Úzkostní poruchy

přesně tak. Zamysli se nad tím kolikrát jsi si myslela, že omdlíš nebo spadneš a nic takového se nestalo a i kdyby se to náhodou stalo, tak se to prostě stane, lidi ti pomůžou, nikdo nepozná, že to byl záchvat paniky, pokud to sama nikomu neřekneš.

to je pravda, jen si neumím poradit s myšlenkama v tu chvíli

Reaguji na Ančovička: Nejsi blázen.já bojuju s podobnými děsy....hlavní je bojovat, ale někdo nám s tím musí pomoci ... já tam čekala na čekačce a 2 týdny...

Reaguji na Ančovička: Nemáš za čo

Reaguji na Ančovička:

to je panické ataka, to co popisuješ ne deprese,.jedno vlákno na téma panické uzkosti tu je , můžeš si to pročíst , třeba tam načerpáš nějaké informace a trošku se ti uleví A neboj jak už ti tu někdo psal, není to trvalý stav pomine to , ale musíš tomu pomoct..Od léků , ale žádné velké zázraky nečekej , trošku ti to uleví , ale ty stavy nevymizí .

co konkrétně?

souhlasím..může pomoct diazepam nebo neurol(bývá špatně snášen), ale jak už tady bylo zmíněno, jsou vysoce návykové a člověk je po nich opravdu zblblý, utlumený a přes den života neschopný.. Spíš bych doporučila Rivotril z toho 5mg stačí opravdu jen čtvrtka (pokud se nejedná o opravdu vysoce úzkostné stavy), zabírá a návykový není..

Reaguji na Baďula:
Rivotril je stejně návykový jako Diazepam či Neurol, patří do stejné skupiny léků (BZD), ale je úplně jedno co tady holkám poradíme, protože o tom stejně rozhodne lékař, neboť všechny BZD jsou na předpis.

Já teda nemám až takovéhle problémy, ale občas na mě padne taková úzkost, úplně se mi sevře celý hrudník, srdce mi buší, mám v sobě hrozné napětí, no asi to znáte, ty pocity. Někdy to tak na mě přijde z ničeho nic, jindy je to asi ze stresu, nebo spíš spojené se stresem, když si uvědomím, že něco nestíhám třeba. Ale vadí mi to, nevím, jak to odstranit, jak se uklidnit...

Reaguji na Kollyasek:

Když máš jen napětí, tak je dobrý se naučit meditovat, totálně uvolnit a vypnout tělo
http://www.youtube.com/watch?v=grrzC_ehrKo&feature =related

tuhle techniku mi poradila psycholožka.

Reaguji na Venuše: špatně jsem se vyjádřila..samozřejmě každý lék, který patří do třídy BZD je návykový, ale Rivotril patří mezi léčiva, které smí užívat i kojenci, takže je mnohem víc šetrný (používá se hlavně u epilepsie a je indikován i u agorafobie, kterou nejspíš podle mě trpí zakladatelka). A je to klonazepam, který má dlouhodobý účinek, proto ho pacient nemusí užívat ve velkém a často.A pokud Ančovičce už jednou pomohl, tak by snad pomohl znovu.Neurol je bohužel lék, který se běžně předepisuje jako jeden z prvních,ale málo kdo ho dobře snáší. Má časté vedlejší účinky nebo nezabírá a tím pádem se dávky zvyšují a vzniká závislost. Léky ji samozřejmě předepíše doktor, jen sem ji chtěla poradit z pracovní zkušenosti, jak to s některýma lékama je a taky může od lékaře některé léky odmítnout, pokud je nechce nebo s nima má špatnou zkušenost..ale nechtěla jsem chytračit!jen to ne..pouze poradit

Reaguji na Baďula:
Jasně, vím, žes to myslela dobře. A žes chtěla pomoct.

S tím Neurolem nějak nemůžu souhlasit, nevím fakt o nikom, kdo by měl po něm jiné nežádoucí účinky, než po jiných BZD.

Já jsem zkoušela jak Neurol, tak Rivotril, a opravdu ten rozdíl je jen v rychlosti nástupu a délce působení.

Mně to tak nějak vychází nastejno. Stejné svinstvo.
Ale v první chvíli zabere prostě nejrychleji, proto je tak oblíbené.

Bohužel na Rivotrilu vzniká závislost taky, ale to je o délce a frekvenci užívání...

Psychiatr stejně něco takového napíše. A když bude rozumný, tak poradí i psychoterapii. Protože jen brát pilule celkem nic neřeší. Ale jako první pomoc jsou BZD prostě nenahraditelné.

Tak snad nám Ančovička napíše, jak vlastně pořídila...

tak z blízkého okolí s ním měla problém mamina. Místo, aby ji uklidnil, tak se u ní objevil stihomam (nikdy dřív jím netrpěla), třes, zažívací potíže aj. Velice ji to vyčerpávalo a pak 3 dny jen prospala..Rivotril brala max. 1 týdně čtvrt tablety a všechno bylo ok. Teď už nebere nic. Ale jinak se s tím setkávám často..pracuju na psychiatrii. Ale samozřejmě každý člověk je jiný, má jiné problémy i nemoci a zabrat a pomoct mu může něco úplně odlišného.

to je nejdůležitější kombinace, kterou prostě člověk u kterýchkoli léků musí podstoupit, pokud se s tím vším chce vypořádat..
Tak hlavně štěstí a sílu Ančovičko