíš já teda nevím jak ty , ale já duši určitě mám, nejsem jen hromada kostí s " racionálním mozkem. "
Reaguji na LaArdilla:
stačí shodný podnět z prožitou událostí z minulosti , která ti v paměti zanechala otisk a vzpomínka se oživí. Neznamená to ale , že jsi zrovna musela žít na kuksu.
Jinak , ale kdo v reinkarnaci nevěří těžko připustí , že je něco takového možné.
Reaguji na mikkýsek: Mě totiž opravdu hodně zarazilo, že se mi včera při té zprávě v televizi udělalo zle (bolest v břiše) a po zprávě to hned zmizelo. Jak to, že reaguju i na obraz toho místa v televizi?
Já mám zkušeností s minulým životem spoustu, ať už šlo o mého bratra, který se do 3 let ptal po své právé mámě, nebo 3-letý syn mé kamarádky, který si hrál na skákání padákem a přesně věděl, jak se má natočit, aby dopadl bezpečně a pak mi během zpráv o válce v Iráku začal vyprávět, že nosil podobné uniformy jako ti vojáci, jenom né tak zelené a jezdil v tanku a střílel po lidech, jenže nechtěl, až po mé vlastní zkušenosti, kdy jsem se pomocí regrese dostala do několika mých bývalých životů, což mi pomohlo mnohé pochopit. Běžně jich máme kolem 87, takže se neni čemu divit, když se nám něco zdá povědomé, nebo už jednou prožité. Nahoře nám sice mažou před každým novým životem paměť, ale někdy se stane, že se to nepovede úplně, obzvlášť pokud jsou vzpomínky obzvláště silné. Já sama se teď věnuji regresi a musím říct, že je rozhodně o co stát.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.