Zdravení - koho zdravit a koho ne?

Tak taky se mi hodně často stává, že mi lidi neodpoví na pozdrav ale nikterak mně to nevytáčí a nevidím důvod proč přestat se zdravením. To je jejich problém, že jim do teďka nikdo nevysvětlil, že je slušnost na pozdrav odpovědět. Proč bych měla klesat na jejich úroveň?

Ahoj! Já taky zdravím, skoro všude - na poště, na úřadech, u lékaře, v obchodě... klidně i 2x (vejdu do obchodu, pozdravím, za chviličku u kasy pro jistotu znova, tím nic nezkazím ) až mě překvapuje, že mi opravdu téměř vždy odpovídají a taky klidně i 2x ale kdyby neodpověděli, nijak by mě to nerozladilo, chápu, že třeba v obchodě obslouží za den desítky až stovky zákazníků a že je to taky pořád nebaví... akorát kdyby mě nezdravili skoro nikdy, to už by mi asi trochu vadilo.

V e-mailech taky zdravím, v SMSkách to samé - aspoň co se týče první SMSky ten den.

Kdybych zdravila někoho, kdo by mi věčně neodpovídal, asi bych s tím taky přestala, co se budu namáhat, když on není schopný otevřít pusu (opakovaně). Mám ten názor, že pokud někoho pozdravím - i kdyby mě nepoznal a nevěděl v tu chvíli, o koho jde, má snad také pozdravit, to je slušnost!

Být tebou, zdravila bych dál, proč v lidech tu nevychovanost podporovat. Pokud si to takhle řekne víc lidí, za chvíli se nebude zdravit nikdo

Ještě jsem zapomněla napsat, že občas nevím, jak se zachovat ve výtahu (na úřadech, na poliklinice atd.). Asi by se mělo i tam zdravit vždy, ale když nastoupím do výtahu k někomu, kdo se na mě ani nepodívá, tak taky třeba nepozdravím - prostě tam se chovám podle situace, jak to zrovna cítím.

Mám ten stejnej problém. Já teda nezdravím všechny lidi z ulice, spíš jen ty, co bydlí ve stejným vchodě a několik lidí už taky nezdravím, protože když jsem je dřív zdravila, tak taky nebyli schopný otevřít pusu a odpovědět!
V obchodě mě to taky vytáčí, ale teď už většinou čekám, jestli mě prodavačka pozdraví první a pak teprv taky pozdravím a když né, tak mlčím, protože ona je v práci a měla by zákazníky zdravit první, já to tak v práci taky dělám. A když už jsme u těch obchodů, tak mě ještě vytáčí, že když už zaplatím, tak většinou řeknu "děkuju", tak prodavačka řekne hnusným tónem "PROSIM"! Myslím si totiž, že ona by spíš měla děkovat mně, že jsem tam utratila svoje peníze!
U kamarádů bych to možná až tolik neřešila, teda na tom chatu né, oni si to možná ani neuvědomujou, spíš by mě naštvalo, kdybych jí potkala a ona by mě ani nepozdravila a rovnou se mě začla na něco ptát, to bych jí řekla, kde zapomněla pozdrav

Pozdrav nikoho NIC nestojí, takže pro mě lidi co nedokáží odpovědět na pozdrav jsou opravdu nevychovanci prvního stupně

Z hlediska etikety je pozdravit slušnost a odpovědět povinnost!

Zdravím a děkuju, kdykoli to situace vyžaduje a nepřestanu ani za nic.

Ale přiznávám, že jsem párkrát dělala, že v dálce v davu (byl i zády, ale oblečení, taška apod mě utvrdilo v tom, kdo to je) nevidím neoblíbeného člověka.....

Pročetla jsem si celou tuto diskusi.
Děkuji vám za rady, názory ... Vaše názory se různí, ale shodují se v převážné většině v tom nejdůležitějším, co jsem potřebovala vědět - že člověk, který nezdraví i ten, který neodpovídá na pozdrav je u převážné většiny nevychovanec, buran ... atd., jak jste napsaly.
Co se týká těch řidičů v autobusech, trolejbusech, tramvajích: ano, když nastupujete zadními dveřmi, je jasné, že se nezdraví, ale u nás jezdí ty meziměstské žluté autobusy TQM apod., kde se nastupuje jen předními dveřmi, platí se přímo řidiči, takže o to mi šlo. Jinak si všímám lidí, když sedím úplně vepředu u řidiče a poslouchám nastupující lidi ... Řidiče pozdraví asi každý dvacátý člověk, vždycky do toho autobusu každý vejde jak do chléva, řekne jen název zastávky a jde dál.
Co se týká těch prodavaček - tak je to sporné: samozřejmě pokladní by se uzdravila, bolela by ji pusa, unavila by se, má to tam jak na běžícím pásu, takže od nich pozdrav ani nečekám, ale kupodivu právě ty pokladní v supermarketech mi odpoví na pozdrav (téměř) vždy! To se jedná např. o ty prodavačky v papírnictví, drogerii, když vejdu dovnitř, tak tam mají kromě mě všeho všudy ještě jen 2, 3 lidi, ty na mě koukají jak telata a právě ony nepozdraví! U nich mi to třeba vadí, pokladní a prodavačky v těch malých prodejnách s potravinami, kde je obchod neustále nacpán lidmi, neřeším. Asi by mě taky pusa bolela, kdybych měla co dvě minuty zdravit.
Někdo tu reagoval na to, že mě nepozdravil soused ani sousedka, jestli nejsou třeba hluší. NEJSOU! To vím! Koukli na mě, zamračili se a neřekli ani bůů! Přitom já ani nikdo z rodiny jim nic neudělal. Tak mě napadá, jestli nám třeba nezávidí naše auto, novou fasádu na domě ... či moje oblečení, blond vlasy? Kolikrát už vážně nevím, co si myslet.
Asi taky začnu být trochu buranka ...
Kam ten lid spěje?
Děkuji za reakce všem.

Reaguji na carola86:
Souhlasím s tebou, akorát ty prodavačky to taky podle mě nijak neomlouvá a věř tomu, že pusa by je určitě nebolela i kdyby měli ve frontě 150 lidí Dělala jsem skoro tři roky ve fastfoodu, na jednoho člověka jsme měli od pozdravení a vyřízení objednávky jednu minutu, takže cca tak minutu a půl na jednoho zákazníka. Dělala jsem tam 10 hodin skoro každý den, fronty nekonečné a věř že mě pusa nebolela a to jsem se zákazníkem komunikovala, musela mu cpát různé výhodné akce apod., zatímco prodavačka tohle dělat nemusí. Takže prostě za mě ne, neomlouvá je to, neomlouvá to nikoho. A ještě zajímavost k tomu fasfoodu, já jsem pozdravila naprosto každého, mile a s úsměvem (bylo to i hlídané) a na pozdrav mi odpověděl cca každý desatý, někteří mě nenechali ani pozdrav doříct, takže asi tak

Nevychovaný lidi nesnáším. Moje maminka vždycky říkala - "Pozdrav, huba ti kvůli tomu neupadne" Něco na tom je Myslím, že to nikomu neuškodí a raději spíše pozdravit než dělat, že druhého nevidím.

Reaguji na panda08:
Což o to, ale já jsem reagovala na tvůj příspěvěk, kde mi vyznělo, že prodavačky si "odzrdraví" svůj denní limit a pak mají nárok mlčet a já to mám přece tolerovat, protože pak už je to namáhá. No nevím, myslím si, že zdravení je ta nejmenší námaha. Je to právě o tom neslušném chování, ale o tom můj příspěvek nebyl. A taky jsem nepsala, že se budu hroutit, když mi někdo neodpoví na pozdrav. Štve mě to, ale to je tak všechno. Navíc teď bydlím v zahraničí a tady se mi ještě nestalo, aby mě v krámu nepozdravili, takže nic řešit nemusím. Chtěla jsem jen ujasnit, jak jsem to myslela

Já zdravím vždy a všude a hooodně dlouho se mi nestalo, že by mi někdo neodpověděl, naopak všude v obchodech na mě byli vždy slušní, až se skoro divím, když to tak čtu. A i kdyby mi někdo neodpověděl, nijak zvlášť mě to nerozhodí, štvou mě spíš jiné věci.

No ty vlasy těžko, ale to ostatní možná jo. Mám protivné sousedy, kteří mi závidí, že mám svůj dům, kde žiju sama s přítelem a oni se musí mačkat se 4 dětma v minidomku a taky mi kolikrát ani neodpoví, ale stejně je pokaždé pozdravím.

Proč to hrát na závist? Je to nevychovanost.

Tak děkuju, holky, za názory.
Téma uzavírám.