Už na začátku vztahu vědět, že jednou skončí?

Asi ne .. já to totiž taky cejtim od začátku vztahu .. v průběhu vztahu .. a na konci už si jenom řeknu "Měla jsem pravdu." .. nemůže se stát nic horšího než, že mě to naopak mile překvapí.

Ale mam to tak se vším, jsem pesimista jako blázen.

Asi do tebe není zamilovanej, třeba tě má jenom rád. Protože když se člověk zamiluje, tak podle mě doufá, že to bude na vždy. A nebo zamilovanej je, ale jenom vede takový řeči, aby si tě moc nepustil k tělu. Třeba se bojí dalšího zklamání.

Je to zradné.

Keď som bola mladá, tiež som si priateľa vyberala "navždy".
Jeden taký vzťah som aj zažila.

Teraz som staršia a k poslednému vzťahu som sa stavala tak - tento muž nie je pre mňa vhodný - neustále som v sebe mala že sa sním za rok, za dva musím rozísť.
Preto som aj nechala sebou kývať, neštvalo ma že je ku mne neúctivý, stále som si vravela no a čo, aj tak sa rozídeme.
No.
Katastrofa.
Už je to trištvrte roka čo ma nechal a ja na neho myslím neustále. Človek /akože ja/ si zrejme len nechcel pripustiť že ho to ovládlo.
A stále neviem ako z toho von.

když jsem šla do prvního vztahu, tak jsem měla uplne stejnej názor jako tvůj kluk

možná že má z předchozích vztahů takové zkušenosti, že ho holka opustila po dvou letech a nějak si to zafixoval že to asi dělá každá .. a nevěří tomu že spolu budete víc jak ty dva roky.. nevím no, do hlavy mu nevidím..bohužel ..můj názor

Já na tom nevidím nic špatného, ne každý hned hledá 'toho pravého, osudového, se kterým bude navždy', navíc po tak krátké době, kdy se vlastně ještě pořád poznáváte...Nemyslím si, že je to známka nevyzrálosti, to spíš čekat hned od každého vztahu, že to bude 'navěky' Zvlášť po několika nevydařených vztazích...

Nečetla jsem příspěvky holek, ale přispěju svojí osobní zkušeností.. Když jsme spolu s přítelem začínali chodit a on občas mluvil o tom, že budem pořád spolu, že spolu zestárnem, tak sem si říkala "no jo, kdoví, jak to bude"... Ne, že bych ho neměla ráda, ne že bych věděla, že se s ním rozejdu.. Byli sme svoji první, vážní... Neznala sem ho zas tak, abyhc věděla, jestli mě na něm nebude něco štvát-prostě sem to brala realisticky... Ale za nějakou dobu, když sem zjistila, že nám to klape, že si sedíme, tak sem taky začala mluvit o společné budoucnosti... No, je to přes 7 let co spolu chodíme a v polovině prázdnin jsme se vzali Takže bych určitě nezoufala, jestli je vám spolu dobře, rozumíte si a nevidíš na něm, že to je vyloženě typ kluka, který si chce jen užívat bez závazků, tak bych se toho nebála

je to ještě mládě. Užívej si váš společný čas a uvidíte.

Reaguji na Berusska: V 18 jsem si začala s klukem a řekla mu,že jej beru jen jako rozptýlení na jednu sezónu...přesto se mnou vydržel a jsou to už 2 roky,takže kdoví jak to s vámi bude

tak po tomto by som to ukončila hneď ...
to je sila, to som ešte ani nepočula..

Já jsem s přítelem dva roky a vím, že to napořád nebude, ale tak co, je mi s ním dobře tak s ním jsem. Každopádně se uz tesim na novy vztah, tenhle uz pomalu klesá.

taky dobrý .. Ale já to chápu.

Každopádně pro mě je prostě lepší slyšet a myslet si, že to nebude napořád (i když mě to teda zrovna můj přítel neříká - to spíš já jsem taková), než denně slýchávat jak se mnou chce být navždy! To mi přijde prostě přehnaný a dohání mě to akorát tak k smíchu...

Hehe, to je dobrej borec, jak nějaká Sybilla! Ehmm, koukne do logru od kafe, vynásobí to pěti, pak spočítá dráhu hvězdy A ke hvězdě B, sečte dohromady a vyjde mu, že spolu budete 2 roky, chá chá! Jako já osobně pokaždé říkám - uvidíme... Ze zkušenosti totiž vím, že se vždy vše muže ze dne na den změnit a člověk jen čumí, takže nikomu neslibuji život navěky, ani od něj to nechci, ale aby to nějak limitoval, to je hodně čudný...

Mno hale taky některý vztahy beru s rezervou protože cítím že s tímhle je mi fajn ale neumím si představit s ním vychpovávat děti.. ale tak jako je neomalenost to říkat takhle na plnou pusu... On se někam chystá že ví že za dva roky bude konec? co kdyby si mu na to řekla pohoda já s tebou stejně chci bejt jen rok ?

Reaguji na Nicol: No tak jako není mi 30 kdyby jo tak s ním nejsem, žejo to on zase někdy mluví jak budeme mít mimčo apod, nevím jestli si dělá srandu-vždycky se zasměju ale on je vážný..heh