Vzniká anorexie a bulimie rychle?

Myslím, že je to spíš individuální. Víceméně do toho spadneš tak, že se to už nějakou dobu v tobě "buduje", ale ty o tom nevíš. Až to zjistíš, už je pozdě a dost těžko se z toho dostává. Takže bych všem radila s tím opravdu neblbnout ani se nesnažit "experimentovat"..není to sranda.

Ahoj,promiň ale z tvého dotazu mám pocit,že bys tyto nemoci chtěla. Jinak..na internetu je spousta informací stačí hledat. Nemoc je individuální-někde vzniká déle (v hlavě),někdo si řekne ze dne na den,že přestane jíst,ale i tak je to na dlouho (nevydrzi,atd.)

Taky mám ten pocit. Jinak k otázce - myslím, že do těchto nemocí se dá spadnout velmi, velmi rychle.

Reaguji na Maaartina: No v podstatě máš pravdu, jenomže já mám stavy kdy jsem se svojí postavou spokojená líbí se mi a večer příjdu domů uvědomím si že jsem tlustá a říkám si že zítra nebudu vůbec jíst a že se stanu anorektičkou aby se na mě ostatní dívali líp. Další den si dám na snídani jablko ale odpoledne jak kdybych na to zapoměla a jím zas normálně a tyhle stavy mívám čím dál tím častěj. Nevím jestli bych chtěla být protože bych neměla žádnou energii a nemohla bych dělat to co do teď ale v ten večer a ráno je mi to v ten moment uplně jedno tak nevím jestli na to nemám náběh třeba ?

Už jenom, že takhle uvažuješ, může něco znamenat. Pamatuj, že anorexie není jen o tom, že je holka vychrtlá a nejí, je to především v hlavě - to, že až příliš řešíš svou postavu a vidíš se v podstatě tlustější než ve skutečnosti jsi. Mimoto.. "uvědomíš si že jsi tlustá" a chceš být anorektičkou? Tobě se anorektičky líbí? Já bych tedy raději začala spíš zdravě jíst, nebo cvičit, ale určitě bych nechtěla dopadnout takto...

Reaguji na Samsi: no já jím tak normálně a nejsem tlustá jenom jsem pořádná bab nebo jak bych to řekla BMI mám v normě. Hlavně mám největší výčitky teď v léťe z opékaček a nebo když jsme s kamarádkama na zahradě na kafíčku a hodím do sebe pár brambůrek a tak. A právěže je divné že já svoji postavu řeším opravdu hodně asi od 6 třídy není den kdy jsem si neřekla jak jsem tlustá a tak s tou anorektičkou.a teď jsem ve druháku tak je mi dívné že to řeším už takovou dobu a ještě nic takového nejsem. Ale mívám z toho už i úplné stavy úzkosti že třeba břečím a tak a to je skoro obden nevím co s tím .

Reaguji na skritek112: Tak samozřejmě, že svou postavu budeme vždycky řešit - jsme holky Jen jde o to to nepřehnat. A děláš nějaký sport nebo chodíš cvičit? I to může hodně pomoct psychice. Vím, že před tím, než jsem začala chodit pravidelně do fitka, jsem občas taky měla ty dny, kdy se na sebe podívám a říkám si, sakra ty bys měla něco se sebou dělat.. ale teď už mě to ani nenapadne, protože už zkrátka se sebou něco dělám.. a i když stále nemám žádnou ideální postavičku, pomohlo to mé psychice

Hooodně rychle !

Tak já si myslím, že se ta nemoc buduje pomalu, vzhledem k tomu, že je to psychická porucha. Člověk se předtím trápí, cítí se méněcenný. Nemusí to být hned o tom, že chce někdo zhubnout. Viděla jsem dokument, kde se holce děti smáli za velký nos a ona si řekla, že nos neovlivní, ale může zapracovat na těle, a tak do toho spadla. Takže pokud se bere anorexie jen jako hladovění, tak to jde ze dne na den, pokud ale půjdeme dál a budeme hledat příčinu a původ nemoci, tak zjistíme, že je to v důsledku nějaké dlouhodobého psychického napětí.

Vzhledem k tomu, že je to psychická porucha, tak si myslím, že musí chvilku trvat, než se v hlavě té určité slečny vybuduje takováhle choroba... musí se to podlě mě chvilku rozvíjet, dospět k určitým stanoviskům a pak po krůčkách tu chorobu budovat dál a dál až nebude cesty zpět :/

Reaguji na AneTickaa_:

to skritek112: Ahoj, anorexie není jen o ztrátě energie a myslím, že se nedá rozhodnout anorektičkou budu nebo nebudu...Je to psychická nemoc, která tě dokáže zabít nebo ti způsobí: řídnutí kostí, vypadávání vlasů, ztrátu menstruace (= nemůžeš mít děti), studené ruce, izolaci od společnosti, s podvýživou spojený nedostatek vitamínů a ostatních látek, atd. A stoprocentně vyléčit se převážně nelze a dostat se alespoň do zdravého stavu je sakra těžké! A kdo si anorexií prošel/prochází, chtěl by vrátit čas zpět a prožít ty roky mnohem šťastněji s nějakým kilem navíc bez přemýšlení nad tím, co kdy snědl.
Opravdu ještě přemýšlíš, jestli by jsi chtěla být?

Reaguji na terezw: teď ne ale když mi někdo řekne nějakou narážku na moji postavu nebo se v obchodě nevejdu do ryflí do kterých jsem chtěla tak budu chtít .

Reaguji na skritek112: Kvůli hloupým lidem a blbým ryflím chceš ztratit zdraví? Neznám tvoji rodinu a vztahy v ní, ale mysli na svoji maminku - asi by se ti nelíbilo, kdyby jsi měla dceru a ta by se chtěla sama dobrovolně zničit. Anorexie či bulimie ti nemůže přinést nic dobrého a řeči, že by jsi ji chtěla mít jsou opravdu špatné a měla bys je co nejdříve vyhnat z hlavy. Najdi si lepší koníček než ničit svoje zdraví.