Vš bez matematiky

Jinak myslím, že matika není na pajdě (pokud se zvolí správný obor, třeba sociální práce), fildě, fhs. Je toho dost, naštěstí

linn: vůbec se nedivíme tomu, že chce salcinka nějakou školu bez matiky- problém je v tom slově nějakou-prostě já osobně se divím tomu, že člověk hledá "nějakou" školu a hlavním kritériem je, že tam nebude matika. Zkrátka na vysokou jdu za nějakým oborem, který mě zajímá a chci se v něm vzdělávat, a to už jaksi vím předtím.

Jo, tomu se taky divim........

Přesně a neřešim to 14 dní před deadlinem pro podávání přihlášek.......

Já se tomu nedivim, znám dost lidí kteří při slově matematika dostávají osypky. Ale je zvláštní, že většina těchto na matematiku alergických a nenadaných lidí ten jeden až dva semestry na VŠ přežila když to bylo nutné pro to aby mohli dělat to co chtěli.........Ono to zase není tak nepřekonatelné . Jinak češtinu a zejména angličtinu musíš umět ať chceš dělat cokoliv (jak jsem psala dříve, už ani v technické oblasti neplatí že se tam člověk jazyků které mu nejdou zbaví....) - ve vědě včetně té matematické jsou nejdůležitější publikace a ty za člověka jaksi nikdo nenapíše.........

Ano, přesně tomu se divím já ...

Já se tomu nedivím, protože už mne nepřekvapuje setkat se lidmi, co přijdou a čekají, že za ně bude někdo myslet Asi přežitek ze socialismu

btw: s matematikou se nesetkáš na uměleckých oborech, humanitním zaměření (bacha na psychologii - tam je statistika!).
Většina škol má i veřejně přístupné vyučované předměty, takže - najet na nějaké humanitní obory, co tě mohou zajímat, a dohledat si to. Případně to sem napsat jako další samostatné forum, aby ti poradili již studující...

Někdy je ale problém v tom, že člověk kolikrát ani ve dvaceti, tedy těsně po maturitě, ještě stále neví, čemu se chce v životě věnovat a tak prostě vychází z předmětů, které mu nejdou s tím, že se "upíchne" na nějaké vejšce, kterou bude moci, co nejsnáze dokončit a pak se uvidí...hlavně aby nějakou tu VŠ měl. I takhle řada lidí přemýšlí..Ne každý má od patnácti, dvaceti jasno, co chce vlastně dělat, někdo se prostě dlouho hledá...

linn

A prosím tě, kdy by měl mít člověk jasno, co chce dělat? V důchodu? Chápu, že je to náročné v 15, kdy si člověk volí střední školu. Ale ve 20? To už je trošku vtip, ne? Ve 20 je už člověk dospělý, za sebe zodpovědný

No to teda nevím... třeba já osm let studovala gympl, žádná praxe kromě pár brigád, žádná představa, co by ze mě mohlo být - a teď babo raď. Vybrala jsem si poměrně nestandardní obor na univerzitě s tím, že až ho dostuduju, tak v něm stejně téměř na 100% nebudu dělat - jako povolání to snad ani neexistuje.
Znám dost lidí, co to má podobně - proč myslíš, že tak často studenti střídají různé vysoké školy, případně zaměstnání? Prostě neví, v čem se uchytit. A i když máš vysněnou představu, tak sny se ne vždy plní...

Tak tohle by mě asi neskutečně frustrovalo, že studuji něco, čemu se nebudu nikdy věnovat a nenajdu v takovém oboru v budoucnu uplatnění. Není to škoda času? Letos maturuju, svou vysněnou školu mám a vím, že pokud se tam dostanu, bude mě přes ty všechny stresy hřát u srdce to, že studuju školu, která má smysl a uplatnění.

Misy

Jinak ale souhlasím v tom, že spousta lidí ještě neví přesně co by, mám spoustu takových spolužáků. A osud může člověka také může zavát úplně jinam, než byl původní směr

Ale proč to teda studuješ? Je to vůbec k něčemu dobré?

To je trošku naivní představa, že všichni po maturitě mají naprosto jasnou představu, co chtějí dělat. Nebo žiju asi v jiném světě

Myslím že ani tak nejde o jasnou představu (já do druháku na VŠ nevěděla jakým směrem se nakonec dám), ale minimálně vybraný obor svého zájmu - přírodní vědy, technika, humanitní vědy (filosofie, sociologie, psychologie,....), umění, ekonomie, jazyky,medicína, atd. Kor když člověk studuje všeivecné gymnázium, který bez VŠ neznamená fakt nic.......Koneckonců už na tom gymplu se člověk lehce "specializuje" - ať už tím, ze kterých předmětů dělá maturitu nebo tím, jaké si vybere povinně volitelné semináře........
Vysoká škola je dost o odříkání a pevné vůli. A nedovedu si představit, jak bych některé těžké zkoušky na VŠ překonávla kdybych neměla motivaci v tom, že když to překonám budu moct dělat co mě baví.........

Můžeš mít vybraný obor svého zájmu a po prvním roce zjistíš, že tě to až tak moc nezajímá, prostě to není to, co sis představovala. A že se to stává docela dost často, že studenti mění VŠ ..Stačí si přečíst diskuzi Maturita 2010, každý tady bude zkoušet několik oborů, některé naprosto odlišné.

Chaplinka
Ok, klidně, ale na rovinu říkám že je to kontraproduktivní. Mám kamarádku, která ve druháku dělala studentský projekt na jedné katedře, bakalářku dělala na jiné a na magistra nastoupila také na jinou (na které dělala celé prázdniny po druháku brigádu) - a to jsou jen části jednoho velkého oboru. A tvrdě se jí to nevyplatilo, plýtvá čaem, kdyby od druháku byla na jedné katedře až doteď, je zapracovaná, mohla být už na několika konferencích, mohla být už někde jinde než je teď kdy je v pozici věčného začátečníka......

Zase tak odlišné obory jsem tam neviděla, stále je to více méně podobné. Ale nevím co si představuješ pod odlišnými obory. Pro mě je odlišná třeba politologie a technika