Zatoulané zvířátko

Ach jo Vždycky, když vidím, že jako poslední psala leni84, tak doufám, že si tu přečtu, že je pesan doma

Jsem z úplně jiného konce republiky, tak na vás aspoň myslím..... a věřím, že si tady tu dobrou zprávu dřív nebo později přečtu!

Teresita
ani nevíš jak moc ráda bych jí sem napsala, ale ...

ahojda mé psychické podpory,
včera 28.9. ráno mi volal pán z Dolního Dvora (cca 10km od Strážného kde se zatoulal), že naproti školícímu středisku v korytu u vody viděl pejska z letáku, popis seděl neuvěřitelně přesně. Zrovna si čte u sjezdovky onen plakátek a volá. Jenže jak já byla v šoku, prohodila jsem si v hlavě informace a rozjela se ke sjezdovce. Tam to celý pročesala, volala, pískala,...nic. Stále jsem pánovi volala zpět, jestli by mi ještě jednou řekl co, kde a jak, ale nemohla jsem se mu dovolat. Věděla jsem, že tam někde musí alespoň nějaký podobný pes být, tak jsem hledala dál. Celý to projela, ale bezvýsledně. Nakonec se mi pán ozval a upřesnil informace. Byla jsem zrovna poblíž, takže jsem opět lezla roštím, volala, pískala,... nic. Začínala jsem opět propadat beznaději, ale nechtěla jsem to vzdávat. Prošla jsem kolem potoka ještě jednou a nejednou uslyšela neidentifikovatelnej zvuk (jak když jste hodně nastydlí a nemůžete pořádně mluvit, takový skřehot). Ale nikde nic. Shýbla jsem se z břehu víc k vodě a NAŠLA HO. Seděl tam na velkém balvanu s částí překrytý lopuchem, byl příliš blízko kolmé stěny, proto z povzdálí nebyl viděn. Vlezla jsem za ním a držela a držela. Dokola jsem uklidňovala i sama sebe slovy, že to bude dobrý a už jen líp... Měl tendenci mi utíkat, byl v hrozném šoku a podviživený jen kost a kůže, ale byl u mě a žil. Okamžitě jsem zkontaktovala známé na veterině, ti ho opatrně prohlédli, zda nemá vnitřní ktvácení, či něco zlomeného, naštěstí "v pohodě", že jsem si ho mohla odvézt domů. Měl strach usnout, asi ho provázeli halucinace,.... Hlavně že byl doma ve známém prostředí u lidí, co ho mají rádi a rády mu dají maximální péči.
Když to někomu vyprávím, že se našel po 23ti dnech 16ti letý psík, všichni říkají, že u něj museli stát všichni psi svatí, protože takové štěstí v neštěstí je nevídané.
Mám ohromnou radost, sice ho to bude stát ještě hodne sil, ale důležitý je, že chce, nevzdává to, je to prostě machr

leni84
To je úžasný!! Sice jsem nepsala, ale četla, držela palce a doufala jako ostatní! Moc gratuluju!

leni84
tak tady po ránu po tvém příspěvku brečím - asi štěstím, že je doma. Jsem moc ráda, že nějaká spravedlnost existuje a že jste se našli. Ježíš to je skvělý, přeju pejskovi rychlé zotavování¨, ještě mnoho šťastných let s vámi a tobě gratuluju, žes to nevzdala. Super, je úžasný....

Taky se musím přiznat, že se mi ihned spustily slzy! Páni to je krásný - já jsem tak ráda, že to má šťastný konec .. Pejska moc pozdravuj, je to bojovník a určitě bude brzy v plné síle - držím moc palce! A tobě patří můj hluboký obdiv, za to jak jsi statečná a jaké obrovské úsilí jsi vynaložila, abyste se mohli zase setkat Tomu se říká krásný začátek dne, děkuji

Tak konečně jsem si tu přečetla, co jsem tak moc chtěla. I já mám v očích slzy!
Pejsek se určitě rychle zotaví, je to silný hrdina!

Když nám umřel první pejsek a zanedlouho se ztratil i Kiki, mamči přítel přivezl malého jezevčíka-fenku. On velice těžko nesl ztrátu Nellinky a při pátrací akci po Kikim se stavoval u lidí, oni měli krátce narozená štěňátka a jejich psí mamina si přítele oblíbila, ač se jen tak k někomu nehrnula, tak k němu bez problému ano. Jmenovala se Nellinka, takže mu to nedalo a jedno štěně přivedl posléze domů. Měla jsem strach, jak to Kiki vezme, ale řekla bych, že ta malá dračice ho motivuje a dodává mu energii, když kolem něj běhá. Musíme ji však hlídat, protože to je fakt divoch. Ale už spolu spinkají v jednom pelíšku a ohřívají si kožíšek navzájem, je na ně krásný pohled.

Konečně to tu u nás opět žije a máme zase dva pejsky.
Děkuji za přáníčka, to nejhorší už je za námi, bylo to za 5min. 12h, protože venku je počasí, že by psa nevyhnal

leni84
mladej pejsek ke starýmu bývá v 99% bych si troufla říct, většinou super nápad, poněvač ten starší není sám - požór už jsou smečka a hlavně většinou s tím mladším ten starší omládne, ale jasný že není pravidlem

ježíš, vám se povedl skoro zázrak, jsem tak ráda, že je Kiki doma a že už jste všichni pohromadě, jsem sice ateista, ale chvála bohu..

Malacek
no jo, ve svých letech se zaběhl za fenou a pak mi sami mu uděláme překvápko s "mladým masem". To by většina chlapů byla taky ráda, že?

leni84
Jé já jsem taky tak ráda.....protože když třeba pršelo tak jsem si na tvého pejska vzpoměla a bylo mi smutno,že někde venku mrzne a nemá co jíst....fakt jsem moc ráda...opatruj ho...

leni84
Mám strašnou radost za Vás všechny. Celou dobu jsem držela palce, ale napsat svůj příběh jsem nechtěla, protože mě bohužel nedopadl tak krásně jako tobě. Svého pejska jsem bohužel našla po 14 dnech blízko kolejí a poznala ho už jen podle obojku a zubů Je to sice už víc než deset let, ale pořád je mi z toho smutno. O to větší radost mám, když se stane zázrak a všechno dopadne, tak jak má!! Parádá, moc ti to přeju a hlavně jemu

Wendyska
ani nevíš, co všecko mě napadalo. Poslední dny jsem si říkala, že by snad bylo lepší ho takhle někde najít, než si připouštět co vše se mohlo za hrůzy stát. Všude byli lesy, rokle, lišky, auta, traktory,....
Já na něj stále myslím a vidím ho na tom balvanu u potoka pod lopuchem, jak se celý hubeňounký třásl, že neměl sílu ani štěkat ani zareagovat na můj hlas.

Ze včerejška na dnešek u mě spal na polštáři, já nemohla pořádně usnout, jak jsem byla šťastná a zároveň jsem se bála, aby nechtěl seskočit z postele, bo by se uhodil. A dnes mi přinesl takový to plasrový pískací stehno a chtěl ho opět aportovat, málem jsem se rozbrečela.

1EPE
já taky bulím a s jakým nadšením

leni84
Já to tady taky celou dobu sledovala ale nepsala jsem, všichni to vždycky řekli za mě a abych se přiznala, přišlo mi to už neskutečně dlouhé, že by pejsek mohl opravdu někde být zdravý a živý... Tak tos mě opravdu dostala do slz, a jsem šťastná, že máš pejska doma. Asi bych se zbláznila kdyby se něco takového stalo mně..
A oceňuju, jak ses snažila a nevzdávala to... chápu, že to muselo stát spoustu energie, a asi i peněz, ale takový pocit, když pak držíš milované zvířátko zase v náručí, to musí stát stokrát zato!

leni84
Leni taky se přidávám ke gratulaci..jsou to trable s těma mazlíčkama, když oni jsou takový trumpety. Mám podobnou story s kočkou, spadla mi z balkonu z 8. patra. Všichni mi prorokovali, že je někde mrtvá,ale já jí hledala a po 3 týdnech našla, živou, zdravou, jen vychrtlou a v šoku a taky přede mnou měla tendenci utíkat. Chudák se pak na mě přilepila a nechtěla se ode mě hnout.
Vim, jaký to je, tak hlavně, že ti to taky tak dobře dopadlo