V pelechu pes vrčí

Ahojky,my máme doma Jack Russella Teriera a máme ten samý problém. Ale u nás vrčí,ikdyž mu dáme takovou tu kost pro psy jak se dá koupit ve zverimexu.je to hrozný,kolikrát mě už pokousal,a nikdo neví, jestli je to výchovou, nebo charakterem...

Zako

Ahojky, dělala toto fenka i v útulku? Je možné, že má nějakou špatnou zkušenost, nebo je jednoduše špatně vychovaná. Zkusila bych postupně k ní pomalu chodit, ať ví, že se jí nic zlého nestane (+ nějaký ten pamlsek, když vrčet nebude). Možná bych zkusila pelíšek někam přemístit. Chce to čas, je možné, že se toho nezbavíte, je možné, že vrčet přestane sama, až se více zabydlí + až od vás chytne nějaké základy výchovy - poslušná je? 17 dní je stále krátká doba.

jennynka001
Od začátku jste ho měli vy učit, že vrčet se nebude a že vy můžete cokoli - tzn. i se přiblížit, nebo vzít kost. Našeho pesana jsem to učila od malička, že mu kdokoli může sáhnout do misky, sebrat kost, nebo cokoli dalšího. Prostě na nás se nevrčí a neútočí. Takže bych to zkoušela také postupně, dávat mu najevo, že toto se nedělá.

Ještě doplním - pokud si nepomůžete sami a situace bude neúnosná, je vhodné pak navštívit cvičák popř. nějakého psychologa psů... Zřejmě tam bude i celkový problém ve výchově a přístupu.

Pelech je jeho teritoriem. To, že si ho hlídá, je přirozené. Reakce je možná přehnaná, ale teritoriální chování je přirozené. Pokud je pes z útulku, může to být jen jeho nejistotou. V pelechu bych psa nechala být, hlídala bych, aby mu tam nechodily děti a nijak bych nereagovala. Pokud je nervózní i na pohyb okolo, dala bych pelech do nějakého rohu, kde se skoro nechodí a kde je malá frekvence pohybu. Tak, aby si tam pes musel odejít a měl tam skutečný klid. Když bude chtít, přijde si za vámi.
Výchova a upevnění výcviku by mohlo pomoct - pes se tak usadí na své hierarchické pozici ve "smečce" a nebude tak nejistý.
Ale do psa nevidíš, může to být i jinak

Přesně tak, je to jeho místo, kde by se pes neměl obtěžovat. Já když něco po psech chci, tak si je z pelechu odvolám, ale pokud v něm leží respektuji to jako místo, které je jen jejich. Totéž učíme i malou. Naštěstí mám u nich jistotu, že by na mě nevrčeli, ale to je dáno tím, že je mám od mala a řádně jsem je vychovala, máme přesně stanovenou hierarchii, což každý pes potřebuje.
U kokřice bych se snažila o získaní její důvěry, upevnění místa ve smečce. Je to těžké, možná zkouší, co jí dovolíte, možná se opravdu bojí... Určitě bych jí v pelechu nechala a případně jí odvolávala, mluvila na ní klidným hlasem, aby věděla, že jí nic nehrozí. U útulkáčů, kór u kokrů je to složité. Jsou to složité plemena co se týče projevů agrese. Ovšem pochybuji, že babička by s ní šla na cvičák.

jennynka001
Je to výchovou. !Není přesně stanovena pozice v hierarchii. Ono to zní možná jako klišé, ale tohle je nejdůležitější pro celý život se psem. Pes si nesmí dovolit zavrčet na vás a vyjet! Určitě bych vyhledala cvičiště, v takové fázi si nejsem jistá, jestli by výcvik doma pomohl a zda by byl veden dobře. Je důležitá opravdu důslednost. Nikdy nepolevit ve svých nárocích a požadavcích na psa. Nenechat ho "vyhrát" nad vámi. Zní to jako hnusné chování, ale jde to opravdu hezky a bez újmy na zdraví obou.

Chudáček je mezi cizíma lidma, ještě jim přece nemůže důvěřovat, kor po svých jistě hrozných zkušenostech. Naučil se bát se lidí a mít ostré lokty a nejde to odnaučit jinak, než mu ukázat, že se bát už nemusí. K tomu pelechu bych prostě nelezla a postupně mě třeba napadlo sednout si k pelechu (pes je jinde) přivolat ho a dávat mu žrát z ruky nějakou dobrůtku atd...

Jennynka - jasně, že to je výchovou. Měli byste vzít třeba kostičku a nabídnout ji pejskovi k okusování, ale nepouštět ji z ruky.

My jsmě měli fenku, kterou jsme vzali z ulice a ta měla taky takový zlozvyk, že pořád cenila zuby, když ještě lítala po ulici a někdo ji pohladil tak je cenila, ale nechtěla kousnout, jenom jakoby obrana nebo co. A jak jsme si ji vzali tak to časem přestalo. Asi zjistila, že je v bezpečí a nikdo jí nechce ublížit. Možná má opravdu špatný zážitky, že jí někdo ubližoval a aspoň ve svým pelíšku se cítí bezpečně a tak se brání když jí tam chce někdo vlízt. Já bych třeba začala tak, že bych si sedla kousek od pelíšku k ní a čekala, mluvila na ni mile, klidně, dala jí pamlsek aby viděla, že jí nechci nic zlé.
Náš pesan je tak zvyklej, že se mu od malička hrabe do misky, vůbec mu to nevadí. On se skoro vůbec nenají, když je sám. Potřebuje společnost a když mu k tomu začnu brát z misky granule a dávat mu je z ruky tak má velkou radost, že si ho někdo všímá a hraje si s ním

Vercam - rozhodně nesouhlasím, že jde o projev dominance. Opět se dominance cpe tam,. kam nemá, Vždyť takto reaguje i štěňátko. Prostě si brání svoje jídlo, je to přirozené.
Není to otázka nějakého výcviku, ale otázka důvěry a výchovy mezi pánem a psem a to se někde na poli nenaučí, to se musí holt odehrávat doma.

U Jennnynky jde o projev dominance,ta měla při prvním zavrčení na štěndo houknout a kost mu sebrat.To ostatně může i tak, jakmile pes na mě zavrčí,skončím hru,krmení,prostě právě prováděnou činnost a psa vykážu.
U kokříka z útulku je to horší,tam nikdo neví,proč to dělá.Zda je to špatnou výchovou či zkušeností.Asi bych kokřici vzala pelech a dala jí jen deku.Podle chování bych to řešila dál.

Rozhodně není vhodné sedat si k pelechu a nutit psa odolávat tomu stresu. Protože pro něho to je stres. Je nejistý a v novém světě, ještě nikoho nečte a nezná, věci jsou nové. A někdo sedne a tlačí na něho v jediném místě, kde má mít klid? Absolutně ne. Každý, kdo trochu dělal se psy, potvrdí, že konfliktním situacím je nutno předcházet. Ne tlačit psa do rohu tak, aby mu nakonec nezbylo, než se bránit a kousnout. Nakonec by pes skončil opět v útulku proto, že napadl pána. Ovšem tohle by byla jednoznačně chyba pána! Je potřeba nechat psa, aby přišel za člověkem, nikoliv za ním lézt i do pelechu a stresovat ho!

Opakuju - dejte pelech do rohu, v místnosti, kde se skoro nic neděje. Do pelechu nezasahujte. Psa důsledně a laskavě vychovávejte a upevňujte jeho pozici ve smečce.

Rajána
Souhlasím a to i s Vercam

Měla jsem stejný problém,pejska jsem dostala asi v 7měsících a X krát mě pokousal a na každého vrčel,bohužel byl předchozí majitelkou týraný,takže pomohla nám kastrace a on se dost zmírnil,ale stejně byl nedůvěřivej a občas vrčel.Bohužel u těchto pejsků je těžké poznat,co vše v něm ten strach vyvolá.

Pokud má někdo pejska od štěněte a on vrčí,kouše a nenechá se usměrnit,je to chyba ve výchově.Dominantní pozice mu totiž byla povolena a on si ji opravdu jen tak vzít nenechá,prostě on je ten vůdce.

Tak to je přesné,tak to má opravdu probíhat.

Mně na tom, že pes si brání svůj pelech, nic špatného nepřijde. Našemu můžu lézt do misky, brát mu kosti všechno bez problému, ale když je v pelechu, tak je to jeho místo, taková jeho jistota a tam ho prostě nechávám, ať si dělá co chce. Navíc po třech týdnech bych naprosto chápala, že si je fena nejistá a brání si svůj pelech o to víc.