Žijeme v zahraničí

Já jsem kdysi žila nějakou chvilku v Antwerpách. Jenže...jsem příliš hrdá...
Nyní si opět s takovou myšlenkou na odjezd pohrávám, ale mám velké obavy.

Proto bych se Vás ráda zeptala na pár věcí:
-Jak je těžké či lehké se zařadit mezi tamnější lidi a najít si přátele, pokud samozdřejmě umíte jazyk, jak Vás tamnější lidé berou, jako přistěhovalce, jako hloupé češky nebo jako normální lidi jako jsou oni?
- Je možné si po příjezdu do pár měsíců najít práci (nemyslím umývání nádobí, ale v kanclíku)?
- Pokud je ten Váš cizinec, respektuje Vás, jakoby jste byla z jeho národa a pomáhá Vám v domácnosti ?

Promiňte mi za tyto dotazy, ale právě to mi vrtá hlavou při myšlence na odjezd. Jsem tak hrdá, že by mě podobné věci zabily... ale někoho tam miluju...

Moc díky a přeji mnoho hodně štěstí..... a víte co na cizince platí? Síla osobnosti.

slunce 1969
no tak to já se taky přidám. Mám přítele, v Anglii, a vážně zvažuji stěhování. Spíše je to otázka času. A musím se přiznat, že se mi tady nějak přestává líbit. Nevím, jestli je to náturou čechů, nebo jestli příliš srovnávám, ale mám toho tady plné zuby. Lidi se neumí chovat, v obchodech se zkouším boty za 3000 na krabici od okurek, prodavačky jsou neúslužné, jsem ráda, když mi odpoví na pozdrav, v restauraci se tváří jako nóbl podnik, ale záchody mají špinavé až hrůza, atd. Když to porovnám s tím, co je v UK, když tam s přítelem jsem, tak to snad ani nejde. Samozřejmě, že je tam i hodně negativních věcí, takové to prvotní okouzlení už mám za sebou. Určitě si myslím, že jazyk je důležitej, jinak není možné se začlenit. Jeho přátelé se chovají velmi slušně. Rodina mě přijala, jsou milí a až mi to vyrazilo dech, jak byli upřímní. Ostatní, bych řekla, že mě berou, protože jsem s ním. Nedovolí si, protože by se mě zastal. Ale taky si myslím, že někteří mě berou jako tu holku z východu, co jí jde hlavně o to se dobře vdát. Kolikrát mi rozum stojí, jak jsou nevzdělaní. Stále říkají Československo, neví, kde je Praha, atd. Zatím, jsem tam delší dobu nežila, vždy jen pár týdnů, takže nemohu zhodnotit delší kontakt s lidmi. Taky jsem tam nepracovala, ale práci bych ve svém oboru našla velmi snadno. A co se týče pomáhání v domácnosti, Angličani jsou obecně čuňátka, ale on je pořádný až hrůza. Vůbec, ale vůbec nečeká, že se o něj budu starat. Když to dělám, něco uvařím, uklidím, tak je štěstím bez sebe. Ani ho nenapadne mi říct, že potřebuje vyžehlit košili. A mě taky ani nenapadne mu jí jít vyžehlit. Tedy mě by to napadlo, výchova se přece jen projeví, ale rychle ty myšlenky zaženu, občas něco udělám, ale nestala se z toho samozřejmost. Jinak souhlasím, že platí síla osobnosti a to nejen na cizince. Když budu vysupovat jako chudá Ukrajinka a chovat se uťápnutě, tak to lidi okamžitě zaregistrují a vrátí mi to i s úroky, prostě mě neberou. Když naopak jsem hrdá jako královna, královna z Čech, a taky se tak chovám, lidi ani neceknou a netroufnou si víc, než by mohli. A ti co si troufnou, tak ty velmi rychle srovnám, aby věděli, kde je jejich místo.

ahojteeeeeeeee ja zijem piaty rok v anglicku ajsom tu porodila a stale pracujem maly chodi do skolky mam tu aj mmau ta prisla akoze na dovolenku a uz aj ostala ta tie pracuje tak ma domov nic moc netaha ked som doma via ako tri tyzdne hcem ist spat sem

Překládám 5 let a žiju , vlasntě čím dál tím lépe. Přiznávám, že občas to nebylo jednoduché, hlavně ten začátek, zejména pokud člověk začína na volné noze, záleží nejen na schopnostech, ale hlavně hodně na štěstí, chce to být ve správnou dobu na správném místě...

Hodně jde v téhle branži o stanovení priorit: peníze nerostou na překladech knih, bohužel. Jinými slovy literární překladatel je odsouzen ke skromnému životu o chlebu a o vodě, metaforicky řečeno, ťunťulky rostou na překladech pro velké prosperující mezinárodní firmy a v evropských institucích.... bohužel....

Armelle: tak to Vás moc moc obdivuji, opravdu.
Já si udělala svůj vlastní obor a specifikaci, zákazníků dost.
Kde na to berete nervy, je hrozně těžké skloubit rychlost s kvalitou...
Já zase rychle šupajdila do kanclíku, poněvadž fakt Vás obdivuju, že to vydržíte s nervama...

Janya: máš stoprocentní pravdu ve všem.
Můžu se zeptat, jak je srovnáš, aby věděli, kde je jejich místo? .... když začnou nějaké ty řeči o Češce, co uklízí domácnost a vaří a je poddajná a ...
Podle mě máš ale skvělého chlapa a je dobře, že Tě nedá.
Myslíš si, že skutečně nalezneš práci ve svém oboru a myslíš, že uznají České školy? Hrozně by mě to zajímalo.
Ani bych nechtěla takové to manželství, když bych byla ta závislá.

O těch lidech u nás máš též pravdu, lidi u nás jsou neskutečně neslušní a jeden k druhému nezdvořilí, je to všechno výchovou, byli jsme přeci jen vychovávaní ještě za minulého režimu a ta výchova v některých z nás přetrvává, proto ta zapšklost, nesvoboda, nedostatek respektu, hrubost, apod.
Kolikrát pozoruju i že starší lidi jsou v tomto horší a ti mladší už takoví nejsou....

slunce 1969
to máš pravdu, u starších bych ale řekla, že se jedná spíše o zapšklost a takovou zakonzervovanost a syndrom přistřižených křídel. U těch mladších mě vadí taková ta drzost, neochota, suverenita a nedostatek kultury. Hrozně mi třeba vadí, že utratím v obchodě s kosmetikou skoro 3 litry a prodavačka mi řekne "nashle" a ani mi nenabídne vzorečky, o ty si musím říct sama a ještě na mě kouká, jako kdybych jí okrádala. To se mi tedy tam nestalo. Kupovala jsem posledně boty za 20 liber, což je ***, a lítala kolem mne jako veverka. Byla slušná a zdvořilá a o to mi jde.
Vypozorovala jsem, že když se chovám nejistě, třeba z neznalosti prostředí nebo vnitřní nejistoty, tak se to hned projeví i na přístupu ostatních k tobě. Prostě jsem to měla napsané na čele, že chci po čuni, tak jsem dostala. Myslím to samozřejmě obrazně, ale projeví se to třeba i v obyčejném Tescu. Když jsem byla taková moc přeohleduplná, plná strachu, jenom aby mě ostatní brali, tak jsem vozíkama uhýbala já. Když pak pochopíš, že máš stejnou hodnotu, jako ostatní, že to je jenom jejich maska, kdy se tváří sebevědomě, ale vlastně ani nemají moc důvodů (někdy mě fakt zůstává rozum stát, co si o sobě nemyslí..) a jedeš s tím pitomým vozíkem hrdě, rovný záda, pevný postoj, tak oni těma vozíkama uhýbají tobě. V osobním kontaktu se mi to třeba stalo na letišti nebo v obchodě, kdy jenom drobný náznak, že nerozumíš úplně všemu, způsobí, že vidíš jakoby posměšek v jejich tvářích a vůbec se nesnaží mluvit pomaleji. Tak je zdvořile požádám, aby mluvili pomaleji a vyslovovali pořádně a jednou se mi stalo, že jsem řekla, že možná by to mohl vyřešit manažer, když to ten dotyčný nezvládá. Tos měla vidět, najednou se mohl přetrhnout. Jde o to se nedat a být si vědoma vlastní hodnoty.

slunce 1969
o Češkách, které tady uklízí nebo dělají au pair se ti nikdo přímo do očí nezmíní. Jsou tady velice zdvořilí, ale je to jenom taková zdvořilost naoko. Mezi sebou tě pak samozřejmě pomluví, nazvou tě všelijak. Dost si tam Češky pletou s Polkama. Těch je tam hodně. Jinak Češi, obecně, tam mají lepší jméno než třeba Slováci a Poláci a nevím proč.
Co se týče mého oboru, již mám zjištěno, že to je bez potíží, jenom musím mít registraci, což je trochu komplikovanější, ale dá se to vyřídit s trochou trpělivosti. Školu mi uznají, naopak je lepší než ty co mají oni tam. Pak když už nějakou práci seženeš, tak tam platí stejný přístup jako v tom Tescu. Když budu vystupovat sebevědomě a dám najevo, že vím co dělám a cením si sama sebe, tak mě vezmou spíše než když budu uťáplá a vyplašená z každého, kdo ke mě příjde. Ještě s prací tam nemám zkušenost, ale vycházím z jejich mentality a z toho, že stejný vzorec chování se opakuje v obchodě i v zaměstnání.

dastien
můžu se zeptat, kde přesně jsi? A taky by mě zajímalo, jak je to s dětma. Zdá se mi, že dětská péče (a vůbec lékařská péče) je tady lepší, ale bylo by dost nevýhodné pendlovat sem a tam, třeba v těhotenství. Jak jsi tohle řešila ty? A taky, pojištěná můžeš být jenom v jedné zemi, v obou to nejde. Nebo tak jsem to alespoň pochopila z nějakých stránek.

Janya: Ty umíš skvěle pojmenovávat fakta... a umíš říci to, na co já dlouho hledám ta správná slova. Dneska ti mladí kluci, to je děsný, tváří se jako kdovíco, všudebyl a všechnoví, neříkám, že by byli méně schopní než mladí chlapíci z Anglie, ale Angličani se prostě takhle suverénně a drze a nekulturně netváří... , poněvadž by jim to tam nikdo nedovolil a jejich ženský by je rychle zkrotily. Já viděla ve vlaku- ženská se baví s kamarádama a mužskej běhá za jejich dítětem... My jsme holt na ty naše Český mužský moc hodný.

Jo, posměšky na tváři, to znám, oni jen čekají na naši nějakou chybičku, aby mohli dát najevo, co si myslí uvnitř. A nyní je na nás, abychom je přesvědčily, že se ve svých názorech mohou mýlit. Jsou arogantní jak něco.
Když to vezmeš ale zase z jejich hlediska, tak je docela chápu, mají tam spoustu přistěhovalců všude z celého světa a oni jim berou práci, kterou pak sami nemůžou najít. A taky říkají, že od té doby, co se otevřely hranice, tam mají strašně moc kriminality.
Jenže mají zakázáno o tom veřejně mluvit, ale myslí si to.
A toto všechno pak hážou na hlavu nám, citlivejm holkám, a my jsme z toho smutné.

Janya: Máš skvělé názory. Chování lidí k nám je jen odrazem toho, jak se vnímáme my sami. Nejlepší jsou takové ty dny, kdy člověk vstane pravou nohou a vše se daří jako domino a pak také dny kdy se nám nechce ani z postele a hrnou se na nás samé nepříjemné věci (bože, co se mi zase dneska stane hrozného do třetice?)...
Jinak já ještě v zahraničí trvale nejsem, ale tady v ČR nevydržím určitě.

Janya: jakou registraci potřebuješ?
Myslíš, že uznají například pracovní praxi v ČR?

slunce 1969
řekla jsi to přesně, ženský se vybavujou a chlapi jsou v lati. Na jedné straně je mi jich trochu líto, ale na druhé, když jim moc povolíš, tak to dopadne jak tady u nás. Jen si nemysli, musím se trochu to toho chování kopat. Pořád mám tu výchovu český matky, která vyprodukovala zase českou děvčicu. Takovou tu, co přidá, udělá, přinese a podá. Vidím to doma, otec sedí a matka kmitá. Když jsme byli v létě s přítelem navštívit moje rodiče, dojedli jsme a přítel začal pomáhat uklízet ze stolu. Matka hned, to ho necháš, že se nestydíš! Přines, podej, udělej, vyžehli, vyper,....(dosaď si sama). Tak jí říkám, mami, opovaž se mi to kazit, on je takhle zvyklej a já mu nebudu dělat služku. Jemu to příjde normální a ty ho ani nezvykej na ten servis, který má táta.
Angličanky jsou obecně dost metrnice, ani bych taková nechtěla být, ale zase když si uvědomím, že kdyby postupovaly jako naše matky, tak by nikdy nebyly tam kde jsou teď. Myslím si, že tam z Češek jsou obecně chlapi dost na větvi, jsou milé, hezké a umějí se starat a vařit. Podle mne jde jen o to správně to nadávkovat. Angličanky nedělají nic, jen se o sebe starají a ještě blbě, ta jejich móda, z toho mě vážně klepne, nevaří, neuklízí, jenom komandují. A chlapi touží po jejich pozornosti, něžnosti a proto se tak snaží. Dostanou malilinkou odměnu a zase pěkně bičem přes prsty. Dělám si srandu, ale podobně to tam funguje. Určitě tam jsou i machové a komandýři a ženský submisivní, ale
ty ze střední vrstvy tedy určitě ne.

Kaja555
a kampak se chytáš?

slunce 1969
nevím, jak je to ve tém oboru. To by sis musela zjistit. Já jsem dentální hygienistka a mě stačí ukončené vzdělání a zařídit registraci u nich a pak už můžu hledat místo. Obecně je tam po mém oboru velká poptávka, platí velmi dobře a je jedno odkud jsi.