Zakoukala jsem se do přednášejícího

A víš, jak to vyřeší? Hnusně odkopne milenku. Však si přečti ty témata tady (o vztahu se zadaným mužem) je jich tu spousta a scénáře jak přes kopírák.

A jak jsi vůbec přišla na to, že někoho má?

No jo chudáčci Já neříkám, že bych si s nim plánovala budoucnout ze ženatym nejspíš ne, ale nezávazně užít klidně kdyby se mi líbil.

No však je znáš. Ještě mají tu drzost se vrátit za manželkou a říct jí, že je to vlastně její chyba

Vy jste se tu mezitím docela rozepsaly... S něčím souhlasím, s něčím ne... Všechno ocitovat a zareagovat na všechno... to bych tu na tom vyrostla Takže zkráceně: Také nevím, proč se tu téma manželka popř. přítelkyně řeší, když ještě nevím, jestli nějakou má... Doufám, že ne, ale zas on fakt neni k zahození takže minimálně konkurence mi hrozí Nejsem miss, ale nemyslím, že bych byla ošklivá (Mám ty dny, kdy se dívám do zrcadla a říkám si : Ale joo, dobrý holka )

taky tak... Takže vlastně nejsem zas taková svině, že bych jako sama začala po něm nějak okatě jet a třeba i kdybych věděla, že někoho má... Jednak nejsem blázen abych si tím kazila studium a druhak prostě nejsem ten balící typ...
Na druhou stranu ráda říkám věci na rovinu,takže tímto prohlašuji a naposled, že pokud by někoho měl (přítelkyni) a přesto se rozhodl si něco začít, šla bych do toho. U manželky nevím, to si nedovedu ani reálně představit.
A souhlasím s tím, že někdo to snese, někdo ne.

To je bohužel pravda, téměr ze 100% řekla bych... Ale jak už jsem řekla, o rizikách vím, ale víc by mě asi mrzelo, kdybych vyletěla ze školy než kdyby on podváděl nějakou přítelkyni. Možná jsem sobecká, ale kdyby mě stejně nakonec odkopnul?
A znovu - ještě nikdo s nikým není, nikdo nikoho nemá a žádný vztah se neničí.
Jiná věc je něco, čemu se někdy říká osudová láska... Moc na takové věci nevěřím a nikdy bych nebyla tak naivní, abych tvrdila, že je to tento případ, ale co když se dva lidi někde setkají a okamžitě poznají, že nemůžou být, žít, dýchat jeden bez druhého? Prostě spojení duší...? A jeden z nich, popřípadě oba jsou zadaní, v manželství s někým jiným...? To je pak buď velké sebezapření a odříkání a nebo do toho jsou a následkem je odsouzení ze všech světových i jiných stran... Já si troufnu jen nadhodit, že bych sama sebe zas tak nepohoršila, kdybych si něco začla se zadaným - nemluvím rovnou o svatbě - a hned je oheň na střeše... No, jak řekla elle11, někdo to snese, někdo ne

jj, a někdy ten původní vztah může dobíhat, oba nejsou šťastní, zůstávají spolu ze zvyku... a do toho přijde někdo, kdo jim ukáže, jak by naplněný vztah mohl vypadat... i to se děje. Moje známá právě něco takového prožívá a celá září - myslím, že by ji změna partnera silně prospěla.

Ale dost hypotéz.

Reaguji na Bee222:

sice se tu začaly řešit vztahy na úrovni celé společnosti, ale každý si sem promítá své osobní zkušenosti a strachy.
Jen ti chci říct, užívej si to "pubertální" pobláznění a rozechvění a plánuj si před spaním. Je ti 20, stejně budeš ještě dlouho studovat a tyhle studentské lásky k profesorům jsou krásná zásobárna vzpomínek. Tak si to prožij, možná to odezní samo a nekaž si to představami o boji s přítelkyní. Třeba za čas napiš, jak je to dál.

Reaguji na tronela:
Děkuji za skvělý a výstižný názor A znáš to, vždycky (nebo většinou) se to tady zvrhne a každý se chytne něčeho, co jeho osobně pobuřuje nebo s čím se naopak ztotožňuje...

Chlapi co zahnou jsou buď to slaboši, nebo je prostě dotyčná učarovala. Jsme jenom lidi, nikde není psáno, že když člověk s někým chodí, že je to ten pravý do konce života! Sama si zadané z hlavy vytěsňuji, příčí se mi to, přesně si říkám "nedělám to, co nechci, aby udělal někdo mně", ale upřímně, už jsem 3 roky sama a ač jsem právě velmi spokojená, ten chlap mi chybí a v dnešní době, když jsou chlapi zahledění do sebe, jsou stydliví nebo co já vím, ženská se musí sama snažit. Pokud je to někdo blízký, nikdy bych vztah neničila, pokud je to někdo z nového prostředí a bral by na mě, upřímně bych se asi nezajímala, zda někoho má.. to už je pouze na něm, pro koho se rozhodne.

Reaguji na Nicolllina:
Kdybys to sem napsala dřív, myslím, když byla diskuse živější... Tak by Tě asi ukamenovaly Mě nezbývá než souhlasit

Tak já přihodím příběh mé babičky Studovala na vysoké chemii, cca 50tá léta, a na jeden předmět měla prý toho nejvíc sexy učitele z celý školy, vysoký, černé vlasy, zhruba 35 let... Na jednom plesu jí požádal o tanec, pak jí pozval do divadla a už to jelo Samozřejmě to netrvalo věčně, ale teď jsou to jedny z nejhezčích vzpomínek, které má.

Taky znám páry, co vznikly tímhle způsobem, takže proč ne I když na něčem technickém bys měla asi větší šanci.

Ale zase chlapi před katedrou uměj hrát pěkný díívadlo, a třeba ve skutečnosti není ani tak okouzlující, vtipný,...a vůbec, těmhle humanitárně založeným typům úplně nevěřím - oni umí tak hezky povídat... A myslím si, že když tě bude chtít, tak nebude mít problém s tím, že je to nevhodná situace, myslím, že chlapi až takhle neuvažují, takže nějaké snažení se mi přijde zbytečné.

Přítel taky občas učí a svatbu neplánujem, tak mě ta poznámka o přítelkyni taky trochu zvedla ze židle A závidím všem, komu vztah funguje na 100% 24/7, ale většina párů se na sebe občas naštve a v takových chvílích jsou asi k nevěře náchylnější - a můžou udělat něco, čeho budou později litovat (a v horším případě se s tím ještě svěří). A kdyby to chlapi neměli s tím podváděním tak jednoduché, bylo by o pár problémů míň. Toť k ženské solidaritě.
A z čistě sobeckého hlediska
1) i kdyby se s přítelkyní někdy rozešel, tak z holky na občasný sex se těžko přesune na seznam potenciálních partnerek se vším všudy
2) by mi přišlo ponižující spát s někým, kdybych věděla, že pro něj nejsem na 1. místě

Ale může být spousta důvodů, proč je volný - třeba na něj stojí fronta zamilovaných studentek a nemá potřebu se vázat, třeba se rozešel, taky hledá tu pravou..tak držím palce

Já se taky teď s jedním učitelem ve škole provokuju, ale nejde mi o sex. Buď vztah nebo nic. My když jsme se poprvé uviděli, tak jsme se do sebe zakoukali okamžitě.
Připadám si jak puberťačka.. Já z toho mám zatím srandu a pro jistotu to beru jako flirt.

Reaguji na Salvador:
Já si právě myslim, že pak na vztahy, jako jsou tyhle, nikdy nezapomeneš Na spoustu kluků, co se ti začnou líbit běžným způsobem (na ulici, v baru, ve škole - studenti atd.) si za pár let, natož pak ve věku, kdy jsi babička, ani nevzpomeneš.. Za to na tyhle...

TŘEBA.. ale nikdy neříkej nikdy Já bych i věřila tomu, že on je tak uvolněnej a vtipnej i normálně, ale nevím, jak ho přimět k tomu, aby mi poskytnul možnost to zjistit

proto se po tom radši nebudu moc pídit, kdyby náhodou

Dík
Reaguji na kutunka:
tak to jsi o "level" dál než já... Přesně takhle bych potřebovala, aby se to vyvíjelo.. A taky ctím zásadu buď vztah nebo nic. A díky, že si nepřipadám hloupá, když si plánuju, že by z toho mohl vzniknout vztah! Přece tohle není nereálné, sakra!

No on to posouvá dál. A už je vidět, že se mnou chce mluvit. No bude si mě muset chytit. Akorát si toho všimla už většina lidí ze třídy, že se žereme. Už si musíme promluvit, aby z toho zase nebyl nešťastnej, že jsme spolu ještě nemluvili.
Ví o tom, že ho balíš? Hlavně aby ti ty pohledy opětoval.

To asi určitě neví, já ho nijak okatě nebalím, nevím, jak na to. Jako normálně jo, ale u učitele prostě nevím! Jak začít, jak se chovat při hodinách, nechci být zase přehnaně aktivní a hlavně on v podstatě jen přednáší, sem tam hodí nějakej vtípek, diskuse moc neprobíhá (ono při 80ti nebo kolika studentech v posluchárně to moc nejde), takže mluvit s ním moc nemůžu. A je mi blbý odcházet poslední ze třídy nebo se kolem něj pořád promenovat a podobný akce. No pohledy nevím, jestli opětuje, já na něj čumim celou hodinu, když si zrovna nepíšu a on těžko může pořád koukat na jednu studentku i kdyby se mu líbila sebevíc, takže z pohledů nic nepoznám, vždycky se mezi řečí koukne na všechny