Učitelství 1.stupně ZŠ (UHK)

Všeobecně je na pedáky vždycky nával, hlavně na 1. st. většina holek chce učit malé děti, druhý stupeň jsou uličníci. Doporučuji se na přijmačky připravit opravdu pořádně. Nechodím do HK, ale celkově musíš dělat hodně věcí doma, hodně studovat sama, navíc kombinovaný je náročnější ještě o to, že tam nejsi každý den. My musíme dělat hodně seminárek, pořád nějaký zásobníky, her, nápadů, cviků,... všechno se popisuje dost detailně a zabere to mraky času, na učivo ty školy náročné tolik nejsou. Připrav se ale na podrobné rozebírání každého předmětu, učiva je hodně, ale těžké není.
Jinak je to krásná práce (dost zodpovědná), ale za málo peněz.

Reaguji na klara3006: Po maturitě( 2007) jsem se na UHK hlásila na učitelství 1. stupně ZŠ se zaměřením na speciální pedagogiku a druhé zaměření výtvarná výchova, teď už tahle volba mám pocit není. Přijímačky byly v pohodě, byl tam pohovor, kdy nám dali obrázek a my museli mluvit o tom, co vidíme atd, z VV jsem měla praktickou zkoušku, kresba podle modelu a ze specky jsem si vytáhla otázku a na tu odpověděla, mám pocit, že to byla otázka, proč se mladí učitelé nehrnou od školství, nebo tak něco. Dostala jsem se tehdy na oba obory a šla jsem na specku. Bylo to příšerně psychicky náročné, ačkoli jsem měla hodně dobrou průpravu ze střední pedagogický školy. První semestr jsem splnila všechny zápočty a všechny zkoušky, ale náročná byla čeština, matika, vlastivěda, tělák a ten tělák byl extrém, tehdy v roce 2007 panovali hrozné podmínky v hodnocení. Myslím, že ta náročnost byla zejména z 80% vinou vyučujících, které jsme měli, krom toho těláku a to byl i důvod proč jsem odešla s průměrem za první rok 1,0 a splněnými všemi zk a zápočty. Nelituju, že jsem odešla, hrozně jsem se trápila, odjela jsem večer ze školy a musela jsem počítat matiku, opakovat češtinu, hrát na klavír, trénovat dirigování, kreslit výkresy a to nemluvím o odborných předmětech jako psychologie atd, to byla denní příprava a jelikož jsem dojížděla, byla jsem za měsíc úplně na dně, dělala jsem maximum, ale málem mě to stálo zdraví...Teď jsou limity na těláku snad již snížené, ale tehdy kvůli tomu odešlo snad 80 lidí z mého oboru...

s pěnězi je to opravdu bída, na to, že člověk 5 let studuje vysokou... Nejvíce mě děsí ta matika, protože na SOŠPg to není žádná sláva, pouze 3h za týden, takže učivo neprobereme tak do hloubky jako např. na gymnáziích...

Reaguji na earth88: zní to opravdu děsivě, jaký byla třeba gymnastika? My se jí momentálně věnujeme také - hlavně hrazdě a kruzích, na kterých bychom se měli dopracovat k nějaké sestavě a následně seskoku střemhlav.

Reaguji na klara3006: Za ten prvák co jsem udělala jsem měla atletiku, plavání, bruslení a balet, střídalo se to podle období, atletika, zápočet byl z 1000m, běžecké abecedy a skoku vysokého....limity byly hodně přísné...plavání bylo z výstupu a plavecké styly, plus plavání na čas...bruslení byla sestava, kde jsme prokazovali jízdu vpřed, vzad, skok, přeskok, překládání vpravo, vlevo, jízdu pozadu, zastavení na místě, to vidím jako dnes, bruslím pomalu od miminka a vyhodili mě od zápočtu, kvůli výrazu v tváři, žádná chaby, žádné zaváhání...vyhazovali fakt za blbosti, spolužačka zabruslila opravdu na výbornou, jen při poslední fázi, kdy jela pozadu a měla zastavit na místě se neotočila a neodhadla to a narazila do mantinelu, protože měla pocit, že za sebou má ještě místo, bohužel a hodně nás z prvního pokusu vyletělo!!....balet byl náročný, ale vesměs nejjednodušší z toho všeho, gymnastika měla být za mě ve druháku a když jsem slyšela, že se na kladině dělá přemet stranou a podobné sebevražedné kousky, byla jsem ráda, že jsem odešla včas...
Nechci to vykreslovat jako horor, ale pro mě to horor vesměs byl, dělala jsem maximum, trápila jsem se hrozně a to jsem si myslela, že mě střední opravdu dala průpravu maximální, i se to o mé střední říká, že nejlíp na Hradec dokáže připravit, ale buď jsem byla výjimka, nebo vydrží jen ti nejlepší, pravdou je, že z mé skupiny dodělalo obor minimum....

Reaguji na klara3006: S tou matikou to nebylo tak šílené, v tom prváku se ta matika brala úplně od počátku definiční obory a tak, co si vzpomínám, ale byl to taky masakr, na té střední ta matika byla pro nás pajďáky taková z milosti a na vejšce se to neodpouští, zkoušku z matiky jsem udělala, ale nevyšel mi žádný výsledek....vše jsem spočítala, vše jsem chápala, ale nikdy jsem se nedobrala výsledku, měli jsme takového mladýho týpka, ten si mě po zkoušce zavolal k sobě a řekl mi, že vidí, že to chápu, ale ty výsledky prostě nic...tak mi to dal...někdo jiný by mě smetl jak papír a šla bych znovu....ta matika mi dávala dost zabrat, to je pravda...ale zase...přítel, naprostá bedna na matiku o mě lámal tužky, dokud to do mě nenasoukal a stejně...učil mě to a já mu brečela do příkladů....vesměs ten rok jsem se hodně nabrečela, vyčerpávalo mě právě to, že toho je na mě moc a i když se snažím a dělám co můžu bylo to málo

Reaguji na earth88: a přešla jsi na jaký obor? já si třeba neumím představit pracovat s postiženými dětmi, ani do MŠ se mi moc nechce a se střední pedagogickou není možností tolik, jako třeba z toho gymnázia.

Jsem z toho malinko vyděšená, zvlášť když přemýšlím i o kombinované formě, ale podle toho, co píšeš mi to přijde jako nadlidský úkon

Reaguji na klara3006: Já jsem se snažila dostat na UK na speciální pedagogiku, ale přijímali cca 23 lidí a vybíralo se z 600, nestačilo mi mé 58. místo u PZ, jelikož jsem se na UK snažila dostat po 3 roky od UHK a vždy se zhruba stejným výsledkem, tak jsem šla na UJAK na specku vychovatelství, kde mám za sebou už Bc. a nyní jsem na specce učitelství Mgr. s tím, že v mezičase od UHK a UJAK jsem studovala nultý ročník psychologie, z které mám certifikát a nyní na Bc. jsem si udělala navíc státnice z logopedie, takže i když mám pajdu, tak jsem si docela hodně rozšířila obzory a musím říct, že nemám problém s prací.
Celé ty roky jsem navíc ještě asistovala vozíčkáři z Jedličárny a pak chlapci s Tourettovým s. a do toho ještě doučovala, tak mi naskákala i praxe, nyní učím v soukromé školce na HPP a jsem na denním na Mgr. a samozřejmě mi na to stačí jen pajda, ale jsem tam jen kvůli praxi a financím, mířím výš a práce s postiženými je pro mě za odměnu. Pro to se člověk asi musí narodit...Nedá se to popsat, učím v soukromé MŠ, je to velmi prestižní školka pro vybranou společnost, těch nejvzdělanějších lidí v ČR a to je očistec, zlatí postižení ve speciálních školkách atd.
Možná to vypadá děsivě co jsem psala, ale nevím, co víc bych musela udělat pro to, abych UHK tenkrát dodělala...Opravdu byly chvíle, kdy jsem litovala, že jsem odešla, ale na druhou stranu, jsem šťastnější, tam kde jsem, ten tlak na UHK byl pro mě strašný...