Zhmotnění myšlenky - jak Vám funguje?

Ahojky, tak já to mám stejně. Když si řeknu, že by to bylo fajn, tak se mi to většinou splní, ale když si něco usilovně přeji, tak nic. Také jsem nad tím přemýšlela čím by to mohlo být a napadlo mne, že by to mohlo být tím, že tam prostě je něco, co ten konečný výsledek přání blokuje. Že když by se ti to splnilo, tak by to nebylo tak dobré jak sis představovala a byla bys zklamaná. Nic na světě se neděje jen tak. To už jsem několikrát zažila. Naposledy, když jsem si na židli koupila nafukovací polštářek kvůli zádům, která už mě stejně nebolela. No a ejhle, zanedlouho jsem měla potíže i sedět (ne kvůli zádům) a kdybych neměla ten polštářek, tak nevím.

Já tedy na toto moc nevěřím, ale mám to stejné se sny - když chci, aby se mi o něčem zdálo, musím se spíš soustředit na to, abych se na to nesoustředila Neboli zdá se mi jen o tom, co nechám letmo prolétnout hlavou, nikdy se mi nezdá o ničem, na co se soustředím a nad čím intenzivně přemýšlím.

Reaguji na cherryblossomgirl:
Já osobně tedy co jsem četla, tak když řekneš své přání do vesmíru a co nejrychleji na něj zapomeneš, tak se ti o to dřív splní.

jj, tomu bych taky věřila spíš, když už tedy

Mám to úplně stejně jako ty! Do puntíku, je to jako kdybych to psala sama Ale musíš fakt věřit a počkat, ono se to splní, ale někdy to může opravdu trvat, mě se jedno přání splnilo až za dva roky Já mám spíš opačný problém - jakmile pomyslím na něco špatného tak to se splní okamžitě! Už jsem dospěla k tomu, že hlídám každou myšlenku, protože už jsem si toho negativním myšlením pokazila tolik, že tomu sama nemůžu uvěřit.. takže na to pozor.

taky jsem o tomto tématu přečetla plno knih a věřím tomu, ale stejně jak si psala - to přání se splní, jen když už na to dál nemyslíš - aspoň u mě to tak taky je, úplně přesně jak si to popsala. někde jsem četla, že na to máš zapomenout ale to se zase vylučuje s těmi ostatními knihami a vším jak už jsi výše popsala... taky tomu moc nerozumím

Myslím, že se přání neplní i z důvodu, že k vroucnému přání patří i nezděčné myšlenky na to, že se bojíš, že se přání nesplní. Ty pak zapříčiní, že se to nesplní..........

nevím, každý dne myslím na své přání velmi usilovně a nic se neděje...nechápu to, přitom píšou že si to mám vizualizovat, a věřit tomu...nevím jak přesně to použít...

mám to stejný, ale když na něco myslim a opravdu si to přeju a myslim nad tim dlouho, tak se to splní, ale ne hned, za to , kdyz mi neco probehne hlavou at uz v dobrym smyslu nebo spatnym , tak se to splní okamžite, bohužel se plní i věci, které opravdu nechceme, ale ty, který moc chceme, se hned nesplní, až po nějakém čase

Ale holky, vy říkáte že se nic neděje, ale to je přesně ono! Ono se týden nic neděje a vás hned napadne: Hm, nefunguje to. Ale to přesně byste neměly! Věřte dál, ono to fakt přijde.

no, já se tímhle taky hodně zabývám, i když se pořád snažím nějak nahradit negativní myšlenky pozitivníma na jedné diskuzi psala slečna, že když si to přání vizualizuje a vloží do něj všechny smysly, takže i cítit třeba nějakou hmotnou věc pod rukama, nebo u nehmotných mít ten nadšený pocit, že se to splnilo...tak že se jí to splní nejpozději do týdne...na druhé straně mám to jako většina z vás, ne moc důležité věci, které mi jen proběhnou hlavou se plní nepřetržitě ale to důležité, u toho m člověk asi vždycky podvědomě nějakou obavu, že se to nesplní, zvlášť když na tom závisí blízká budoucnost, jako u mě..co mi pomáhá je, si představit před spaním svoji vymyšlenou zahradu, kde jsem jenom já a to moje přání, je kolem ní velká bublina a do té se nedostane žádná negativní myšlenka pak si prožiju to, že se mi přání splnilo a usnu...pravda, že to nejdůležitější zatím na splnění čeká, těžko to pustit z hlavy

Já jsem bohužel neměla zatím čas se tomu študování o tom tolik věnovat, ale vím, že v nějakých maličkostech na kterých jsem to zkoušela se to povedlo tak trochu mě do toho zatáhla má kolegyně z práce, co tím téměř žije.. Určitě by to odůvodnila něčím podobným, že vše má i svůj čas, tuhle odpověd jsem od ní brala vždy skepticky, jako omluva toho, že to prostě nefunguje..., jenže na každém šprochu pravdy trochu, myslím, že ten důvod toho, proč ta věc nejde se jednou brzy ukáže a neházet flintu do žita

Já myslím,že je to Tím,že vysíláš myšlenky skoro zoufalý a není důležitá myšlenka jako pocit-energie a ty vlastně vysíláš zoufale to chci-což je jako nedostatek takže si to Tim pořád oddaluješ,kdežto když na to zapomeneš,tak je to jako mám jistotu,už je to prakticky moje a pak to právě přijde.Jinak mám to tak taky.Mě se to stává,že chci si něco koupit,ale pak na to zapomenu a pak to nějak dostanu.Ale mezitím na to myslím,jako že není problém,že na to mám koupím si to,takže vysílám myšlenky,že už je to vlastně moje. Pak to nějak dostanu i bez toho,že bych si to koupila sama.

Reaguji na anafara: Souhlasím
Ono to není o tom to chci a nebo tohle bude jednou moje, musíš mít radost, být šťastná, raduj se z těch představ, že už to máš, nejlepší jsou takové ty představy, které ti na tváři vytvoří ten přihlouplý úsměv, jestli víš jak to myslím Protože nevím, jak bych udělala, abych něco chtěla a zapomněla na to...