Zdravím vás,
máte některá podobnou zkušenost, že vás provází úzkost kvůli tomu, že nefunguje intimita ve vztahu?Stále si pokládám otázku jestli trpím úzkostí, která přichází a zase odchází kvůli toho, že neprožívám v milostném životě to co bych chtěla? Nikdy jsem s partnerem nedosáhla orgasmu, sama s tím NEMÁM problém, ale s druhým člověkem je to pro mě nemožné.Už to trvá moc dlouho a mám z toho menší deprese. Jsem z toho unavená a podrážděná. Několikrát jsem kvůli toho byla u psycholožky, ale ta mi vůbec nepomohla. Teď mám zábranu jít někde znovu, protože v tento způsob řešení problému již nemám důvěru.Můj celoživotní problém je, že neumím vyjádřit co mě vnitřně trápí.Máte někdo s něčím podobným zkušenost?Nevím co s tímto nepříjemným stavem dělat.Tři roky jsem ve vztahu a cítím se poslední dobou svému milému víc cizí.Je mi 21 let a nevylévám si zde pubertální city.Díky za reakce..
A s předchozými partnery jsi problém neměla? Co zkusit místo psychologa sexuologa? Mluvíš o tom s partnerem? Nemůže to být třeba tím, že máte nějaké problémy ve vztahu a to se pak přenáší do milostného života? Řekla jsi mu, jak se ti to líbí?
Když se mě na to zeptá tak nevím co mu mám říct, zaseknu se a sama nedokážu odpovědět co se mi líbí...něčeho se podvědomě pořád bojím.Já měla asi dva partnery před ním a jelikož to bylo takové chození, nechození, nemůžu srovnávat.První vážnější vztah mám až teď, takže proto nelze srovnávat.Ale ty bloky tam byly vždycky.On je téměř ideální a žádné starosti mi nedělá.Jen teď když se vídáme strašně málo, tak jsem odcizená.Oba pracujeme a málo se vídáme a já každé ráno když vstanu mám v hlavě pořád pochybnosti..To je to co mě tak sžírá.
Prožívala sem to poslední dobou podobně, měly jsem takovou krizi, ale bylo to o tom, že jsem uměla říct co mě trápí a co chci... Nevím proč nedokážeš o tom mluvit... A možná se to bude zdát uhozený ale lidé s tzv. BLOKY často využívají zkušenější odborníky a to přímo psychiatry-hypnotizéry, kteří pomocí hypnozy zjistí jaký blok prožíváš a pokusí se ho odstranit..... Zkušenosti mám hlavně od známých (pracuju v medicíně), kteří pomocí hypnozy třeba zjistili že byly v dětství i zneužívání a proto zažívají třeba i blok v sex.životě.Nebo třeba znám paní, která měla hrozný strach sednout zavolant a vždy měla před jízdou návaly zvracení, odborník ji pomohl a vše je ok. Stačí si jen o tom trochu pozjišťovat a sehnat někoho takového v okolí.... Snad mě za toto nikdo neukamenuje ...
Reaguji na Mmaryblack: Já na tom byla podobně, vyjadřovat pocity bylo pro mě hrozně těžké a první partner to ani nechtěl nebo neuměl mě "rozkecat", abych ventilovala své pocity, co je mi protivné, co mě trápí apod. Vztah skončil rozvodem po 20 letech. Teď mám přítele a můžu říct, že ON je ten pravý...nic již neskrývám, ví jak na mě, abych vyjádřila vše co mě trápí nebo těší jak v práci tak v soukromí a je mi velkou oporou. A to, že je to mnohem lepší když dva komunikují je jasné, napiš mu co cítíš a z čeho máš obavy. ....a uvidíš..držím palečky.
S hypnozou opatrně - já zase znám paní, které se uvedením do hypnozy rozjela schizofrenie do té míry, že je dnes v Bohnicích.
Reaguji na siris: Napsala jsi mi zajímavý tip a verim, ze by mi to fakt pomohlo. Hodne si uvedomuju, ze to je spojeno castecne s tim, co jsem videla a slysela doma.Ne zrovna harmonicky vztah a byla jsem zvykla jako dite, ze kdyz nastal nejaky problem a ja se ozvala stalo me to hodne nervu a place. Nemohla jsem vyjadrit svuj nazor.Stale se citim doma podobne v situacich kdy bych se pokousela odporovat, ale nemyslim, ze je to jen tim, ze jsem takova ustrasena a v koute.
Reaguji na dalenka: Jasně, s věkem budu mít jistě zase trošku jiný pohled na věc. Člověk nikdy neví koho potká, co ho silně ovlivní..
Partner mi několikrát řekl, že pláčem spolu nic nevyřešíme, ale já dokud se nevybrečím nedokážu mluvit.
Reaguji na Mmaryblack: Rada to asi nebude, ale ber jako plus, že a)můžeš dosáhnout orgasmu b)díkybohu víš jak na to.A bohužel jiná možnost než si s partnerem o tom promluvit není, pokud tedy on neumí číst myšlenky.
Každopádně prvotní je, aby ses TY sama dala do pořádku po psychické stránce, protože k tomu budeš potřebovat duševní pohodu.
On ví, jak to je, ale co s tím, když je problém spíš ve mně..On se snaží, ale já to nakonec stejně utnu, protože cítím, že to není ono..nebaví mě to tolik když z toho moc nemám..Už jsem mu řekla, že se cítím ochuzená a to mě trápí.Je maximálně chápavý, ale to tento problém neřeší. Dlouhou dobu jsem se snažila na to ani nepomyslet, vždycky se mi to ale vrátí a nastane krize, kdy mu stále brečím.
Cituji Jully: S hypnozou opatrně
Jasně, skrývá to i temné stránky....
Stejně vám děkuji za reakce..
Od každé si vezmu něco. Chtěla bych ale vědět, v čem je u mě problém.Asi bych do toho šla.Nevím jakým jiným způsobem bych mohla pochopit co za tím vězí.
Zkus dalšího psychologa. Naprosto tě chápu, že tě dost odradila první ne dobrá zkušenost, ale chce to hledat, hledat a hledat. Myslím si, že jiným způsobem asi svůj problém nevyřešíš a my ti tady asi nic moc víc ani poradit nemůžeme.
Reaguji na Michaela18: Ano, nečekala jsem, ze mi tady nekdo rozlusti muj problem, presto jsem tady psala, aby me nekdo povzbudil coz se stalo.Chtela bych zkusit nekoho na doporuceni.Opravdu mam strach jit s takto choulostivym problemem k nekomu naslepo.Navic nejsem z velkeho mesta, naopak a nejak ma duvera je tim jeste mensi. Nevite o nekom treba z Ostravy?
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.