Vrásky ve velmi mladém věku

Vždyť žádný vrásky nemáš... nechápu, jak ti to někdo může říkat, fakt nic nevidím. Hned jsem se šla podívat a mám těch linek kolem očí víc a nikdy mě ani nenapadlo o tom přemýšlet, jakože jsem nějaká předčasně vrásčitá Mám to od smíchu, když se zasměju, tak se mi oční okolí hodně pokrčí a ty jemný linky tam zůstávají, ale ty nemáš skoro nic. A mít z toho takový trauma, že se bojíš i seznámit... ty jsi vážně trdlo a úplně zbytečně plašíš

Kde...?

Nemyslím to zle, ale zbytečně panikaříš Když se budeš neustále podrobně zkoumat v zrcátku, vždycky najdeš něco, co se ti nebude líbit. Uvědom si, že tě nikdo takhle dopodrobna při setkání nezkoumá. Lidé tě berou jako celek. Nikdo se s tebou nepřestane bavit jen proto, že máš třeba pupínek na čele nebo tak. Pro lidi je důležité, jak se s tebou cítí, některé "vady" na kráse, za které se stydíš, nemusí vůbec vnímat, nebo se jim naopak na tobě mohou zdát úžasné. Ty se třeba trápíš kvůli svým vráskám (které bych ani vráskami nenazývala), a přitom ani nevíš, že by třeba některé kamarádky daly bůh víc co za to, aby měly třeba vlasy nebo oči jako ty. Každá máme to své. Takže se zbytečně netrap. Někdo nemusí mít asi ve 30 vrásky, ale neznamená to, že je tak automaticky pro své okolí přitažlivější. Navíc se mi stala i dost zajímavá věc. Já mám na svůj vkus také vrásek docela dost (je mi 31), ale lidé mi většinou tipují věk kolem 26. V práci jsme měli kolegyni, která ve svých 23 let měla pleť hladkou jak sklo, ale když k nám přišla, skoro všichni jí tipovali kolem 30 let. Myslím, že je to spíš o elánu, který z tebe vyzařuje než o tom, kolik linek a vrásek v obličeji máš. A raději budu mít vrásky od smíchu, údivu, překvapení a třeba i zklamání, než mít vyhlazený obličej a neprožít nic zajímavého. Co se týká kluků, tyhle věci moc neřeší (to si spíš myslíme my, že tohle řeší). Jestli se kvůli svým "takzvaným" vráskám bojíš randit, tak úplně zbytečně a ochuzuješ se o hezké zážitky. Navíc kluci také nejsou dokonalí. Můžou mít velký nos, mezery mezi zuby apod., ale když toho kluka miluješ, tak ho bereš i s tímhle a ani by jsi pak nechtěla, aby si ten nos nechal zmenšit apod. Přijmi se taková, jaká jsi, protože to je nejlepší cesta ke svobodě. Pozorovat se každý den v zrcadle ti nepomůže. Místo toho se snaž život zaplnit hezkými zážitky s kamarády. A pokud tě někdo upozorňuje na tvé vrásky, tak se nad to pokus povznést. Každý jsme nějaký a jestli je pro někoho ústředním tématem kvalita tvé pleti, tak má sám nějaký problém. Přeju ti hezké jaro a začni víc žít!

Reaguji na Pavleena:
Ahoj, nejprve bych ti chtěla poděkovat za hezký a povzbuzující komentář. Ale mám pocit, že tebe vzhled asi netrápí, že jsi nejspíš hezká a nikdo ti neříká opak a naopak tě chválí. Tenhle "nadhled" a optimismus bych také chtěla... Já si uvědomuju, že to přeháním, to kontrolování skoro hraničí s psychózou. Vždycky si řeknu, že na to kašlu, přece nemůžu ve 22 vypadat tak hrozně a pak mě nějaký komentář rozhodí. Naposled si mě moje kožní, za kterou jsem byla s vyrážkou na ruce, s někým spletla a myslela, si že je mi 28 a ještě to komentovala. Pak se koukla do počítače a asi uviděla datum narození a celá zrudla... No, tak fakt mi to sebevědomí nezvedlo. A určitě se netvářím jako kakabus, naopak věčně se směju a usmívám a řekla bych, že nikdo v mém okolí neví, jak mě můj vzhled trápí a ty poznámky mi doopravdy vadí. A ty poznámky slýchám od holek i kluků. Proto se tady ptám na nějakou radu. Ale radu týkající se péče, ne sluníčkového přístupu k životu, který sice navenek ukázkově předvádím, ale v životě mi moc nepomáhá.

Trochu z jiného soudku, jak lidé blbě odhadují věk a že si z toho nemáme nic dělat. Je mi 26 let, pořád trpím na akné, navíc mám suchou, alabastrovou pleť, takže i když se pleť pomalinku hojí, tak má dost červených flíčků. Donedávna jsem ještě nosila fixní rovnátka. A makeup není nic pro mě, nepotřebuji se schovávat pod masku. A šla jsem takhle s těhotnou kamarádkou do bazénu. Když jsme odcházely, vzala jsem si účtenku - stálo na ní "Zvýhodněné vstupné - dítě do 15 let". Kvůli mému akné a rovnátkům si paní pokladní myslela, že mi je míň jak 15 let. To se mi z mojí pleti chtělo brečet. Takže s radostí vyměním svůj xicht za ten tvůj "vrásčitý".

K věci - koukám na první fotku a vrásku nevidím ani jedinou. Poraď, kde by měla být?
Druhá fotka - jemné vrásky pod okem, to má každá holka, která používá řasenku. Víc jich mají holky, co se začaly malovat ve 13 a řasenku pak smývaly urputným drhnutím (mám několik takových ve svém okolí) - takže mě napadá jenom tahle otázka: odličuješ se šetrně? Plus druhá skupina lidí, co nosí kontaktní čočky. Já čočky nenosím, ale je to takovej ten grif "stáhnout spodní víčko, vložit čočku", tím ta kůže trpí (např. můj přítel nosí čočky už od 15 let a ten vrásky pod očima má).

Pokud máš pocit, že už to hraničí s nějakou obsesí, poruchou, psychózou, co zkusit psychologa? K psychologům chodí i obyčejní lidé, které něco trápí, prošli nějakým traumatem, nebo potřebují získat jiný pohled na věc, ne jenom blázni.

A co takhle říct svému okolí, že tě jejich štiplavé poznámky trápí, že to nejspíš nemyslí špatně, ale že bys ocenila, kdyby ti tohle už neříkali. Zkus začít u mamky, ta to určitě pochopí.

"ukázkově předvádím" tyhle slova mě zarazila. Takže ty vlastně vůbec nejsi "tak sluníčková, jak se snažíš svému okolí předvést/zahrát". V tom je to kouzlo. taky se snažím najít pozitivní pohled na svět a moc dobře si uvědomuji, že čím víc se snažíš "pro okolí", ale sama pozitivní nejsi, jenom to hraješ, tím víc tě to bude zžírat. Ale tohle si tu řešit nechtěla.

Podívala jsem se na fotky a nevidím tam vůbec NIC, a rozhodně ne to, co ty popisuješ jako strašně moc (až hlubokých) vrásek... Buď si z nás děláš srandu nebo je to prostě individuální vnímání svých vlastních "nedokonalostí" (které neexistují )

Ahojte, ne srandu si opravdu nedělám. Nerada o sobě kdekoliv píšu, asi tak. Ty fotky nejsou moc kvalitní a když na ně koukám sama, tak to nevypadá hrozně na rozdíl od reálu.
Hannahka, děkuju za příspěvek. Víš, že opravdu nosím čočky? Nikdy mě nenapadlo, že by to mohlo být i z toho, přestože já si víčko ani tak nestahuju. Spíš si prsty pomáhám, abych to oko víc otevřela Ale zkusím si na to dát pozor. To odličování - nedrhnu, právě z čoček mám citlivé oči, ale bohužel si nepamatuju, jak to bylo v mládí, možné to je.
Ještě k tvé příhodě u bazénu - vidím, že tohle se teda neděje jen mě. A rovnátka jsem taky nosila, čtyři roky. Ale ty zuby za to stojí, ne? A taky se mi líbí, že přestože máš nějaké akné, tak odmítáš makeup a věříš si. To s tou psychózou byla spíš nadsázka. Kdybych to neslýchala pořád, tak bych to asi tak neprožívala. Ale v podstatě to mám takhle potvrzené. Proti poznámkám jsem se taky ohradila (určitě ne agresivně, to nemám v povaze, spíš jsem až moc slušná), ale stačily mi ty pohledy.
A že tě zarazilo to, že předvádím veselí. Pro mě je těžké si najít něco pozitivního na světě. To že mám vrásky pod očima nebo okolo úst, neznamená, že se z toho hroutím nebo že to považuju za horší než hladomor v Africe, ale život mi to ovlivnuje. Realita bohužel taková je - vzhled je hodně důležitý. Nemyslím teď randění, ale i hledání práce. Stalo se mi i to, že ačkoliv umím dva cizí jazyky na velmi dobré úrovni, brigádu jsem nezískala, ale hezčí spolužačka, přestože toho v angličtině moc nenamluví, práci dostala.
Ale díky za to s těmi čočkami. To jsem nevěděla a budu opatrnější.

Vráskami bych to nenazvala ale vím co myslíš. Tolik se tím netrap, myslím že to fakt vnímáš takhle jenom ty, ale poradila bych ti zkus se naučit spát na zádech. Já to měla taky (ale nikdy by mě nenapadlo tomu říkat vrásky) a vždycky jsem spala na boku nebo na břiše, a celý obličej pomuchlaný, teď jsem po augmentaci a musím spát na zádech a mám pocit, že jsem taková vyžehlenjší😊. Někde jsem četla že z obličeje se dá takhle i poznat, na jakém boku člověk spí častěji, takže na tom asi fakt něco bude

To s tou brigádou mohlo být spíš o konexích než o vzhledu...

Reaguji na Gazela89: Díky, tak to spaní na zádech vyzkouším! Jsem schopná usnout i v sedě, tak s tím snad problém mít nebudu
Tak ta brigáda nebyla o konexích, tu holčinu znám, jsme spolužačky.

Já na těch fotkách vidím pěkně plné rty a hezké oči a tmavé řasy . Vrásky nevidím žádné. Když se na sebe podívám do zrcadla, mám vrásek víc a přitom jsem se nad tím nikdy nepozastavovala... Ale vážně dělá hodně celkový dojem, na nějaké vrásky a podobné kosmetické nedostatky chlap kašle, resp. je ani nevidí .

Nevidím vrásky. Co se týče těch linek pod okem, to má snad každý. A musela bys být leda Asiatka s hodně zapadlýma očima, abys měla kůži pod očima úplně hladkou..

O tom tady klidně můžem polemizovat, jestli si věřím nebo ne akné je pěknej zabíječ sebevědomí stejně jako cokoliv jinýho na první pohled patrnýho. makeup je na nic, protože přijdou chvíle, kdy se za něj neschováš jako např. bazén (a já jeden čas chodila pravidelně plavat). a co s tím uděláš? budeš radši sedět doma a užírat se? já teda ne. Navíc mě tak nějak divně uklidňovala myšlenka, že já na ty obludnosti na xichtě nevidím, když nejsem u zrcadla (že je vidí ostatní, to je jejich problém, ne můj, můžou se dívat jinam)

Co mě moje psycholožka dala (jo, nejsem blázen a taky k jedný chodím a je fakt super. protože zrovna chápe všechny kožní potíže a co to člověku "přinese"), máš se ráda? Máš vůbec ráda svoji kůži za to všechno co dělá? zkusila ses jednou místo zkoumání si vrásek v zrcadle se pohladit? Pohladit si tu kůži, která ti tak skvěle slouží? (když nic jinýho, měla bys svojí kůži milovat za to, že nemáš akné)

Já to právě chápu. Nebyla jsem šťastnej člověk (kdo ví, jestli jsem teď, ale lepší se to), a snažila jsem se to štěstí najít. takže přesně znám ten pocit, jak je člověk pro okolí šťastnej a pozitivní, ale jakmile se za tebou zabouchnou dveře, je ti smutno a úzko. a tohle nikam nevede. četla jsem několik knížek o pozitivním myšlení. a když už jsem byla naštvaná, že nic na mě nefunguje a na dně s depkama, tak se mi do rukou dostala knížka od Rhondy Byrne - Kouzlo. To pozitivní ve svém životě musíš ze začátku hledat a být i za to málo skutečně vděčná. A v jednu chvíli se to zlomí a pozitivní věci si tě budou hledat samy.

Nevěřím, že zrovna kvůli "tvým vráskám" si nedostala práci a hezčí spolužačka jo. Při pohovorech kolikrát hrajou roli sympatie (a tím nemyslím krásu nebo náklonnost), ale prostě s někým si padneš do oka a dokážeš si ho líp představit jako svýho kolegu.

A teď si sedni a spočítej, kolik holek napsalo komentář ve stylu "vrásky nevidím". Med kolem huby ti tu někdo nemaže, tohle je internet, lidi se tu nebojí napsat hnusný věci, když si je opravdu myslí.

Co šílíš, jak bylo psáno žádné vrásky nemáš. Max trochu tu nosoretku ale na to ti pomůže obličejová gymnastika. Pod očima mám stejné vrásky jako ty, jsem ve stejném věku a tohle mne opravdu netrápí. Ty potřebuješ ubrat páru holka