Vybrali/y právě Vás na danou pozici, ale máte pochybnosti

První den v práci je vždycky divnej, takže to je normální

Neboj to bude dobré,já si taky vždycky první den v práci připadala toálně mimo.Už to máš,ale za sebou a bude jenom líp

ok, divnej, to beru, ale já si fakt připadám jako alenka v říši divů a vůbec nechápu, že mohli vybrat mě, přijde mi, že ten člověk, kterého mám nahradit, mluvil úplně jiným jazykem

Uvidíš,že až se zapracuješ,tak se tenhle pocit poddá Za měsíc se tomu budeš smát

Reaguji na CapriSone:
kéž bys měla pravdu, nastoupila jsem jako hlavní účetní, ale mám pocit, že jsem měla nastoupit jako programátor tisíce programů, výstupů, reportů, zkratek, jen tak mimochodem dd je dobrý den a já za tím hledala daňový doklad

Myslíte, že ti kdo vybírají vědí koho chtějí? Já mám vážně pocit, že se totálně sekli a to ty dvě kola vedl pokaždé někdo jiný, první měl na starosti ředitel firmy a druhý daňový poradce...

Reaguji na MagdaA:
Musíš si víc věřit. A bude to trvat déle než jeden den, kdy ti bude připadat, že ses tam dostala nedopatřením. Ale to se poddá, zapracuješ se a pak už ti to nepřijde. Já vždycky, když o něco usiluju (o cokoliv), tak nejprve se snažím dotyčné přesvědčit, že jsem ta nejlepší, a pak když teda uznají, že jsem ta nejlepší, mám tendence je začít přesvědčovat, že zas tak dobrá nejsem.

taky jsem dnes byla prvně v nový práci je pravda, že jsem dost věděla do čeho jdu, ale jsem v oboru nová a i když mě moc zajímá a mám dost načteno, tak jsem si chvilkama připadala trochu mimo. každopádně - oni opravdu věděli, proč nás vybrali. třeba jenom proto, že ses jim líbila a hodila o týmu, co já vim...tak se drž a nevzdávej to, všude jsou zavedený nějaký postupy, který nováčkovi příjdou nepochopitelný, ale časem tomu příjdeš na kloub v předchozí práci jsme taky měli spoustu postupů, který mi napoprvý přišly jak z jinýho světa, ale mně třeba pomohlo si to všechno detailně napsat (třeba "tlačítko na modré liště vpravo nahoře"). tak držim palce, uvidíš, že to půjde

kdyby stačily poznámky byla bych ještě happy, ale já se ztrácím i v těch poznámkách a to jsem se je ani nějak extrémně nesnažila přesvědčovat, protože jsem měla ještě rozjednanou jednu práci, o to víc mi to přijde, že se fakt spletli....

Tak to je úžasný, obrovská pravda, ale co s tím?

To si piš,že vědí...prostě ses jim líbila,zapůsobila si dobře,tak buď ráda a neboj ten zbytek se časem "vsákne"

Reaguji na CapriSone:
jsi si jistá? já tedy vůbec, jsem vážně totálně v ----

Reaguji na MagdaA:
Zatnout zuby, nechat si pochybnosti pro sebe a ujišťovat se, že to zvládneš. Zezačátku je všechno těžké, je normální, že má člověk pochybnosti. Já si myslím, že když člověk pochybnosti nemá ani na okamžik, tak ho to pak tolik nemotivuje na sobě pracovat. Ty pochybnosti tě naopak donutí přesvědčit nejen okolí ale i sama sebe, že na to máš.

Reaguji na Erinka:
jsi zlato, děkuji, já vážně nevím, jestli to nevzdat, ale zkusím to, takovej srab zase nejsem