angelgirl13
Nezáleží na váze, jak už bylo napsáno. Prostě máš asi hodně svalů a těžké kosti Já je mám nejspíš také
Důležité je jak se cítíš a jak vypadáš, než kolik vážíš!
angelgirl13
Pokud cvičíš a jíš správně a zdravě,tak ti ubývá tuk a roste svalová hmota. Doporučuji ti zajít si "pro klid duše" na Bodystat-to je přístroj který ti změří poměr vody,svalů a tuku v těle a hned budeš vědět jak jseš na tom. A jelikož měření většinou probíhá u nějakého lékaře,nebo odborníka,take ti většinou poradí i co a jak dál. Měření stojí zhruba 450kč+500kč konzultace. Pokud chceš kontakt,dám ti na paní doktorku,která je specialista přes výživu.
Cituji angelgirl13: Petronela-nejseš sama,já se jednu dobu vážila každý ránoa večer a když jsem měla o půl kila víc,tak se mi chtělo brečet.
.....tak to je největší blbost co můžeš dělat,vážit by ses měla tak jednou za týden. Vážit se každý den,nebo dokonce 2x denně, je naprosto k ničemu. Ráno budeš mít většinou váhu nižší,než večer,nezapomeň,že tělo musí potraviny které jsi snědla nejprve strávit a pak vyloučit a to většinou za den nestihne.Navíc,někdy můžeš být víc zavodněná,nebo třeba můžeš mít nepravidelnou stolici a ti opravdu hodně ovlivní váhu,takže jednou za týden a pokud uvidíš 0,5-1kg dole,tak je to vpořádku.
Cituji angelgirl13: co je podle Vás důležitější míry nebo váha?
Důležité je to,jak se člověk cítí.Váha je jen číslo,ale každý má kila jinak rozložená a 10 stejně vysokých žen se stejnou váhou vedle sebe...bude každá jinak vypadat.
Takže spíš bych řekla,že je dobré snažit se zachovat jakousi souměrnost v proporcích a pak je nezajímavá váha.
Já teda nevím, přijde mi, že řídit se váhou je úplně zbytečný... A váha sama o sobě je dost nevypovídající, určité dispozice jsou dány i geneticky a s tím člověk nic nezmůže. Hlavní je, jak se cítí a řešit váhu (i míry) podle mě nemá vůbec cenu... Jediné měřítko, co je pro mě důležité je, jestli se cítím ve svém těle dobře.
Vždyť záleží na tolika dalších věcech!! Jak se člověk chová, jesti se umí hezky oblíct, jak působí na lidi, jestli má svůj vlastní styl, za kterýse nestydí nebo jde jen tak s davem a tak. A můžu říct, že i silnější dámy/slečny dokážou být krásné a okouzlující... Jde jenom o to se s tím nějak smířit a sžít, pracovat na svém sebevědomí, najít si to hezké... Váha není důležitá, jen číslo...
Supr téma, holky, díky za ně!!
taky s tím ted bojuji, po zvětšení prsou mi příjde, že to mám s váhou úplně jinak, že na to kolik ted vážím nevypadám a dříve bych se z této váhy zbláznila.
Taky je váha můj nepřítel a akorád se trápím, když po pravidelném cvičení mi váha neukazuje, že to jsou svaly a ne už ty tuky. Hlvaně mám pomotanou hlavu z těch missek. Když pak člověk slyší jak mají při výšce 175cm 54kg, tak to bych brečela...
jo, ty miss jsou strašný (svým způsobem)... Když miss silueta vyhraje ta nejhubenější... Když se na to dívá normální ženská, tak si lehce začne připadat blbě, je to smutný...
Lalaith
přesně tak! pak nemá holce "hrabat" a padnout až třeba k anorexii, když tam jsou prezentovaný tak hubený holky. třeba vypadají takhle v televzi normálně a zdravě, pak ale mi to nesedí s tou jejich váhou. Já když měla jednu dobu 173cm a 57kg přišla jsem všem hrozně vyhublá, říkali mi at se najím, tak pak co teprve ty holky....
Cituji angelgirl13: co je podle Vás důležitější míry nebo váha?
Ani jedno, ani druhý Mám podobně jako ty ... 168/62... váhu si držím plus mínus už dlouho i míry mám stejný ... jen jsem přestala před půl rokem cvičit a svaly se změnily v tuk, no nic moc se necítím ... důležitý je, že nemáš nadváhu, máš sportem udržovaný pevný těto a cítíš se v něm dobře, na míry a váhu se vybodni, to zas tak moc neznamená
Cituji moniik: Já když měla jednu dobu 173cm a 57kg přišla jsem všem hrozně vyhublá, říkali mi at se najím, tak pak co teprve ty holky....
Nápodobně... když jsem před pár lety shodila na svých vysněných 55kg, tak mi všichni známí říkali, jestli nejsem nemocná? Vypadala jsem příšerně ... upřímně... moc nechápu jak může "přežívat" stvoření, který má při 180cm 50kg... akorát to mladejm holčinám motá hlavy
Cituji SabinaG: Nápodobně... když jsem před pár lety shodila na svých vysněných 55kg, tak mi všichni známí říkali, jestli nejsem nemocná? Vypadala jsem příšerně ... upřímně... moc nechápu jak může "přežívat" stvoření, který má při 180cm 50kg... akorát to mladejm holčinám motá hlavy
Přesně tak - taky jsem po mononukleoze měla asi 48 kilo (162cm, ale bylo mi asi 14) a to byla hrůza, mamka ze mě byla úplně zoufalá, vypadala jsem hrozně... Teˇmám o hooodně víc, ale nemám potřebu to řešit, nestojí to za to. A hlavně se mi váha strašně rychle mění a kolísá - i v průběhu dne - je to třeba i 1 - 2 kila plus nebo mínus, takže to neberu jako směrodatný... POdle mě vidět ty holky co chodí po molu, tak se jich člověk lekne...
Tak to se mi vážně ulevilo,trošku mě mrzí,že nemám doma tu váhu ,co ukazuje i tuky,to je podle mě lepší... Já bych chtěla žít,tak před 30 lety,kdy nebyla symbolem krásy reklama na hlad...
Cituji moniik: Já když měla jednu dobu 173cm a 57kg přišla jsem všem hrozně vyhublá, říkali mi at se najím, tak pak co teprve ty holky....
To mi taky není jasný,já se nejníž dostala na 62 kilo a to měřim 170 cm a každej se mě ptal,jestli nejsem nemocná...
Cituji angelgirl13: ,trošku mě mrzí,že nemám doma tu váhu ,co ukazuje i tuky,to je podle mě lepší...
Vůbec nelituj... tyhle váhy jsou o ničem, nejen, že to není přesné, ale navíc to ukazuje tuky v dolní polovině těla... pokud máš třebas tendenci ukádat tuk v horní polovině těla jako já, tak ti to nepoví nic směrodatného...
No a taková ta měřítka tuku co se drží v rukou zas ukazují horní polovinu těla...
Pokud bys vážně chtěla změřit tuk a svalovinu v těle, tak objektivně ti to zjistí jen odborníci na profi přístrojích (bodystat...)
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.