Ukončení HPP kvůli psychickému stavu

Já bych navštívila lékaře, ale myslim že to není důvod k ukončení je to jen klasicky strach. Pokud dokážeš normalně fungovat tak to nic není věř mi.

Reaguji na Lui0902:

Právěže moc schopná nejsem.. Chvilkama si připadám uplně otupělá, přirovnala bych to asi ke stavu v opilosti.
Tenhle stav se mi střídá se stavem, že uplně otočím přemýšlení a myslím na to, že se kvůli nějaký blbce nenechám připravit o zdraví a o zaměstnání. (v tom momentě jsem schopná nad vším uvažovat normálně, cítím se dobře) Pak to pomine a začnu trpět úzkostma a myslím zase na ty nejhorší scénáře..

Těžko říct, kdo nebyl v podobné situaci, těžko to pochopí... Pokud víš, že je to pro Tebe nepřekonatelné, zašla bych k lékaři, vysvětlila mu co se stalo a jak se cítíš a nechala si napsat papír, že vzhledem k Tvému psychickému stavu nedoporučuje setrvání na stávajícím místě. Pokud bude zaměstnavatel rozumný, ukončíte pracovní poměr dohodou a to ke dni, na kterém se domluvíte. Pokud bude chtít, abys zůstala nebo Ti nedovolí ukončit poměr dříve než s klasickou výpovědní lhůtou, použila bych ustanovení zákoníku práce, konkrétně par.56 (myslím paragraf, nemám na iPadu značku...), kdy můžeš zrušit pracovní poměr okamžitě. Na Tvém místě bych se ale zamyslela, jestli se podobná situace nemůže opakovat kdykoliv později, resp. jestli se nepoohlédnout po práci v úplně jiném odvětví... Hodně štěstí

Reaguji na teririnka:

Děkuji moc za příspěvek. Ta druhá práce o kterou se ucházím je právě něco uplně jiného. Mimochodem, abych to upřesnila, proti této práci jako samotné nemůžu říct ani popel. Když bych to řekla hodně blbě, tak jsem placená v podstatě za uplně minimální práci. Ale ty věci okolo.. jsem tu každý den od rána do večera sama, kdyby jsme tu byly alespoň dvě, ten strach bych asi neměla. Ale jsem ženská, jsem tu sama, z pochybnejch lidí mám fakt hrůzu.. takže pro mě je to tady každý den strašně stresující..
Právě vůbec nedokážu odhadnout, jak by se šéf k tomuto postavil. Ten minulý týden mě, dá se říct trochu utěšoval, at se nebojím, že ikdyž se ta feťačka vrátí, tak mi nic neudělá, a on že po mě nebude nic chtít platit a tak dále. Ale rázem na to otočil, a začal mi nadávat, co jak mám dělat, když příjdou lidi, že tohle se nesmí stát a pak mi zas řekl, že je to pro mě první zkušenost, že takových ještě bude.. Takže se v tom člověku opravdu nevyznám, a nedokážu říct, zda by mě lidsky pochopil a ukončili by jsme to dohodou, a nebo by mi dělal problémy. Každopádně se utěšuji tím, že ikdyby dělal cokoliv za nepříjemnosti, tak v žádném případě mě tu nemůže držet, a při nejhorším by to vše trvalo 2 měsíce. Ale nad tím nedokážu vůbec přemýšlet, děsí mě ten čas, který bych tu měla strávit ještě. Můžu tu být 10 let a nemusí se nic přihodit, ale taky se může stát uplně cokoliv během 10ti minut..
Říkám si, že je to zkrátka můj život, a nemůžu zůstat na místě, kde jsem neštastná a mám z toho zdravotní problémy. Ale zase je to práce, kterou mám ted, kterou mám na smlouvu, a za kterou mám placeno.

To je právě to, co Ti nikdo neporadí... Za sebe (ačkoliv do té situace absolutně nevidím, takže se můžu jen domýšlet...), bych to zkusila překonat, dala tomu čas... Stalo se Ti něco, s čím ses setkala poprvé a je jasné, že Tě to rozhodilo, spíš by byl div, kdybys byla OK. Pokud je jinak práce fajn, jak píšeš, byla by možná škoda ji pouštět, ale pokud by to pro Tebe znamenalo opravdu velký stres, zdraví za to nestojí... Bylo by fajn, kdyby tady napsala třeba nějaká jiná slečna, co pracuje v obchodě a má podobnou zkušenost...

Reaguji na Kacka333: určitě bych práci úprkem neopouštěla!

Každopádně ale zajdi k lékaři, nechala bych si napsat neschopenku, potřebuješ se z toho šoku prostě zotavit. Chce to čas a klid. Neboj, to zvládneš!

Když jsem prodávala na benzínce na kraji obce sama non-stop i přes noc tak občas taky krizovky byly, útoky, krádeže, přijela zásahovka, policie...časem človek otupí...

Stejně budeš mít strach tak i tak, teď i za měsíc. Já bych měla:/ Neznám tě ale myslím si, že vezmeš tu jinou práci.

Na rovinu říkám, já bych na to neměla nervy a šla bych jinam. Čímž tě pochopitelně nechci nějak nahlodávat. Ale nervy máš jen jedny. Já nic takového nezažila, ale dovedu si představit, jak by to se mnou zamávalo.
Nemohl by šéf na prodejnu najmout ochranku?

To jsi tedy měla smůlu těžko říct, náš pohled je vzdálený, být v té situaci, asi bych měla bobky, ale takhle bych řekla, že by ses měla spíše vybavit pepřovým sprejem, psychicky se na fetku připravit, ona se přeci nemusí vůbec vrátit, ne? Zas by byla škoda opustit dobrou práci... ale nevím, neposoudím jak ti je na duši a jak moc velký strach máš. Nejsem teda žádnej expert, ale i kdyby ti nechtěl vyjít vstříc s dobou, ke které bys chtěla v podniku končit, myslím že se dá zajít za doktorem a zbytek prostě "odmarodit", s tím on těžko něco udělá. Je zajímavé, že fetku má chytat prodavačka, místo aby majitel a muži zákona projevili snahu něčemu takovému předejít např. dočasnou ochrankou nebo já nevím - ale prodavačka vybíhající z obchodu, v rukách hrkající svazek klíčů, zamykající zlou bestii feťačku v obchodě, kde bude pak jakože v klídku dál sama pracovat - to je na mě tedy poněkud silné kafe.

Reaguji na Lintu:
Na pohovor jdu, pokud ta práce výjde, tak ji samozřejmě vezmu. Budu mít na vybranou mezi fajn prací ve stresu, ve strachu a prací, která je skvělá a budu tam v bezpečí a hlavně ne sama !

Reaguji na Vanity:
Domlouvala jsem hned teď ráno s bezpečnostní službou, zda by mi sem mohli nainstalovat poplašné zařízení, s tím, že kdyby se objevila, hned to zmáčknu, oni přijedou a společně počkáme na policii, aby jsem tu s ní zkrátka nemusela být sama. Ale tam mě pan v podstatě poslal do háje, už fakt nevím, kde se dovolat o ''ochranu''. Řeším to ted s majitelkou objektu, jaké by byly možnosti ohledně tý zabezpečovačky.

Reaguji na Johanita:

pepřák tu mám pod pokladnou, právě že pravděpodobnost že se vrátí tu je.. byla tu minulou středu, na oko si tu nechala tašku, s tím, že ji příjde zaplatit odpoledne, a přišla v pátek. To zde kradla znovu a nechala si tu navíc k té tašce ještě rifle, opět s tím, že je příjde zaplatit, tentokrát řekla, že za 15min s přítelem. A už se tu neukázala, takže si říkám, že ona si myslí - Vyšlo mi to jednou, vyšlo mi to podruhé, tak to výjde i potřetí.
Samozřejmě nechci, aby chodila, ale na druhou stranu to bude pro mě vysvobozující. Ona se objeví, já budu muset sebrat všechny síly, zamknout ji tu zvenku, policie si ji odveze a já se zhroutím, protože jinak to nedopadne. Nechci si připadat jako blázen, ale v momentální situaci se tak cítím. Nejsem schopná normálně fungovat. V noci nespím, protože na to pořád myslím. Když už konečně usnu, tak se mi o tom zdá. Ráno se probouzím s brekem. Uklidňuji sama sebe, že to vše dobře dopadne, jenže ten, kdo musí být silnej jsem já, všechno padá na mě.
Nehledě na to, že ted je to ona, příště to může být někdo jinej. Choděj sem prostě samý divný lidi. Včera jsem tu nadskakovala s každým cvaknutím kliky.
..bylo by fajn jít na nemocenskou, ale mám tu zodpovědnost, neměla bych ani v létě nárok na dovolenou. Jsem tu sama a nemá za mě kdo jinej tu být. Když jsem potřebovala třeba k zubaři nebo na rehabku, vše jsem musela zvládat během polední pauzy.
V tomhle jsem i taková, že bych toho šéfa v tom nenechala, a byla bych ochotná tady kohokoliv zaučit a vypomoct. Ale být tu sama, to už fakt ne. Nejsem schopná to unést

Ještě mě napadlo, že kdyby mě nechtěl pustit na dohodu, tak je tu možnost okamžitého zrušení..
Jednou ze dvou podmínek je to, že mi lékař napíše, že nejsem schopná nadále vykonávat práci bez dalšího ohrožování zdraví. Měl by mít 15 dní na to mě přeložit na jiné místo, aby se tomu zamezilo. Ale tady mě nemá kam přeložit, takže pro mě to je možnost odejít.
Moc bych chtěla, aby ta druhá práce vyšla, protože když ano, hned jdu odsud pryč. Kdyby ne, odejdu i tak, ale s tím, že nebudu mít v záloze jiné místo, což teda taky bude perlička už do tohoto všeho...