Úmyslně neúmyslné zvracení

Já jsem stále ještě nějak nepochopila - ty se nutíš ke zvracení sama, nebo to jde samo? protože píšeš tohle:

Pokud by to bylo vyloženě způsobené nějak fyziologicky a Ty jsi an to neměla vliv, tak by jsi se prostě vyzvracela bez ohledu na přítomnost/nepřítomnost někoho dalšího. Pokud to ale dokážeš ovládat tak, že se před ex-přítelem nevyzvracíš ale najdeš si jinou cestu kde a kdy to provést, tak to vědomé je a je to PPP. jasně že na tebe všechny charakteristiky bulimičky sedět nemusí a přesto bulimička být můžeš....

A navíc neexistují jen dvě PPP - anorexie a bulimie, ale i jiné, značně individuální, nepojmenované. Já sama určitou formu mám, i když se vztahuje jen na stravování mimo domov a souvisí to hodně s úzkostí. Chodila jsem kvůli tomu 2x rok k psycholožce. Chce to dlouhodobou terapii, ne jedno sezení. Tak 2 měsíce jsem měla vždy pocit, že to je k ničemu, ale není.

Reaguji na indulona:
přesně tak..jedno sezení nepomůže..z osobní zkušenosti vím, že to chce hodně sezení..ale já už jsem jiný případ

Přesně tak.
Zakladatelka zcela určitě trpí jednou z forem PPP i když to není totožné např.s bulimií.

Těžko říct, příčin může být víc.. Ale mě kdyby se tohle dělo, ještě k tomu tři roky, tak bych už dávno vyhledala nějakého odborníka Pro začátek aspoň za praktickým lékařem, později třeba k nějakému výživovému poradci nebo tak něco.

Reaguji na indulona: Souhlasím

Reflux to nebude...to jdou ven jen žaludeční šťávy, ale člověk nezvrací natrávené jídlo....V Anabel ale mají dobré kontakty na specialisty - psychology v oblasti PPP.... držím palce...

Reaguji na Saturday: Ahoj, tak něčím podobným jsem si prošla taky. V 18 jsem se odstěhovala od rodičů, s přítelem (byl to můj první a už ex) jsme si pronajali byt, trvalo asi 3 měsíce než jsem si našla práci. A když už jsem jí našla, tak začal stres z práce, do toho i problémy s přítelem kvůli úklidu atd. (společné bydlení je něco úplně jiného, než se jen vídat o víkendu). No a začala jsem po jídle zvracet, potom jsem už radši ani nejedla (jediné co jsem mohla byl třeba kousek sušenky, nebo něco sladkého, ale jen kousíček), abych nezvracela, dokonce se mi dělalo špatně i z vody, zhubla jsem za necelý měsíc 10 kilo (nechtěla jsem, byla jsem spokojená). U žádného odborníka jsem nebyla, zpátky jsem se přestěhovala k rodičům a pomalu jsem se zase učila jíst a jakmile opadnul stres tak to šlo. Teď ráda vařím, i jím (o vánocích jsem to trochu přehnala a snažím se zase zhubnout, ale teď už zdravě )

Reaguji na bakalářka: nenutím se k tomu, jde to samo. Ale jsem schopna to delší dobu udržet, třeba 2 hodiny, ale po celou dobu cejtím, že to jídlo chce ven a není mi z toho moc dobře, takže jen co pak zavřu dveře od záchodu, tak všechno letí. Je to strašný si po sobě tohle všechno číst, upřímně se divim, že na to nikdo z mého okolí ještě nepřišel. Já jsem pořád doufala, že to zvládnu nějak vyřešit sama, protože už jsem to zvládla jednou, než se to vrátilo.. ale evidentně to tak snadno nepůjde

Reaguji na Gabriellla: já paradoxně ale nehubnu, ani se o to nesnažim. Váhu si už poměrně dost dlouho udržuji stejnou , +/- 1,5kg . Byly ale doby, kdy jsem mívala asi o 8 kilo víc, což byla dlouhou dobu moje normální váha , ke který bych se nerada už někdy vracela ,) Tak jestli třeba v hlavě nemám nějakej blok, že když se zvracením přestanu, tak znova naberu (?). Já opravdu netušim, co může být ta příčina.. už je to prostě taková rutina

Reaguji na Saturday: Jak říkám u mně byla příčina stres, u tebe to může být jiné. Jako ještě teď, když se pohádáme s přítelem, nebo jsem z něčeho nervózní, nějaký důležitý den, tak taky zvracím, nebo spíš nejím.

jojo, ze začátku to byl určitě stres.. ted uz ve stresu dlouho nejsem a stejne se to deje, i kdyz nechci, takze si myslim, ze to zacina byt spis fyziologicky.. ale to bez doktora bohuzel nezjistim... ,)

Reaguji na Saturday: No tak než se to vrátí zase do normálu, tak to trvá. Taky jsem nezačala jíst hned. Jinak určitě si s tím zajdi za doktorem ať ti udělá nějaké vyšetření, to bude nejlepší.

Reaguji na Gabriellla: já jen nechapu, ze to nekdy normalne jde (treba dneska) a nekdy me boli bricho, je mi zle a proste nemam klid, dokud to jidlo neleti ven. Jinak palec nahoru za to, ze jsi to zmakla takhle sama

Reaguji na Saturday: No nebýt mojich rodičů, kteří mně vzali zpátky, tak bych to nezvládla. A jak říkám ještě teď mám občas potíže, když se s přítelem hádáme, minulí rok jsem poprvé letěla letadlem atd. (prostě stačí trochu stresu a je to zpátky). Ty máš aspoň štěstí, že z toho nehubneš, já do měsíce měla podváhu a sníženou imunitu (tu mám doteď), chytnu co se dá i nedá. Ale být tebou určitě bych si zašla k doktorovi, protože u tebe ten stres asi nehraje takovou roli.