Vzah matka- dcera

Osobně jsem toto nezažila, ale z vyprávění jsem o takovýchto vztazích slyšela... Je to smutné, ale i takoví lidé jsou. Ani za to asi nemohou, jsou prostě takoví, "necitliví", mají potřebu "provokovat", dělat naschvály, "zlé" věci. A dost tvou mámu mohla zasáhnout právě výchova tvé babičky, její matky. Takoví lidé jsou dle mého názoru k politování, mít život založený na nenávisti musí být smutné.

Netrap se tím, zaměř se na svůj zdravý vztah se svými dětmi, překousni to a buď alespoň ty spokojená a v pohodě. Zní to možná jako klišé, ale já věřím tomu, že pokud člověk "dělá" dobro, dělá tím nejlépe právě sobě. Čím více budeš na svou mámu a na to nevydařené myslet, tím ubližuješ jen sama sobě a možná naopak těšíš svou mámu.

Limetka 33

to je smutný, já mám zlatý rodiče holt každý nemá to štěstí.Já se na ně můžu opravdově spolehnout a jsem za to vděčná.

Taková byla matka mého otce : tvrdá, zlá - ale zároveň moc hezká ženská. Otec v podstatě to samé, akorát bez té krásy, výchova je dědičná. Měla jsem vůči babce velice protichodné pocity, taky neměla ráda mou mámu ( protože byla z "dobré rodiny" , zatímco otcova rodina byli všechno dělníci ) a snažila se štvát ji proti mně - což se jí sice nepodařilo, ale ty věčné spory a napětí vyčerpávali celou rodinu. U vás je to o to horší, že je to tvá vlastní máma. Zkus za ní zajet a bez emocí s ní promluvit, PROČ to dělá - asi to nepomůže, ale třeba ji alespoň taková přímá otázka trochu zaskočí.
A co se týče hmotných statků - buď ráda, že je přepisuje na tvé děti. Zní to cynicky, ale ona tady nebude navěky. Jinde se i spořádané rodiny když na to přijde, rvou o dědictví jako parta primitivů.

Limetka 33
já bych se přestala snažit....jestliže jsi se doted snažila a nikam to nevedlo, tak to neřeš. Musí se vždy snažit obě strany a když jedna nechce, tak přestože by ses přetrhla, nebyl by žádný výsledek...

Určitě Tě chápu, že Ti to je líto a mrzí to....ale ty nedělej hlavně to samé, nepomlouvej svoji matku před dětmi a když něco se dozvíš a přestože Tě to zamrzí, nehodnot mamku negativně...klidně dětem řekni, že to babička měla v životě těžké a že její chování nerozumíš, ale že jsi ráda, že vychází s nimi dobře a že je má ráda....

oni si totiž najdou sami svůj potoj, přijde doba, že se Tě třeba sami zeptají a už budou hodně dospělí....ale oni její nevhodné chování uvidí....dej tomu čas...

kdyby ses bránila a vysvtělovala, oni to ted neuvidí.....

Díky za podporu. Někdy si člověk musí ulevit,alespon takto. rattty máš pravdu, že musej chtít obě strany, ona nechce. Dokonce nechce ani moje tf. číslo, nebo ho vyhodila, prostě, když mě někdo hledá, tak ona číslo nemá. To je síla, že? Musela jsem se odpotat od ní, dostala bych se na dno. Možná jsem tam i už byla. Nestýkání se s ní mi bylo doporučeno psychologem, ale ty děti, že štve proti mně, to mě bolí. s tím se těžko člověk vyrovnává. Dospělé už jsou. Ano-nevadí mi, že na ně přepisuje hnotní statky, ale tím pádem-já jsem vyřazená a nemohu jim já, jako jejich matka zase nic dát. Jo, peníze dělají z lidí i dětí divy. Já nikdy neskyšela - děkuju, jsi dobrá, sluší ti to. Naopak. ona to říkal jiným, jen né mě. Vždy myslela jen na sebe-proto jsem taky jedináček-víc dětí nechtěli, aby se měli dobře.

Noo, nic ve zlém vůči tobě, ale asi to bylo rozumné řešení, více dětí si nepořizovat...

Silvie OK jo, jo. smutné. Jak bych brala ted nějakého sourozence.

Limetka 33
Přečetla jsem si Váš smutný příběh a je mi Vás velmi líto. Musím však naprosto souhlasit s ratty. Když se Vám povede se skutečně situací dál už nezabývat, osvobodí Vás to.
Vím, je to pro Vás určitě těžké, ale nevěřte zase moc tomu, že event. sourozenec by byl pro Vás spásou. Nevíte, jaký by byl - mohl by to totiž být Váš další problém. Mezi sourozenci nebývají zdaleka vždy dobré vztahy ( mnohdy ani při dobré výchově ! ) a kdo ví, jak by tomu bylo navíc ve Vašem případě v souvislosti s podivným přístupem Vaší matky k Vám,tedy k jejímu dítěti. Nechejte to času, ale ani tak nespoléhejte na nějaký zázrak, který by snad mohl někdy nastat, ať nejste zklamaná. Pokuste se mít tuto smutnou kapitolu v srdci definitivně uzavřenou - nepůjde to však ze dne na den, bude to pro Vás velmi těžké, ale jiný způsob neexistuje.
Přeji Vám, abyste potkala spřízněnou duši, která Vás bude mít ráda a v jejíž přítomnosti se budete vždy cítit dobře. Hlavně se neuzavírejte!

citadella Moc děkuju za krásná slova. Jen prosím- tykat. Opravdu se snažím to mít uzavřené a nezabývat se tím. Bylo mi to i doporučeno odborníkem.ALE-vždycky se najde někdo, koho potkám a ten mi vypráví- že mě zná od malička a že moje matka o mě vypráví tohle a tohle a že tomu ani nevěří, že je to hrozné. A já vlastně nevím, co o mě muže vyprávět, jen snad to, že se s ni nestýkám. Ale duvod už nikmu neřekne. Nebo se najde nějaká '' dobrá duše'', která by mě chtěla poučovat, jak mám povinost se s matkou stýkat, aniž by věděla dusledek. Ale tento přízpěvěk mě uplně rozbrečel. Uskostma a depresema už trpím. Nechápala to nikdy. Vždy mi pomohli cizí lidi a dokonce za mnou chodila matky nejlepší kamarádka, když bylo nejhuř a pakji šla říct, že na tom opravdu nejsem dobře. Ale hlavně jsem chtěla poděkovat za krásná slova. Kolikrát pomuže i pochopení cizího člověka. Tady bylo vystiženo vše. Já už na zázrak nečekám, bylo mi řečeno, že by to s ní bylo jen čím dál horší. citadella- děkuji

Limetka 33
Já Tě uplně chápu, je to těžké a bolí to hodně, ale nikomu neprospěješ, pokud se budeš snažit jen Ty a potáhne Tě to ke dnu...
Sama jsem se přestala stýkat s tatkovým bratrem a sestřenkama,došlo mi, že mě využívají....a tatkova sestra to je to samé, bohužel....dokonce už i její děti... bylo to náročné, ale věř, chce to čas a vydržet....
když Tě někdo zastaví a začne Ti říkat, jak je neslušné, jak se chováš k matce, snaž se být nad věcí a řekni jen, nezlobte se, ale to s Vámi řešit nebudu, máte ještě něco jiného na srdci? Uvědom si, že Ty nejsi povinna komukoliv cokoliv vysvětlovat a ani svým dětem ne, nikdo neví, co sis prožila a co cítíš a nikomu nepřísluší tvé chování hodnotit.....tak na to mysli....hlavně nemluv o matce špatně před dětmi a ani si na ni nestěžuj před dětmi, protože tím by jsi je dala na její stranu, oni ji mají jako babičku, která se snaží...ted to zatím nemají šanci pochopit, tak to po nic nechtěj....
a když Ti někdo bude vyprávět o tom, co o Tobě matka říká, tak se usměj a řekni, že na to nemáš co říct....a nikomu nic nevysvětluj....oni stejně nejsou na tvé straně, oni se jen zajímají a čín víc to budeš vysvětlovat, tím to bude horší...
víš jak to je...čím víc se s ho.nem mažeš, tím víc smr.íš....takže to s nikým neřeš, oni Ti stejně nepomůžou.....

Limetka 33
navíc, když kdokoliv bude chtít a bude o Tobě cokoliv říkat, tak ty se můžeš stavět na hlavu, ale nic s tím nezmůžeš....
Ty se snaž být tzv čistá sama v sobě a nehled na to, co kdo o Tobě říká....nesmí Tě v životě rozhodit to, co kdo o Tobě řekne....

Limetka 33

No, pro mne to není tak jednoduché, přece jenom jsem už z té starší generace - a my jsme byli vedeni trochu jinak. Neber tedy prosím předcházející vykání nějak osobně......Pa, ať se Ti daří a jsi co nejdříve v pohodě.

Limetko, to je mi Tě tedy moc líto. Četla jsem to zběžně, místo relaxu mám brouka v hlavě ... Tvoje matka je tedy pěkně cynická osoba, která ač si zažila v dětství své, tak se z toho nepoučila a mstivě to pouští dál ... Myslím, že bys měla udělat pomyslnou tlustou čáru a žít ne pro to co bylo, ale pro to, co bude. Děti jsou dospělé, vysvětli jim, jaké jsi měla dětství, jak se T'i chování Tvé matky nelíbí a ony to jistě pochopí. Nenech si od ní zkazit život ještě víc. Hodně štěstí

Bubonika

určitě to myslíš dobře, jenže otázkou zůstává, aby to nevypadalo, jako že si stěžuje...já bych jim to řekla pouze pokud by se mě ptali a to jen jednou...ono neznáme děti, jestli ale mají hezký vztah s babičkou a anvíc kdo ví co jim napovídala....tak se budou snažit je dávat dohromady a přemlouvat mamku, at na to zapomene a začnou znova atd...

jsou to rozvinute teorie, jak jsme psala, může jim to říct a můžou být v pohodě, ale vzhledem k tomu, že se Limetka píše, tak se tím asi trápí a z toho i soudím, že děti nejsou 100% na její straně....ale zase chápejme je, je to babička a ukazuje jim, jak je má ráda, oni neviděli vše to ošklivé co se stalo...