Z Prahy na vesnici/maloměsto

Ahoj všem Úsměv
původně jsem z menšího města, ale do Prahy jsem odešla za prací a taky proto, že jsem si vždy myslela, že jsem velkoměstský typ. Dříve jsem krátce bydlela v Londýně a Dublinu a cítila jsem se tam jako ryba ve vodě, ale v Praze je to jiný. Nějak ji nemůžu přijít na chuť. Asi už stárnu, ale denní popojíždění metrem a tramvají spolu s dalšími davy mě naprosto psychicky vyčerpávají. Možná mě někdo chápe. Tím nechci urazit Pražačky, ani náhodou, Praha je skvělá a tolik možností, co je tady jinde nebude, ale i přesto mám takovou vizi, že se časem přestěhuji na vesnici nebo do menšího města (daleko od Prahy). Vím, že děti chci vychovávat v přírodě a ne uprostřed Karláku. Máte někdo zkušenosti se stěhováním z velkého města na ves? Co pro vás byl největší šok? Je mi jasný, že mentalita lidí bude jiná než v Praze, ale i tak...

jajinkax

Ahojky, rodilá Pražanda a již jsem cca 7 let pryč, sice jen pár km za Prahou, ale na malé vesnici, kde je božský klid příroda a neměníla bych. Nedejbože když musím do prahy na okraj jedině autem a do centra taxíkem. Davy lidí nesnesu co hůř mám z nich naprostou fobii Na strkání šlapání po nohou nejsme již zvědavá asi jsem již stará 30 let

Amour

Hned bych s tebou měnila! Bydlím na malé vesnici (200 obyvatel) a je to tu šílený, obchod žádný, musíme dojíždět 60 km na nákupy - abychom mohli udělat větší nákup, obchody v okolí jsou šíleně drahé.... Doprava také hrozná - spojů minimum. Těžké jsou tu i zimy - silnice se shrnují 2x za den, což je málo... Co se týče lidí, každý tu každého "tajně" pozoruje, zná, kamarádíčkuje se, a pak pomlouvá. Strýc si našel přítelkyni, dojíždí sem za ním z Prahy a nikdo jí tu neříká jménem, je to pro ně "Pražanda", což vyslovují s odporem... Celkově jsou tu lidé z měst bráni jako "ti tupci", co nic neznají. Přijetí trochu trvá - než si získáš důvěru lidí... Samozřejmě je to všude jiné... někde zapadneš lépe, jinde ne. Být tebou, volím ves u Prahy, hodně blízko, ať nemusíš měnit práci atd... bude to menší "šok".

Beby

Reaguji na Amour: tak to mate jestě dobry u nas se silnice na vesnici neprohrnuji vubec taky k něcemu dobry, umime v tom jezdit( to jen tak na okraj) ....bydlim v domé , v obrim dome na vesnici do mesta dojizdim za praci pres 30 let( nestezuju si) je mi 48 let a manzelovi 62, pristi rok jde do duchodu a dum tady budeme prodavat, prestehujeme se do mesta, zaprve na to jiz pomalu nestacime( obri dum, obri zahrada) a zadruhe zdravotni pece na vesnici je " nedostupna" a mohu to s prehledem rict, pracuji ve zdravotnictvi z toho deset let jsem delala na zs....

Maria

Cituji Leslie01: Co pro vás byl největší šok?

Šok se žádný nekonal. Snad jen, že na malém městě si lidé závidí, to ve velkoměstě není. Jinak je to super, žádné davy lidí, do práce 5 minut, kolem příroda. Klidně můžu jít po práci na tůru. Nebýt internetu, tak kromě jídla nemám kde prachy utratit.
Jak píše Agatha Christie, vše si lze oblíbit- jak ruch velkoměsta, tak poklid venkova- ze všeho se lze těšit.

107478

Já bych se z Prahy nikdy neodstěhovala.

Ciiicaaa

Cituji Leslie01: Máte někdo zkušenosti se stěhováním z velkého města na ves? Co pro vás byl největší šok? Je mi jasný, že mentalita lidí bude jiná než v Praze, ale i tak...

Spíš návrat zpátky na rodnou ves, vydržela jsem pár týdnů. Ten pocit, že tam není pořádná práce, po 18. hodině už si nekoupím ani pečivo, do kina/divadla/koncert se člověk podívá jednou za čas a ještě si to musí plánovat dopředu, autobus/vlak jede jednou za hodinu, každej každýho pozoruje a řeší s ostatníma, to zas naprosto vyčerpávalo mě. Hodně rychle jsem se vrátila.

panmeloni

Znám pár lidí co se z Prahy odstěhovali na vesnici (většina za partnerem) a většina z nich chce po pár letech zpátky. S těmi ostatními nejsem ve styku. Nejzásadnější je většinou práce. Kdo si zvyknul na to, že v Praze práci vždycky sežene a může si relativně vybírat, tak na vesnici a menších městech trpí. Sama osobní zkušenost nemám.