O tom jsem se nedávno bavila s kamarádkou. Pokud je vedoucí žena, která např. žárlí na hezčí ženy, tak u ní vyhráno nemáš, ale pokud to je chlap, bral by Tě hned všemi deseti.. Tak to chodí. Je to blbý Pokud je ta žena ale seriozní a jde ji o kvality pracovníka, tak je to fajn ale s tím se asi moc nesetkáme
Tak zkušenosti z praxe moc nemám, ale souhlasím tady s některými názory. Na pohovor má žena vypadat reprezentativně a aby to odpovídalo stylu firmy (tzn. prodavačka parfému může bejt načančaná až běda, teoretická účetní v nějaké seriózní firmě by se měla asi obléct trochu decentněji, aby nepůsobila, jak pěst na oko). Věřím, že budou ženy, co mladou atraktivní holku nerady přijmou (když o tom tak uvažuju, tak by mi asi taky vadila), ale myslim, že to je minimum a chyba bude někde jinde. Pokud jsi nějak výrazněji namalovaná nebo výrazněji oblečená, tak si Tě skutečně mohou zaškatulkovat do kolonky "příliš se starající o vzhled a málo se starající o podstatné věci". Pokud nemáš vhodný úsudek, co si tam vzít na sebe, tak to taky o něčem pro personalistku může vypovídat. No a na závěr, jak už tu někdo řekl, dost možná z Tebe něco vycítí.. určitou aroganci, přístup já jsem mladá a Ty mě za to nemáš ráda, vyzývavost, nepokoru.. nevim,.něco tam bude, proč jsi jim nesedla a nevěřim, že by to vždy bylo půvabným vzhledem.
Cituji Zuziik: Tak záleží kde, ale 5-6 mi přijde hooodně málo na 1.kolo.
myslím, že je to tak normální, tedy pokud se předem nedělají nějaké odborné testy, taky už se mi to stalo, pohovot po telefonu, následně odborné testy a teprve pak pohovor
jistě, že na vzhledu taky záleží, pokud budete pracovat s klienty, je třeba, aby jste taky nějak vypadali, tím nemyslím, že musíte být krásné, hlavně musíte být příjemné a působit důvěryhodně
kolikrát, když vidím holky ve věku po vysoké, skoro s nulovou praxí a co se hlásí na manažerské místo a přijímací pohovor si pletou z přehlídkovým molem - aniž by musely být zmalované - ale je na nich prostě poznat, že prvotní důraz kladou na to jak vypadají venku, než na to, jak vypadají uvnitř a na to, jestli jsou opravdu neobjektivně schopné zhodnotit, zda na danou pozici opravdu mají
a pak, když personalista dospěje k názoru - jo, vezmu mladší, starší, s nižším vzděláním, s vyšším vzděláním, než to jaké má dotyčná slečna, tak je zaujatá personalistka
předně si myslím, že personalista je firmou placený za to, aby vybral opravdu vhodného kandidáta, a myslím si, že personalista je větší odborník, a z 90% vybírá dle schopností
poznámka pod okraj, proč zaměstnávat někoho, kdo je schopný na pozici méně schopnou ( tedy VŠ s praxí na nísto pro SŠ - logicky, stejně odejde a bude hledat něco víc odpovídajícího)
Cituji Sportacka: Přesně tak, hezká = nespolehlivá blbka
no tak to ne - já osobně si myslím, že taktéž nejsem ošklivá (i když mě občas zlobí akné) - a kdekoli na pohovorech se snaží působit jak dojmem, tak vzhledem. Je pro mě samozřejmostí se sladit a jemně nalíčit.
Na pohovorech jsem byla jak u muže - ten mě vzal okamžitě (na to místo byl příjemný vzhled požadován), tak u ženy a ta mě vzala taky .. Ale už je to nějakou dobu, tak nevím no..
Asi bych radila pokud je někdo kus, se chovat skromně, ale hrdě a nedávat záminku o pochybách - jednoduše svým postojem přebít krásu osobní silou.. Dává to smysl?
Ještě jsem chtěla dodat, že mě i u žen pomáhá hodně úsměv - ale přirozený - prostě, aby ten člověk vycítil, že jsem příjemná a ne nějaká namyšlená slepice
Cituji matadi: kolikrát, když vidím holky ve věku po vysoké, skoro s nulovou praxí a co se hlásí na manažerské místo a přijímací pohovor si pletou z přehlídkovým molem
To je bohužel pravda.
Cituji PaniXY: Všichni dnes tvrdí jak je těžké sehnat práci, ale je bohužel hlavně těžké najít kvalitního zaměstnance.
Je to jednoduché, hezká být většinou nevadí, ale vadí když dotyčná na tu "krásu" dává přespříliš velký důraz. Až moc velká snaha zapůsobit vzhledem v lidech vyvolává pocit, že je to vaše největší "devíza"...
Jinak obecně - slušným, tradičním, oblečením se nic nezkazí. K tomu velmi decentní líčení, upravené vlasy (ne rozpuštěné, ani složité účesy, žádné čelenky), nehty přírodní, žádné barevné lakování, žádné modní výstřelky, nic "zvláštního" a jiného
No a poslední věc, je to o sympatiích, můžeš umět x jazyků, ale pokud si s personalistkou "nesedneš" (a fakt ti nemusí hned závidět jen jí prostě nejsi sympatická, nebo jí připadáš neupřímná - atd), tak máš smůlu. Přece jen musíš zapadnout do firmy, kolektivu a být lidem sympatická a "sednout jim" a to i personalistům, těm především.
Cituji Sportacka: Zřejmě tedy osobní sympatie?
Ty jsou vždy velmi důležité Kdo by chtěl pracovat s někým, kdo mu není sympatický? Pracuješ s dalšími lidmi a pokud "neprojdeš" (co se týká sympatií) ani u personalisty, tak je jasné, že tě nevezmou...........Ber to jako fakt. A tvůj vzhled fakt nerozhoduje o tom, zda jsi sympatická či ne. To spíš chování, přímost, osobnost, mimika a spousta dalších věcí.
Cituji martinam: Jinak obecně - slušným, tradičním, oblečením se nic nezkazí. K tomu velmi decentní líčení, upravené vlasy (ne rozpuštěné, ani složité účesy, žádné čelenky),
přišla jsem na pohovor v čepečku - / taková ta bavlněná blbka blbka na hlavě / a místo jsem dostala, a byla tam paní personalistka
prostě být přirozená, dyť o nic nejde, vezmou nevezmou no a co - čím víc se snažítě, tím víc jste strojené, a personalista pozná strojenost od nezvozity
ne nadarmo se říká, první dojem si uděláš během prvních -sekund, a pak už je to dobré¨, nebo se vezeš
Tak já si celkem hezká přijdu. Netvrdím o sobě, že jsem nádherná, ale vyložená hnusná také ne.
Na pohovor se pokaždé líčím stejně jako kterýkoliv jiný den ( nikdy ne víc než na fotkách v profilu). Takže pouze make-up, řasenka, rtěnka, tvářenka, občas linka(ale tu jsem tuším u pohovoru nikdy neměla) a nikdy jsem neměla problém.
Oblékám se zásadně do toho v čem se cítím OK. Takže jelikož nemám ráda kostýmy ( necítím se v tom) tak bych si ho nikdy na pohovor nevzala.
Můj minulý pohovor vedly tři ženy. Dvě příjemné, jedna ( ta které rozhodovala a měla hlavní slovo) od pohledu nepříjemná, vážná, neusmála se..... No nenechala jsem se rozhodit. Pořád jsem byla milá, usměvavá, mluvila jsem dostatečně na hlas atd. A práci jsem dostala .
Později jsem se od kolegyně dozvěděla, že ze mě byly po pohovoru úplně hotové jak jsem pořád pozitivní, optimistická, klidná. Nikdo neřešil to jak jsem vypadala nebo co jsem měla na sobě. A později, když jsme se s tou personalistkou potkala později, už jako člen týmu byla neuvěřitelně milá a fajn. Prostě asi u pohovoru zkoušela i jak budeme reagovat na chladný čumák.
Ale přijde mi jako největší hloupost se na pohovor zošklivovat . Ještě jak někdo psal : Přemýšlím, že bych se na ten den zošklivěla. A pak by jste přišly úplně jinak nalíčené, jinak se chovaly? Podle mě se takovéhle přetvářky rozhodně nevyplácí.
Upravený vzhled ( lehký make-up, čisté slušné oblečení, ve kterém se cítíte fajn čisté, upravené nehty a ruce) je dle mě základ. Beru to tak, že pohovor není modní přehlídka. Jdu ukázat co je ve mě a ne na mě. A nějaké čelenka či sponky ve vlasech dle mě vážně nehrají roli .
Reaguji na Gogelka17:
na otázku, co jste kdy naposledy prodala jsem taky suveréně odpověděla, že sama sebe - bo do té doby mě personalista neviděl, jen viděl testy a životopis¨
takže je to tak, při pohovorech prodáváte samy sebe - tedy prvně to,co umíte, a pak to, jak vypadáte
Cituji Adka: v parfumérii v Praze je vedoucí, o které se všude ví, že nesnáší a zásadně nepřijímá mladé a hezké holky,
A můžeš říct jaká konkrétně parfumerie to je? Já jsem si vysnila, že než začnu s kariérou budu pracovat v Praze v parfumerii tak ať alespoň předem vím kam ani nemám psát .
Cituji Sportacka: Bohužel často narazím na pohovoru na paní, která mě ve dveřích sjede od hlavy k patě a mně je okamžitě jasné, že je to v háji.
Nepřipadám si nijak hezká, ale ráda chodím hezky oblíčená, pěkné vlasy, líčení ... takže vypadám dobře ... setkávala jsem se přesně s tímto, že na mě koukají jako na blond girl, která si "náhodou" udělala magistra a teď se nám jde předvézt. Dorazím to většinou ještě tím, že jsem vdaná, tudíž kolonka stav asi automaticky říká, "dítě čekající" (což není pravda-jinak se asi neucházím o práci) a vždy na to padne slovo!ač by nemělo ... no prostě, je to složité...ale křivdila bych, někdy to je spíše výhoda, no ... jen tam nesmí bejt "závistivá baba"
Já teda na pohovory jdu zásadně "hezká" stejně jako jindy v životě. A to že by mě nějaká žena nepřijala kvůli vzhledu by mě jen utvrdilo v tom, že můžu být vlastně ráda . Na pohovor bych si teda nevzala výstřih, ale sukínku a podpadky si beru běžně .
Také se na pohovor líčím stejně jako v jiné dny,rozhodně to nepřeháním a nezkouším experimenty jako kdyby se jednalo o módní přehlídky a hlavním kritériem na výběrovém řízení byl především vzhled.
Mám ráda přirozenost a to,aby se člověk cítil hlavně dobře,nejen v tom co má na sobě,jak je namalován,ale i důvěrou v sám sebe.
Není potřeba se ponižovat tím,že se zošklivíte a na pohovor,který vedou ženy personalistky už šly s tím,že vás pro váš vzhled nevezmou.
Lidé jsou různí,ať už se jedná o personalisty,majitele firem,spolupracovníky a pokud mají místo už obsazené nebo si vybrali z došlých životopisů svého top kandidáta,ani vzhled,ani zkušenosti vás nezachrání.
Někdo může namítat,že to tak není,ale v dnešní době,kdy se na pracovní místo hlásí spousta uchazečů,panuje tvrdý boj a také zmíněná tlačenka a dohazování pro známé.
Takže to,že jste pěkné,berte jako plus a jděte na pohovor se vztyčenou hlavou,s hrdostí a důvěrou ukázat,co je ve vás a dokázat,že jste nejen zajímavé vzhledem,ale především přínosné pro společnost,u které se hlásíte
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.