Už nechci být povrchní

Tím bylo myšleno,že dříve (před tím rokem a půl) jsme se spolu nebavili. Potkávali jsme se,zdravili,ale nic víc. Teď už jsem se s ním samozřejmě bavila,bavíme se normálně

to já také, požadavků mám dost Chlapa ale beru jako celek. A jedním z bodů, co k němu patří je i práce a vzdělání. Tak to prostě také hodnotím.

A povrchní si opravdu nepřipadám, i když se to někomu může zdát. Proto mi u autorky nic divného na tom nepřipadá, naopak mi to přijde naprosto přirozené a normální. I to, že cítí, že to asi nebude ončo, když jsou každý jiný a mohlo by to haprovat.

Já už toho prožila ve vztazích dost, párkrát jsem si pěkně nabila.... a už si chvílema připadám jak stará rašple Zase už ale nejsem naivní a nemyslím si, že láska hory přenáší.... ty složenky tu prostě pořád jsou

Ty vogy, přečetla jsem si to tady celé. A to mi chcete holky říct že, si vyberete dobře zajištěného muže, inteligenttního (soudíte podle toho že má vš), prostě GENIÁLNÍ partie, budete mít děti a vezmete se. Tak po pěti letech ho klidně opustíte, protože tohle všechno může klidně po letech ztratit. Zkrachuje, vyhodí ho s práce a vy ho místo slovy útěchy a povzbuzení vyvedete z domu s bílým šátečkem, protože prostě? ....

Myslim si, že i člověk s maturitou dokáže makat a vypracovat se. A i ta práce v supermarketu pro někoho znamená moc, hlavně že neni na pracáku.

Reaguji na KathleenShadiyah: ne, to říct nechceme, to špatně chápeš. Nikdo nemluvil o tom, opustit partnera v okamžiku, kdy nemá práci.... dva spolu mají být v dobrém a zlém. Ale něco jiného je dočasně pracovat v hypermarketu, když práce není a něco jiného je brát to jako konečnou stanici a spokojit se s tím.

Pokud někoho vyhodí a on se snaží za každou cenu sehnat peníze, klidně i v tom hypermarketu, tak je to obdivuhodné. Že se neválí doma. Ale jsou to dvě různé situace.

Tečou mi nervy. Přítel je prodavač v obchodě se zahradní technikou. Předtím dělal elektrikáře ve fabrice. Má pouze výučák. Škola ho nebaví, navíc mu matka už další studia financovat nechtěla, spíš chtěla, aby jí domů začal v 18 nosit peníze. Ale nepotkala jsem skoro žádného člověka, který by se sám tak aktivně zajímal o novinky, o dění ve světě apod. Má přirozený velký rozhled a hloupý rozhodně není.

V životě bych si mu nedovolila říct, že mi jeho práce není dost dobrá. Vážím si toho, že pracuje a že domů donese i těch, na dnešní dobu dost mizerných, 15 tisíc. Nežiju jako princezna na zámku, ale co potřebuju, to si koupím. Někam se kouknem, když nejsou peníze, tak se projdeme. Na jídlo máme vždycky, i ty složenky se zaplatí. Zvládli jsme to i tehdy, když byl na pracáku, nemohl sehnat práci a dostával max. 4 tisíce měsíčně. Ono je to taky o tom, jak se komu chce. A taky o domluvě. On sám ví, že kdyby bylo dítě, tak si musí máknout a sám to i začal se mnou probírat. Prostě nesoudím lidi podle toho, kde a na jaké pozici pracují.

Reaguji na marbee: však je dobře, že ti to stačí... jen pochop, že někomu prostě ne. Nervy ti téct nemusí, každý má jiné požadavky a je to dobře. Aspoň si každý může vybrat podle svých představ a není na jednoho chlapa veliký zástup

Reaguji na Patty:
Já se jenom už nedivím některým chlapům, že řeknou, že jsou ženské zlatokopky a je lehké je sbalit na výplatní pásku a pěkné auto. Většina jich jde totiž po penězích jako slepice po flusu. Ano, s penězi je život lehčí, znám to z domu. Ale umím pěkně vyjít i s mnohem menší částkou a není to na úkor kvality života

No pozor...nikdo nemluví o tom, že je žena chudá jak kostelní myš a hledá prince, co za ní vše bude platit. Samozřejmě celou dobu předpokládám, že i ta žena má co nabídnout, ne že si doma válí šunky a utrácí z kreditky přítele!

Prostě že chlap bude na stejné úrovni, jako ona. Ne na horší.

A jen tak mimochodem i chlapi se snaží lepit se na bohaté úspěšné ženy. Oni jsou občas i chlapi vychytralí a chtějí si lehce získat peníze přes ženu. Docela je to pořád častější, když i ženy začínají být kariéristky.

Souhlasím

Neříkám, že peníze jsou to nejdůležitější, ale na tomto světě jsou prostě nezbytné a já bych tohle asi taky řešila, stejně jako ty a rozhodně si o sobě nemyslím, že jsem povrchní! Myslím, že je docela důležité dívat se do budoucna. Já s přítelem chodím od 14ti, takže tohle jsem nikdy neřešila (jsme spolu přes 4 roky), ale vidím, že je hodně pracovitý (to je na dlouho, chodí do školy, ale pracuje a docela dost - s počítači, sám se to naučil, proto ho obdivuji...) a i když to nebyl primární důvod pro to, proč jsme spolu začali chodit samozřejmě,tak jsem moc ráda, že jsem s takovým člověkem, který je mimo to všechno, co je na něm super, taky velmi pracovitý, i když by nemusel (rodiče ho živí). Plánujeme spolu budoucnost a jsem opravdu ráda, že jsem právě s ním, protože vím, že on se o rodinu jednou postará.

Tak s tímhle teda opravdu nesouhlasím. Můj táta je vyučený zedník - podnikatel a má celkem slušný přehled, až někdy koukám....zajímá se o historii, o svět, chová rybičky, ptáky, pěstuje kytky a ví o tom celkem dost. Člověk by neměl lidi soudit podle vzdělání.

Reaguji na Patty:
Přesně tak se tady prezentujete. A ohledně tohoto:

Budu hrdá na partnera, který mi pomůže, který se mnou bude vychovávat děti a nebude na ně kašlat. Na partnera, se kterým budu šťastná. Nepotřebuju chodit, mlátit se vítězně do hrudi a říkat: jo tenhle je můj, je úspěšný tam a tady. Jsem hrdá na svého partnera, který každé ráno vstane a jde do práce, která nikdy nebyla jeho sen ani zaměření a teď si ji oblíbil, vyniká v ní, je šikovný, umí se otáčet a každému se snaží pomoct a vyhovět.

Reaguji na Zimonka: kytičky, rybičky, ptáky neberu jako všeobecný přehled

je vidět, že to vůbec nechápeš... asi se neumím dobře vyjadřovat nebo nechápu, proč to tak překrucuješ, o to totiž vůbec nejde a ani nemyslím, že by to tak někde vyznělo. Vážně nevím, kde jsi k tomu přišla. To není o chlubení ostatním, proboha, ostatní mi jsou někde...

Tak hlavně, že je každý spokojený s tím, co má doma. Když někomu stačí jen to, že je partner hodný, tak je to v pořádku. Pro mě je to základ a samozřejmost. Ale chci i něco víc. Jsem holt náročná.

Ano, stejně jako můj taťka

Já svýho tátu taky obdivuju, protože tvrdě pracuje, abychom se měli dobře. A obdivuju ho pro to, co umí. Nevydělává vůbec špatně, pokud má řemeslník zlaté ruce, je to k nezaplacení obdivuju všechny takové - já si totiž nikdy nepostavím dům ani nevyrobím stůl a kvalitně odvedenou práci dokážu ocenit.

K tomu bys možná mohla dopsat, jaké že to vzdělání je ti dost dobré.

Jinak dost pochybuji, že zrovna ty bys šla a "pochlubila se" okolí tím, že partner se dostal třeba na horší pozici nebo pracuje na místě, která není u dnešních dam příliš oblíbená. Mě je to jedno, Jsem hrdá na to, že je to dobrý člověk, slušný ke mě i k ostatním lidem, ochotný pomoci.

Pardon, ale dodiskutovala jsem. Nesmím se rozčilovat. Ještě že je tolik žen, pro které jsou přední peníze. Snad na nás ostatní zbude víc slušných, hodných a chytrých mužů, i když ne tak dobře finančně ohodnocených.