Vašeň nebo jistota

Reaguji na modroockablond:
omlouvám se za délku...

Tohle je těžké... a ty po čase by si s ním chtěla dítě? Chtěla by si s ním bydlet? Protože jestli si nadále trváš na svém a on taky, tak to po čase dopadne stejně.. asi byste si spolu měli co nejdříve vyjasnit, co od toho oba očekáváte, pokud s tebou chce opravdu být, když jsou dny, kdy se ti vůbec neozve... a co se týká toho druhého, mám dojem, že tak to bývá.. srdci neporučíš, i když moc dobře víš, že by ses s ním měla dobře, ale nestačí to, aby ses do něj zamilovala a chtěla s ním strávit zbytek života

Reaguji na Markvitka:
já bych další dítě brala hned...ale chci v chlapovi tu "jistotu" že tu pro mě je... Teď co spolu znovu zkoušíme "být" odletěl do španělska na golf a já to zjistila až když jsem psala jestli se večer uvidíme... V tom se líšíme...u nikoho jiného bych to neskousla... Normálně bych si byla schopna přiznat že mě má na "háku" a šla dál ...ale proč tedy to bydení a dítě...prostě se v tom nevyznám... a když se zeptám - tak prý ať nehrotím a nejsem zbytečně nervozní
vždy když si řeknu že na něj kašlu tak mi příjde jen sms od něj a mě se rozbuší srdce... zbožňuju když mě obejme apod... ale zase nechci nechat se sebou orat

a stím druhým je mi fajn...mám ho ráda svým způsobem...i si s ním umím představit život... neobjevit se bývalý tak jsem šťastná že ho mám...

To je opravdu takový problém? Není tam ještě něco, cos nenapsala? Jestli je to buď, nebo, já bych asi volila toho bývalého. Z toho, co píšeš, mám pocit, že "pana dokonalého" by sis rychle přestala vážit.

Reaguji na saprenza:
Jsem zvyklá že mě chlap uhání a tady nic...je mu se mnou prý krásně ale prostě mi vadí že dva dny ani sms... je to první chlap na kterého žárlím... Nevím absolutně jak "na něj" když se snažím tak to má snad i opačný účinek... Necítím z něj to že o mě stojí - to je asi ten hlavní důvod proč se v tom tak plácám...nevím na čem jsem...
Pana dokonalého si nevážím - to je pravda....každá drobnost mě na něm vadí...

Přemýšlela jsem kde mám problém s bývalým - mám vedle něj malé sebevědomí... nepřipadám si pro něj dobrá... Normálně jsem sebevědomá hrdá ženská - jsem pyšná na syna, svou práci, že se mi podařilo ušetřit na vysněné auto, vzhled a na spoustu věcí... ale vedle bývalého se tak necítím.Chci ho tak moc že vedle něj neumím být přirozená... Byli jsme bruslit - a pak navrhl jít odpálit pár míčků na golf... tak jsme šli - já v propoceném tílko a minišortkách...já si připadala hrozně...vím - můj problém S nikým jiným jsem tohle nezažila...že by mi tak moc záleželo na tom co si o mě myslí a být pro něj dokonalá.... V posledním vztahu jsem byla zamilovaná ale připadala jsem si svá. Miluji svou volnost ale vedle něj jí necítím - kdyby chtěl tak hned zruším domluvené věci a jedu za ním.....snažím se tu skrýt ale uvnitř to tak mám. Jen abyste věděli - nejsem žádná puberťačka - bude mi 30let... normálně se moc s nikým nepářu ale tady jsem v koncích....pořádně nevím zda mu zavolat aby neměl pocit že ho uháním i když moc chci

Prosím poraďte

já mám skoro to samé, ulevilo se mi výrazně, když jsem si uvědomila, že už jsem se dávno rozhodla, jen si to nechci přiznat. má volba je jasná, vždy jdu cestou srdce, protože jít cestou rozumu, na to bohužel nemám dost sebezapření. vždycky vím, že dělám blbost, ale MUSíM.. já jsem s ním už čtyři roky, i když jsem ho chtěla několikrá opustit s někým lepším, z důvodů, který píšeš ty, vždy jsem zůstala. někdy je to trochu trápení a boj o moc, ale nelituji, hlavně vím, že to v mém případě jinak nejde, byla bych neštastná bez něj, zatím..

Je důležitý, že si to uvědomuješ, i když na tohle je každá rada krátká, když to tak cítíš i po tolika letech. Zkus k němu změnit přístup a když to nepůjde, nechala b ych ho být, jinak by tě ten vztah "srazil na kolena".

Mě by vadilo, že se pár dnů neozve. A ozve se, jen když se mu chce, to bych si připadala jako "holka na zavolání". To je těžký ti poradit. Snad jen řídit se srdcem, ikdyž se řiká, že po druhé do stejné řeky nevstoupíš.

Je mi líto toho současného, myslím, že by si zasloužil někoho, kdo ho opravdu miluje, takže bych se s ním rozešla a volila toho bývalého. Každopádně není fér, že jsi s tím současným, není to fér vůči němu.

je možné, řekla bych dokonce pravděpodobné, že má ještě nějakou další milenku/milenky

byla jsem v úplně té samé situaci.. srdce prahlo po chlapovi, co mě šíleně přitahoval a chtěla jsem s ním strávit zbytek života. A přesně jak píšeš, ozýval se jenom když se mu chtělo, nepsal třeba týden. Po pár měsících už se neozval vůbec, tak jsem začala chodit s milym, hodnym klukem, kterej by pro mě udělal první poslední. Nemilovala jsem ho i když jsem se snažila přesvědčit, že lepšího nenajdu. Abych to zkrátila, stálo mě to skoro 4 roky života a hodně slz a nervů.