Výchova malého psa

Ahojky.... Klidně zajdi na cvičák, základy tě naučí...Tam nechodí jen velcí psi.
Jinak .... Když pejsek udělá něco dobré... Přijde na zavolání,sedne si atd....Odměňuj pamlskem....Nejlépe něco jiného než běžné ji.... Piškot....

Reaguji na allina1: Je to 4 roky a 1 den co jsem si adoptovala fenečku čivavy, která nebyla právě z ideálních předchozích podmínek. Ačkoliv byla už hodně vypiplaná od Šárky od které jsem adoptovala, stále měla obrovské mezery. Naučila se opravdu hodně, ale prostě naučit ji povely k noze, sedni, nedej bože lehni se ukázalo jako mission impossible. Ona je prostě šťastná za pozornost a přiběhne vždy, když se na ni koukneš, řekneš její jméno, cokoliv. Co řekneš, to už jakoby nezvládá vnímat protože je už celá na měkko, že je u mně Ani jídlo nepomáhá. Ačkoliv ho miluje, preferuje prostě mou pozornost nebo jak to vysvětlit. Cvičák - vůbec Ona si sedne, mžourá očkama, a když se jí nechce, tak se jí nechce. Když bys ji na vodítku s kšíry nebo i obojkem popotáhla, hned se lekne a stáhne. Jsem ráda za to, jak obrovské pokroky udělala - nekaká do postele, nečúrá do postele, stará se o hygienu, na zavolání přijde, ještě umí zůstaň protože to spolu s přivoláním je dle mého to nejdůležitější a učila se podle dréhého čivaváka, kterého mám od mala. Vleze do sprch, když je čas se koupat (taky od čivaváka naučené), umí fuj.... Jen sedni lehni, panáčkování... to fakt ne. Občas se nechá očichat jinými psy - pokud se jí líbí. Pokud ne, beru ji na ruky ať se nestresuje, já taky nemám rád dotěrné chlapy.

Jinak jsem ji učila spolu s Barnym, že jakoby předváděl povely a ona sleovala. Pak už metoda pochvaly a odměny když to dělá správně. Chválím ji i za hovínko na plínce, čůrání na plínce, venčení venku (bydlíme v centru takže někdy je potřeba se vyčůrat na dlažbě), když přijde na zavolání. Je důležité zjistit co pes vnímá nejlépe. U Dolly je to pohlazení, pozornost, pochvala (šikovná holčička, šikovná princezna) a případně kokino - když poslouchají na procházce, dostanou větší kokino doma (nějaké masíčko sušené). Když udělá něco, co nemá, tak je to lumpice ale snažím se udržovat v klidu. I když někdy, když se třeba vyčůrá do postele od polštáře přes peřiny na matraci, i když má plínu dva metry od sebe, je to těžké

Moc děkuji za příspěvky, přečetla jsem si je, ale až teď jsem se dostala k tomu odepsat Malá už dělá pokroky, cvičák u nás bohužel není, takže si s tím zkusím poradit sama. Našla jsem nějaká videa, ale bude to chtít asi dost času, ne týdny ale spíš měsíce. Doma na zavolání poslechne, samozřejmě venku jak něco zahlídne tak už paničku nezná

S těmi povely sedni, lehni jak psala beautyholic, to asi ani u nás nebude reálné alespoň v dohledné době. Jakmile na ni zkusím třeba jen lehce zatlačit, tak se vyplaší, takže budu ráda alespoň za to, když přijde na zavolání a trošku se odnaučí mě všude pronásledovat
Už není ani tak vyplašená, opravdu vidím pokroky každý den. Jediná věc s čím máme trochu problém je, že všechno očůrává Přitom s ním chodím ven myslím dostatečně, ale vrátíme se z procházky, tam se vyčůra třeba 5x (pokaždé hodně chválím) a než si stačím uklidit boty, už je loužička v předsíni na koberci . Do ložnice ji nepouštíme, ale sotva jednou zapomeneme zavřít dveře, už nám očůrá koberec. To samé se sedačkou, spává tam když se koukáme na film a zrovna včera se za mnou cpala a jak jsem si ji vzala k sobě a během minuty nám pohrčela sedačku Přitom se tak půl hoďky předtím vrátila z venku. Nechci na ni křičet nebo po ní něco házet, to by se akorát bála. Jen ji řeknu "nesmíš" a jdu s ní na plínku (zatím jsme ji nezrušili). Povedlo se vám něco takového odnaučit? Jinak je to zlatíčko, ale takhle by nám za chvíli smrděl celý byt, i když se to vyčistí, pořád to jde cítit

Reaguji na allina1: To mi přijde jako teritoriální chování, jako by měla pocit, že doma není "doma", víš jak to myslím? Ale nejsem v tomhle expert... O tomhle se spíš poraď na iFauně