Ahoj.
Jistě Vás zajímá, čeho se má týkat tato diskuze a proč jsem jí vůbec založila. Čím jsem starší, stále více se vidím ve svém otci. Stále více si uvědomuji, jak jsem mu podobná, jak mne v životě ovlivnil a jak strašně moc mi v životě pomohl, za což jsem mu nesmírně vděčná. Při spoustě životních rozhodování, jsem dala právě na jeho rady a při spoustě rozhodování přemýšlím, co by asi v mé situaci udělal on. Tatínek je můj životní VZOR.
Zajímá mě tedy, kdo je vaším životním vzorem. Zaprvé tím reálným, čímž může být někdo z vaší rodiny, kamarádů, dokonce i zpěvák a zadruhé tím platonickým, tím mám namysli, třeba nějaké filmové postavy.
Budu moc ráda, když mi tady napíšete, kdo je právě pro vás tím životním vzorem.
Moje babička Když tak nad tim přemýšlím, vezmu si všechno co prožila, jak se s tim vyrovnala, co všechno ji postihlo, čím si prošla, hlavně tím negativním. Jak byla,je silná. Vždycky si dokázala, dokáže zachovat chladnou hlavu, kde muže tam pomuže a víc než na sebe myslí na nás. Neznám takovou ženu, hodně ji fandím I po tom všem, je pořád optimisticky naladěna, má smysl pro humor. Pořád nám pomáha. Moc ji obdivuju.
A vzor platonický? Nevim, takový asi nemám. Ale líbi se mi když se někdo,třeba ta filmová postava dostane ze dna, nahoru. Za pomoci svých sil
Mám ráda a velice obdivuji např. Fridu Kahlo a Edith Piaf, ale nedá se říct, že by některá z nich byla můj vzor, ani malířka a ani zpěvačka nejsem...
Svého otce obdivovat nemohu - byl to alkoholik, ale je pravda, že mi taky hodně do života dal...A to, že se mi vryl do hlavy vzor = co nikdy nechci...
Asi můj taťka... nejlepší člověk, kterého znám Obdivuju, jak ho mají všichni rádi, jak je vtipný, jak všechno zvládá s přehledem... Jak všechny těžké situace ustál... A pokud bych měla nějaké platonické... Tak asi ovečka Shaun
Reaguji na Wendy007: Odlehčení? Myslím, že to nebylo třeba. Já jsem tuto diskuzi založila úplně vážně a účelem bylo, aby se lidi opravdu zamysleli a odpověděli rozumně.
Chtěla bych v 60 vypadat a psychicky fungovat jako dáma v odkazu. Ten článek mám doma schovaný.
Cituji LucyLucia: Myslím, že to nebylo třeba. Já jsem tuto diskuzi založila úplně vážně a účelem bylo, aby se lidi opravdu zamysleli a odpověděli rozumně.
Ale já účel pochopila, neboj Zamyslela jsem se a odpověděla... Ale když píšu něco takhle na vážno, o životě, začnou se mi v hlavě honit různý myšlenky, třeba nyní to byly události, které se taťkovi staly, nemám to ráda
Životní vzor nemám... Často jsem si myslela, že dělám věci správně, ale posléze jsem zjistila, že jiné řešení by mohlo být lepší. Podle mě jsou super zkušenosti a vzor nepotřebujem. Utváříme se celý život a stále se sami učíme . Ale co se týče například výchovy dětí, tak v tom mám už teď za vzor svou mamču. Nikdy mě nevychovávala stylem- dcera X matka, ale naopak se mi snažila být kamarádkou a vždy mě ve všem podporovala. Když jsem propadla na Gymplu z fyziky, nenadávala mi, poněvadž viděla, jak špatně na tom psychicky jsem. A už jenom za tohle jí patří velké díky. platonický vzor mám skupinu Paramore. Vlastním kapelu, ve který zpívám a hodně si beru inspiraci právě ze zpěvačky Hayley, která v Paramore působí . Ta energie, zpěv a celkově písničky jsou boží
Určitě můj tatínek,můžu se na něho obrátit úplně kdykoliv,s čímkoliv,super člověk a myslím,že spoustu vlastností jsem zdědila po něm
můj otec mi byl vzorem do 12let, nyní je mi 19 s otcem nesouhlasím a vzor jako takový nemám,líbí se mi když má někdo pevnou vůli a dokáže dotáhnout vše až do konce. na to ovšem nepotřebuji vzor,navíc můj život je tak spletitý, že se s nikým srovnávat nejspíš nedá.
Bez vzoru se cítím o dost líp
Taky můj táta se vším si dokáže poradit a rád i poradí ostatním.. Když má možnost někomu pomoct tak pomůže a můj platonický vzor? Maria Kanellis.. ne jen že je krásná ale dokáže jít za svými sny.. dělá to co jí baví a to je důležitý
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.