Vážne komplikácie po zväčšení pŕs

Reaguji na michaela2005: Ahojky, v diskuzi "Serom po augmentaci s modelaci" je několik holek s nálezem bakterie, ale ta časem otevřela jizvu a začala vytékát tekutina. Nemáš to bolavé prso větší?

Já mám rozdíl 120 ml ve velikostech kvuli asimetrii a propadlému hrudníku,je to ta strana ,kde je větší implantát,možná o trochu větší je ale neni to moc poznat.. Jizvy jsou krásně zahojene,nevypadá to,že by se jizva otevřela... Pozná to zítra lékař na ultrazvuku?A co následuje? Serom se utvoří i pod augmentaci pod žlázu? Moc dobře mi neni z pomyšlení,že dvoje antibiotika nezabrala ach jo..

Všechny ženy v diskuzi serom po augmentaci s modelací maji otevřenou jizvu a sekreci.. Na mych prsou neni na prvni pohled poznat vubec nic,jen ty horečky a bolest.. A antibiotika nezabiraji..

Reaguji na michaela2005:

A kolik dní to je, co to začalo? Já měla taky nejdříve teploty, až po několika dnech se mi ten bolavý prs zvětšil a až za dalších pár dní to otevřelo již zahojenou jizvu.

Pokud vím, tak když tam byla bakterie, tak vždy došlo časem k sekreci z prsu. No jsem zvědavá teda co ti tam najdou. Držím palce a dej pak vědět.

A serom se může utvořit při spoustě operací. Nejčastěji prsů a břicha. Bakterií ultrazvukem nepozná, Ta se zjišťuje stěrem, ale ultrazvukem by viděl hromadící se tekutinu.

Tak jsem dnes byla na ultrazvuku a nebylo tam vubec nic,jen trochu zduřená žlaza,žádný serom ani hematom.Dostala jsem jina antibiotika,muže tam být nějaká bakterie. Prsa jsou dobře zahojená i jizvy tak uvidíme co bude dál..

Ahoj holky, tak si čtu ty vaše příspěvky a říkám si, jestli mi to stojí za to. Již rok se odhodlávám jít na zvětšení prsou, ale mám také menší ,,Cystičky" Když jsem se ptala na názor doktora na ultrazvuku, něco zamumlal, prostě nezájem. Koukala jsem na recenze na různých klinikách. Poraďte. Díky

Reaguji na Šajík: Já taky týden před operací zjistila po UTZ,že mám cystičky. Volala jsem hned svému lékaři a on mně ujistil, že cystičky nejsou problémem. Dokonce při operaci nějaké rozrušil,takže by se měly vstřebat. Některé se samy po vložení implantátu také mohou ztratit. Není to nic co by bránilo v operaci.

Reaguji na deeinka: Ahojky Tvůj příběh je hodně podobný tomu mému.... Odjakživa jsem nebyla se sebou spokojená a věděla jsem že augmentaci jednou podstoupím. Po odkojených dvou dětí jsem si tím už byla téměř jistá - z prsou mi nezbylo absoltně nic Rok jsem hledala dobrého doktora a rok sbírala informace a stále nad tím PROTI převažovalo PRO. NA operaci jsem čekala půl roku od konzultace a nakonec jsem dva dny před volala doktorovi a chtěla to zrušit. Prostě jsem spanikařila a ze stejných obav jako ty jsem to chtěla odpískat. No, nakonec jsem si řekla, že bych nesměla vyjít ani z baráku aby se nic nestalo. Jsem 2 roky po zvětšení a jsem moc šťastná. Nelituju

Reaguji na liuucciiee: Ahojky, děkuju Ti, že jsi napsala. Pořád to mám v hlavě, pořád přemýšlím...možná příští rok, uvidím....Vím, že když se člověk do něčeho takového dá, tak potom nesmí litovat, ať se stane cokoliv...prostě to udělal, protože to tak chtěl...jenže já taková nejsem, vím, že kdyby nastaly nějaké komplikace, i s odstupem času, tak bych si to vyčítala, že jsem byla zdravá a dlubala do sebe...A taky je to otázka peněz...Na druhou stranu se už teď děsím dalšího léta. Všichni nadávají, že už je zima a já jsem šťastná, že už se v push upce nepotím jako prase a schovám se do bundy no je to spíš k pláči...nejdřív jsem bečela, že po kojení nemám skoro prsa, pak jsem bečela, když jsem zrušila opku, připadám si jak blázen, který neví, co chce...Pořád doufám, že to ve mě nějakým způsobem uzraje, ale čím dál tím víc si začínám myslet, že nerozhodná budu vždycky...
Koukla jsem Ti do galerky. Teď jsem na tom asi tak, jako Ty před operací. A musím Tě pochválit, máš je krásné

Ahoj,tak se hlásím po 10 dnech braní dalších antibiotik,prsa se trochu zlepšila ale neni to 100%,pravé prso porád bolí a pálí.Ve stredu budu znovu kontaktovat paní doktorku,která mne má ted na starosti... Jizvy krásne zhojene a pravé prso minim.otekle,trochu teplejší nez leve,na pohled neni červené,proste nic...

Zdravím. Jen chci říct, že je potřeba si to prostě důkladně promyslet. Prsa nejsou jako kabelka, kterou jde vrátit, je to zákrok s doživotními následky v případě, že se to nepovede. Já myslela, že si vybrala tu nejlepší kliniku, šla do toho po hlavě a výsledek: po 3 měsících kapsulace v jednom prsu, po dalším půl roce odstraňování kapsuly - jatka, po 14 ti dnech od této revize mi doma protrhl jizvu hematom a vytekl. Následovala další revize - výsledek - asi špatně ošetřené cévky na dvou místech. Po dalších 14 ti dnech - vyndání stehů. Po týdnu - podlití jizvy, díra, a vytékání seromu. S dírou jsem chodila 2 měsíce, v létě, ve 35 stupních. V září rozhodnuto, že zkusíme zašít, i když stále lehce teklo. Naštěstí se to chytlo, zarostlo. Ale i tak bohužel - nyní po 3 měsících po posledním zašití - prso nateklo, je červené a opět se chystá otevřít jizva na místě, kde byla otevřená dříve. Sečteno podtrženo - vyšlo mě to už asi na 100tisíc, mám v sobě asi 3x ATB v kapačkách, 4 ATB v práškách. Prso je padlé dolů, bolí a pokud to nyní nevydrží - půjde ven. Už nikdy více, lituji toho. Raději plochá, než toto. Je to kakždého rozhodnutí, a pokud vaše zoufalost z malých či spadlých prsou je větší, než představa ještě ploššího hrudníku s jizvama, pak do toho jděte. V opačném případě ne. Nikdy nevíte co se může stát a jak tělo zareaguje. Navíc - chirurgové neumí tyto problémy řešit - čeká se až to vyteče, cpete se ATB a nikdo neví proč. Krajním řešením je explantace.

Reaguji na nikolletta: Tak to je fakt fakt hrůza, cim vsim jsi si musela projit. Zkousela jsi konzultovat i jine lekare / chirurgy? To opravdu nikdo nevi, proc se to u tebe takhle ztvrtlo? Je mi to moc lito a drzim pesti, at ty problemy brzy prestanou. Btw. Ja jsem stale ve fazi rozhodovani, ale po precteni tveho posledniho prispevku mam tendenci augmentaci zrusit

Reaguji na nikolletta: Z tvojich slov cítiť obrovský hnev, akoby si sa hnevala na celý svet za to, čo sa ti stalo. Akoby si chcela aby bol celý okolitý svet súčasťou tvojej bolesti, keď nemôžeš mať prsia ty, nech ich nemajú ani ostatné dievčatá. Ak si aspoň trošku múdra žena na úrovni (a ja verím, že si) tak potom vieš, že si veľmi špecifický prípad, ktorý sa nestáva v plastickej chirurgii každý deň. Plastická chirurgia dnes už nie je nepoznanou vedou a väčšina dievčat sa po augmentácii prsníkov hojí bez komplikácií alebo len s miernymi a ľahko vyriešiteľnými.

Akoby si stratila schopnosť liečiť si svoje duševné rany. Pokiaľ sa tak nestane, ani tvoje fyzické rany sa nezahoja... Píšeš, že plastickí chirurgovia nevedia riešiť problémy ktoré u teba nastali. Nehnevaj sa na mňa, ale sú to voči všetkým pl. chirurgom neetické slová. Vraj se čeká, až to vyteče, cpete se ATB a nikdo neví proč. Len preto, že to doktori neriešia podľa našich predstáv ešte nemusí znamenať, že nepostupujú lege artis (a teda správne, že ide o spôsob liečenia, prevencie a diagnosticky ktorý je v súlade s najvýšším stupňom doterajšieho vedeckého poznania a praxe).

Doktor nie je Boh a nemôže dokonca ani rozkazovať ľudskému organizmu čo má robiť. Ľudský organizmus je samostatná jednotka fungujúca na svojich vlastných pravidlách. Čo sa týka ATB myslím, že doktori veľmi dobre vedia načo antibiotiká slúžia a prečo sa v takýchto prípadoch podávajú. Pokiaľ viem tak už minimálne preto, aby sa predišlo ešte vážnejším komplikáciám, kedy by mohla vypuknúť infekcia (už v prvom rade preto, že sa rana stále otvárala), ktorá by následne dokázala napadnúť aj ostatné orgány tvojho tela.

Reaguji na nikolletta: Za kapsulárnu kontraktúru nemôže doktor či klinika, dokonca ani samotný implantát a ani ty, ale prehnaná hojivá schopnosť tvojho tela, ktoré implantát začalo vnímať ako cudzie teleso. Začalo okolo neho vytvárať hrubé fibrózne púzdro ktoré deformuje implantát, a tým pádom aj vzhľad prsníka. Hematom a seróm je opäť len proces a reakcia tvojho individuálneho tela, tým, že si našli svoju cestu von a dokázali vytiecť v krátkom čase (že to netrvalo dlhé mesiace) je podľa mňa skôr dobrá správa.

Problém ktorý opisuješ je príbehom tvojho osudu, problémom iba tvojho tela, nikoho iného a ničoho iného, len tvojho individuálneho fyzického tela ktoré sa vysporadúva s augmentáciou po svojom. Takže ak sa v tomto prípade na niekoho hneváš, obraciaš svoj hnev len sama proti sebe. Tým, že si sem napísala, určite si si prišla (aspoň podvedome) pre radu. V takomto vyhrotenom prípade je dobrá aspoň štipka pokory voči životnej situácii ktorá nastala, rešpektovanie reakcie a spôsobu hojenia svojho tela, uvoľnenie a pustenie hnevu. Ja ti prajem aby si našla svoj duševný pokoj lebo verím, že ak sa tak stane, nakoniec ti aj tvoje fyzické telo dopraje zdravie a mať to, po čom túžiš...

Snáď som ťa svojimi slovami neurazila, určite to nebolo mojim zámerom. Viem, že moje komenty niekedy môžu pôsobiť kontroverzne. Nepíšem sem ale preto aby som sa snažila zapáčiť všetkým, ale preto aby som tu po sebe zanechala radu ktorá je k veci, podložená rozumom a vedomosťami.