Zamilovaná rovná se trpět?

Janice28
když jsem čerstvě zamilovaná, připadám si hezky, ale ještě víc si užívám to, když taková ta zamilovanost vyprchá a je tam ta krásná pravá láska, bez růžových brýlí (ty jsem měla nasazené jen jednou a dost se mi to vymstilo). Co takhle se nechat láskou a zamilovaností unášet a nepřemýšlet nad zbytečnostmi?

Janice28
ahoj jani
úplně ti rozumím, před půl rokem jsem se bláznivě zamilovala - šla jsem z velmi vyrovnaného vztahu do šílené lásky - no,turbolence neskutečné, všechno se točilo kolem - má mě rád, nemá mě rád. u mě to bylo ještě umocněné tím, že jsem nevěděla, jestli dělám chybu, to zamilování mi "zničilo" předchozí vztah a já jsem taky začala být náladová až histerická. když jsem byla s ním, všechno bylo úžasné, ale jakmile jsem byla sama, pochybnosti, jestli jsem udělala dobře, co bude až ta zamilovanost opadne ... no prostě stejné pocity jako máš ty.

ale věř mi, až ta prvotní zamilovanost opadne, ten vztah se bude stabilizovat a ty se budeš cítit jistější a vše se v lásku hlubokou obrátí . nebo po té zamilovanosti přijdeš na to, že nestojí za to a vrátíš se do single života.

ted hlavně nedávejtu svoji "histeričnost" najevo před partnerem a užívej si s ním všechno krásné naplno.

Tvoje "hysterie" a nevyrovnanost nesouvisí se zamilovaností jako takovou, ale nejspíš pramení z toho, jaký typ vztahu s partnerem máte. Tipla bych si, že bude hodně komplikovaný. Proč vůbec uvažuješ o tom, že tě opustí?

...to je prave to...je ženatý. Nejradši bych se odmilovala, ale nevím jak na to. Vyzkoušela jsem i být mu nevěrná a hledat někoho jiného..ale vždy to celou situaci ještě zhoršilo. Uvažovala jsem odjet někam bez mobilu... ale to už mám také za sebou.. musela jsem se po pár dnech vrátil, jak jsem byla šílená .. jsem asi blázen holky :-/

Janice28

No, nezlobte se, má slova Vás jistě nepotěší..... ale zkusila jste si položit otázku, jak by V á m bylo v roli podváděné manželky? Vy se tady litujete, a přitom si zřejmě vůbec neuvědomujete, že svou "zamilovaností", kterou se tolik trápíte, způsobíte téměř na 100% hoře vdané, možná zatím nic netušící ženě? ( samozřejmě spolu s Vaším milencem, ženatým mužem. Ten je jistě svéprávný a ví, doufejme, čeho se dopouští. )
Ono by bylo dobré vcítit se i do jiných - a pak by Vám svědomí nedovolilo pokračovat v takovém vztahu. To je asi odpověď na Vaše "nevím, jak na to".
Neberte prosím má slova jako nějaké kázání, ale já prostě soucítím se všemi, kteří jsou jakkoli podváděni ( bohužel i moje osobní smutná zkušenost ), a proto nemohu než takto reagovat.

Janice28
Jak já ti rozumim. Taky jsem teď dlouhodobě sama a vztah snad ani nehledám, protože je to pro mě vždy také naprosté emoční vypěti. Když jsem sama, nemusim nic řešit. Taky mám tendenci dělat neskutečný blbosti, scházet se a rozcházet.. Ale asi psycholog by nám nezaškodil.. Tak ti přeju, aby sis to srovnala v hlavě a nějak ti to dopadlo..

přesně tak, naprosto souhlasím!

citadella

Janice28
Moc se toho vztahu držíš... S manželkou se s největší pravděpodobností nerozejde, a tak budeš pořád jako na houpačce a vnitřně Tě to bude rozežírat. Není jednoduché vzdát se lásky, ale někdy je to jediná možnost, jak si zachovat duševní zdraví. V tuhle chvíli začni víc používat rozum. Ale myslím, že to víš, jen se toho rozhodnutí prostě bojíš.

Ahoj Janice28,

Súhlasím s Morrigan... Mám taký pocit, že na tom vzťahu lipneš viac, než je zdravé, že to nefunguje tak, akoby malo (súdiac podľa Tvojho príspevku)... jednoducho, že to nie je ono. Navyše je ženatý a so svojou manželkou sa nerozíde (aj keby Ti vravel niečo iné, neverila by som tomu). Viem, že sa radí ľahko, ale podľa mňa by bolo najlepšie, keby si sa s ním rozišla a našla si niekoho, s kým by si mala rovnocenný vzťah a pri kom by si získala naspäť svoje stratené sebavedomie. Láska, to podľa mňa nie je utrpenie.

Držím palce

Janice28
pokud se trápíš hlavně kvůli tomu že tvůj přítel je ženatý, tak ho buď pusť k vodě a nebo se ho na rovinu zeptej jak to s tebou vlastně myslí a plánuje do budoucna ať víš na čem jsi. Spoustě chlapů totiž vyhovuje mít doma manželku,navařeno,poklizeno a k milence si jen tak odskočit pro zábavu Já když jsme se seznámila se svým přítelem (teď už manželem), tak byl v té době taky ženatý, jenže u nich ten vztah dlouhodobě nefungoval, takže spolu sice žili v jedné domácnosti ale každý se staral sám o sebe (od vaření,úklid,praní,žehlení,atd). Takže když jsme se seznámili a já dostala nabídku na vlastní byt,okamžitě se ke mě nastěhoval a začal se vyřizovat rozvod. Dnes jsme spolu 7 let (2 roky jako menželé) a v květnu se dočkáme 2.miminka

Ahoj všichni,jsem tu krátce a nevím jak založit novou diskusi proto píšu sem.Je li to nevhod omlouvám se!
ona ale není zas tak od tématu. Mám 10letý vztah ,3roky v manželství. Je fajn,pohodový,spokojený. Vyhovujem si.Tak proč proč proč neustále téměř celou dobu tolik toužím po milenci?? Když ho mám.....a vedle toho spokojené manželství,jem nejšťasnější na celém světě??

máte plnou pravdu! a nesouhlasím s tím vším a snažím se ho donutit se rozhodnout.
Vadí mi to samozřejmě! dali jsme si termin do konce dubna. pak končím já nebo on.

Nutit je špatně....nerozejde se s manželkou pokud ho budeš tlačit jakoby do kouta.
Zajímalo by mě spíš,jak dlouho jste "spolu" ............