Vliv jeslí na vývoj dítěte

Reaguji na Tiakia: Tohle ale není vždy pravda. Ono vážně hodně záleží na tom jakou povahu to dítě má. Znám jednu, která je schopná svému 8 letému synu utírat nudli u nosu a dokonce ho i nakrmit jen aby se bobek nepobryndal a je to naprosto zdravý a sebevědomý kluk a matku má totálně na háku. Možná je to jen vyjímka ale i ty existují.
Mám dva synovce jsou to sourozenci a vychováváni jsou naprosto stejně. Starší je ve svých 4 letech strašná poseroutka a jeho mladší sourozenec je pravý opak a do všeho jde pohlavě a beze strachu. 4 letý snáší kolektiv hodně špatně, mladšího je problém dostat domů.

Souhlasím, že každé dítě je jiné a podle toho má být vychováváno. Nelze paušalizovat.
Žena, která má víc dětí, může porovnávat, jak rozdílné povahy někdy sourozenci mají a proto je nutné výchovu vždy přizpůsobit povaze dítěte.

Reaguji na Brokolička: Jo máš pravdu jsem doma 2 roky s dcerou doma. Nesedíme doma na zatku to ne. I trochu pracuju (hlídají prarodiče) 2 hodiny denně a stejně jsem s toho na nervy. Ale stejně si zastávám názor po svých zkušenostech JESLE AŽ OD 2 LET. Dítě prostě potřebuje matku. Vliv to má jsem si tím jistá. Dokud neumí mluvit a chodit na načník a pěkně jíst a samo usínat jesle ne. Nic nestojí za to aby dítě mělo strach, že ho máma odložila (nedokáže si to vysvětli do určitého věku) Aby ho nějaké líné vychovatelky nechaly podělané bůhví jak dlouho a nechaly vyřvávát když neumí usnout bez mámy. A pod... Kdo chce dítě měl by se o něj patřičně postarat nebo ať ho nemá......

Ve volných chvílích ti vřele doporučuji pilovat jazyk český. Jednoho dne tvoje dítě začne chodit do školy a pokud bude v češtině zdatné po mamince, tak to bude peklo!

Matka by však neměla být dítěti jen hlídačkou a ošetřovatelkou. Pokud nejsi české národnosti, tak se omlouvám, ale tvůj písemný projev není ani na úrovni 4. třídy základní školy. Zkus dítku číst třeba pohádky, četba prospěje i tobě.
Abych přidala ještě něco k tématu:
Můj syn, který je letos plnoletý a studuje gymnázium, začal "docházet" do jeslí v 15 měsících. Bylo to vždy jen na několik hodin, pomáhala i babička, manžel byl také hodně pracovně vytížený... Před narozením syna jsem několik let pracovala v bance a tak by na mně pochopitelně zaměstnavatel dlouho nečekal... Shrnuto - vše se dalo zvládnout a žádná dětská duševní újma se nekonala

Jestli se nemusí řešit finanční situace či vlastní kariéra, můj názor je, jesle ne. Nejhezčí období vztahu matky a dítěte je do tří let. Školka ano, a to již od tří let. Jinak tato instituce velmi prospěla mému synovi. . Nyní poznávám, že ve věku šesti let se pomalu a jistě stává spíše mým parťákem. Takové muchlování, už je pryč. Postupovala bych stejně, mám štěstí, že jsem nemusela volit jinou možnost, až tu mateřskou školku.

taky myslím. Já do jeslí chodila cca od dvou let a bylo to hrozné. Mamka potřebovala do práce na brzkou ranní hodinu a jesle byly daleko, takže jsme z domu vždy vyrazily pěšky snad ještě za tmy (to dělalo asi také své) a tam jsem byla "vrhnutá" mezi další bůhvíjaké děti a "samozvané tety"....
Už si to moc nepamatuju, ale z vyprávění vím, že jsem to po svém sabotovala. V jeslích jsem si hrála na to, že ještě neumím mluvit, protože jsem s nikým mluvit nehodlala... a když mne jedna "teta" pak potkala ve městě s mamkou a mne se pusa nezastavila, tak byla šokovaná....

Sourozenec do jeslí nechodil, až do školky a v době, kdy na kolektiv byl prostě víc připravený, takže pohoda. Já ve školce taky pohoda, i když jsem trochu zlobila s klukama, protože mi holčičky přišly nudné.

Jestli budu mít dítě, tak se rozhodnu dle jeho naturelu. Na dítěti to jde snad poznat. Já byla samorost od malička...