Tak jak to tak tady čtu, amanda 1 je jak svěží letní vánek
chanellina
nemáte to lehké všichni tři.
Tvůj problém je teď podle mě takový, že jsi uvízla na mrtvém bodě a to tím, že o něj musíš bojovat. Kdyby ještě, nebo už nikoho neměl, tak bys ho posuzovala jinak a váš vztah by se přirozeně vyvíjel.
Chápu to tak, že v současné době ho vidíš spíš jako cíl, který chceš dosáhnout. Jde o cíl, který není v současné době, za podmínek které tam jsou, dosažitelný. Z tohoto důvodu se stav zamilovanosti prodlužuje, taky za svoji lásku bojujete a jste spojenci vůči ostatním...
chanellina
A co tak nic neřešit? Když stejně nejsi v tuto chvili schopna to ukončit... Proč se trapit? Zkus si jen uživat, že jsi zamilovana a neřešit. Ono se to stejně nějak jednou vyvrbi a je to tak komplikovane že to nevyřešiš nasilim. Když si půjčiš v půjčovně drahe auto, tak si to ten vikend užiješ a netrpiš u toho že na něj nemaš, ne? Akorat pak budeš vzpominat buď na leta blaznive zamilovanosti nebo na leta hrozneho trapeni. Ta prvni varianta zni tak nějak veseleji.
Luciena
Řekla bych, že se ten pán nalézá spíše v takovém tom stavu, kdy má "tak nějak" rád obě. A zdá se, že na to dilema FAKT nestačí, takže to musí roztrubovat do celého světa, abys se trápili pokud možno co nejvíce všichni. Hlavně že on má právo na štěstí, to je dnes novodobé zaklínadlo. Mário, jsi hlas volajícího na poušti, zdravím Tě!
Luca123
Ahoj, jsem moc ráda, žes to vše ustála, opravdu. Je škoda, žes příspěvek upravila, myslím, že opravdu výstižně ukazoval, o co všechno při takovém rozhodování jde, co všechno člověk musí unést, kolik síly a odhodlání v sobě musí najít. Všechno nej! H.
hašlerka
Souhlasím, že dnes se všichni ohání vlastním právem na šťastný život a jdou přes mrtvoly..proto je u nás rozvodovost přes 60% plus ty rozbité nesezdané vztahy....to je šílená cifra a o něčem to svědčí.
chanellina
Ahojky, píšu, protože jsem v té samé situaci co ty, ale mám delší zkušenost, protože náš "vztah" trvá už pět let. Jsem rozvedená a mám jednoho syna a on je ženatý a má dvě děti. Jsme kolegové z práce a náš vztah začal krátce po mém rozvodu (což si může každý vysvětlit tím, že jsem nedokázala být sama a hned vlítla do jiného vztahu, ale tak to rozhodně nebylo, byla jsem sama i před rozvodem a celkem mě to vyhovovalo) Byla to láska, jak se říká "na první pohled", a to, že je ženatý jsem se dozvěděla ještě před tím, než se to rozjelo "úplně", myslela jsem si, že to nemá cenu, ale ono to nešlo zastavit, lítali jsme v tom oba a lítáme dodnes. Ze začátku jsem si říkala, že to nebudu řešit nyní, ale až za čas, užívala jsem si té lásky přesně tak jak psala tavimi, bez výčitek, prostě s tím, že ho neodloudím, že mi to tak vyhovuje. Později, když začal mluvit o rozvodu, jsem si uvědomila, že ani nevím jestli to tak chci. Jestli chci přijít o svobodu, kterou dnes mám, no prostě o to, že si můžu jít domů kdy chci a být sama kdy se mi zachce. Ale na druhou stranu by skončila ta muka, která jsem prožívala při loučení, když odcházel domů,nebo na Štědrý den, kdy si rozdáme dárky pod naším společným stromečkem na osamělém místě a večer se vrátí domů. Mockrát, ale opravdu mockrát, jsem chtěla ten vztah ukončit, ale nešlo to; rozchod nám vydržel nanejvýš jeden den a zase jsme si padli se slzami do náruče, protože nám nešlo vydržet s pocitem, že se nemáme ani vteřinu. Dnes vím, že o tom musíme vážně mluvit, ale to nám také nejde. Jakoby vycítil vážnost situace, když už se odhodlám a chtěla bych o tom začít mluvit, obrátí, zamluví a ... no nejde to.
Rozdíl je ale v tom, že já mu celkem věřím, že si žijí se ženou každý svým životem. Neznám jí, ale nikdy nebojovala, ikdyž nemůže být blbá a musí to vědět, vždyť já s ním trávím víc času než ona. Nikdy jsem nezaznamenala žádnou snahu o to "bránit si ho".
Jo, píše se tu, že chlapi jsou v této situaci sobci atd., myslím, že je to pravda, ale zároveň si myslím, že jsou na tom daleko hůř než my. Vždyť na něm je to rozhodnutí, co bude dál. My se z toho vylížeme, vždyť jsme kočky, ale pro ně je to rozhodnutí, které nedokážou (mnozí) zvládnout. Myslím, že můj přítel trpí daleko víc než já. Cítím to, vždyť ho znám.
Ať je to tak nebo tak, vztah je to přenádherný a společné chvíle mi už nikdo nevezme. Možná to tak má být. Jeho žena neztratila živitele rodiny a já získala přenádhernou lásku, sex, romantiku a nezapomenutelné chvíle s chlapem, kterého miluju. A "funguje" to 5 let!
vinokava
Já bych je reagovala na to, že s ním trávíš víc času, než ona...můj manžel pracuje od rána do půlnoci každý den a třeba zrovna sedí od 17 hodin denně s jinou, jenže já to nevím, tudíž nebojuji a ještě je mi ho líto, že tak dře. Odkud že to jsi?
Luciena
naprosto souhlasím. Chci tím říct, že rozhodnout se měl sám. Nač bylo dobré tahat do toho svoji partnerku, matku své dcery?
Mně tito pánové, co mají malé děti a přitom řeší svoje milostná bebínka podivně lezou na nervy. Prosím, jejich věc, ale musí to taky ustát.
Jak jsem psala- vezmi si, co chceš- a zaplať za to.
vega
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.