Výběr druhé VŠ (s CH, BI, FY)

Vždycky když vidím nějakého takového věčného studenta, říkám si, jak bych ty neuplatnitelné obory zrušila namísto toho, abych je platila z mých daní.

Reaguji na Elisabi:

Mě by spíš zajímalo, co dotyčnou vedlo ke studiu málo uplatnitelného humanitního oboru - psychologii a práva na MU evidentně nevolila, tipuji možná nějakou filologii/historii. Jestli to byl třeba strach z větší obtížnosti oborů, nad kterými momentálně uvažuje, nebo zdali v tom byla taková ta náctiletá naivita, kdy se člověk o nic nestará a jde si hlavně za tím, co ho baví - s tím, že se to pak snad nějak "vyvrbí" a nějakou tu trochu solidní práci sežene.
I když pořád má u mě větší sympatie člověk, který jde studovat na kvalitní školu obor, pro který se "zapálil" než člověk, který jde "studovat" na nějakou podřadnou školu (třeba ekonomický obor), i když k tomu vlastně nemá ani žádné studijní předpoklady, studium mu nic neříká, nebaví ho, neučí se, ale díky tomu, že je na té samé instituci banda stejně handicapovaných (kteří byli ještě k tomu všemu přijati bez přijímaček a díky nimž (resp. jejich "kvalitám") se musí snižovat obtížnost na úroveň základní školy), tak své "studium" dokončí - uplatnění pak už dnes bývá velmi podobné jako u některých "nesmyslných" oborů na lepších školách.

Jinak si myslím, že třeba zdravotní laboranti si práci většinou nacházejí bez větších obtíží.

Reaguji na EkonomzVŠE: Šla jsem studovat obor, o kterém jsem věděla, že mě bude bavit. Rozhodně toho nelituji. Nicméně jsem si plánovala, že si k tomu v průběhu studia přihodím nějaký další obor, ale následně to s pracovním životem bohužel nešlo dohromady. Nechala jsem tomu tedy volný průběh a počítala jsem s tím, že pokud budu mít ještě sílu a možnosti, po státnicích zkusím ještě něco.

Jinak díky za vyjádření k tématu.

Reaguji na Elisabi: Sice nereagujete přímo k tématu, ale přesto bych si dovolila na Váš příspěvek reagovat. Nepovažuji se za věčného studenta, jelikož jsem za celé studium neprodlužovala a po celou dobu studia jsem zvládala i pracovat (i když v jiné sféře). Ve 22 letech přece není člověk věčný student, navíc, když se o sebe dovede postarat a je finančně zajištěný. Troufám si tvrdit, že bych zvládla oba obory vystudovat za dobu, za kterou mnoho lidí s prodlužováním a přerušováním dokončí jedno studium.

Souhlasím s tím, že je spousta neuplatnitelných oborů, které jsou naprosto zbytečné. Nicméně až do takové škatulky naštěstí můj obor nezapadá, pokud tedy nepovažujete studium učitelství za naprosto zbytečné. Možná jsem to měla hned upřesnit, abych předešla zbytečnému stresování reagujících. Kombinace mých předmětů není úplně šťastná, na druhou stranu nějaké možnosti stále jsou.

Reaguji na Lera:
Chápu, s prací by se 2 školy zvládaly opravdu jen velmi obtížně - a to i v případě, že by se jednalo třeba o dva méně časově náročné humanitní obory.

Nicméně - pakliže se studium těchto (zdravotní laborant...) oborů nabízí i v dálkové formě (což si tedy nejsem úplně jist), pak asi není vůbec co řešit. Jen asi budeš muset hradit poplatky za další studium, jelikož nebudeš studovat svou 2. školu souběžně s první (aneb asi bys šla opět od bakaláře - vzhledem tedy k rozdílnému směru), ale to bývají částky třeba okolo 3 tisíc za semestr (záleží na škole), tedy je to celkem finančně zvladatelné.

Otázkou však je, jaký je "režim" u těchto tebou vyjmenovaných oborů + jestli tam není třeba jen prezenční forma (ale to už jsi si asi zjistila)... Tipuji totiž, že na těchto oborech budou obecně vyžadovat asi hodně docházky (přítomnosti na přednáškách a cvičeních) - a to by mohl být v případě méně flexibilní práce asi problém.

Ted čtu ještě tvůj 2. příspěvek a - ve 22 letech stará podle mě ještě určitě nejsi a máš tak stále dostatek času na změnu svého směřování k lepšímu...
Přeju hodně štěstí a snad někdo dobře poradí.