Tykání se "skorotchýní"

s přítelem jsem přes 2roky...jeho táta mi nabídl tykání asi po roce,co jsem s přítelem chodila, ale přišlo mi to divný,tak jsem mu poděkovala, omluvila se a řekla,že prostě ještě mu nemůžu tykat,že mi to nepůjde. Byl docela překvapenej,ale udělali jsme si z toho legraci a řekl,že až mi to půjde,tak ať mu klidně tykám no a přítelova matka,to je kapitola sama pro sebe..zásadní je,že se vykáme a vykat budeme. Myslim,že nikdy mezi náma nebude tak dobrý vztah na to,abychom si tykaly přítel mojí mamce tyká zhruba rok

My si tykáme od prvního okamžiku.... ..Jelikož jejím a jeho rodilým jazykem je angličtina tak tam se to neřeší Ještě ,že tak.

já si s maminkou přítele tykám už několik let a bavíme se jako kamarádky. Můj přítel mamince také tyká.

Jsem s přítelem 6,5 let a jeho tátovi i mámě vykám - a nemám potřebu na tom něco měnit, jsou fajn, ale je jim o 10 let více než mým rodičům, jsou to už spíš takoví ti předdůchodoví lidé - klídek, vnoučata apod.. Přijde mi to přirozenější možná až po svatbě, ale uvidím, netrvám na tom.

Jsem s přítelem 10 let, a "skorotchýni" vykám a vykat budu i kdbyby mi nabídla tykání. Osobně k ní moc vřelý vztah nemám a jen tak se to nezmění... i když spolu vycházíme.

som s priateľom 2,5 roka...bežne u neho doma spím, jem, sprchujem sa, proste ,,žijem" ale rodičom vykám a vykať chcem.. vyhovuje mi to, mám ich fakt rada, cítim sa u nich ako doma hlavne mám pocit, že konečne patrím do úplnej rodiny , ale tykanie mi k šťastiu nechýba

Jsme s přítelem přes 4 roky a jeho rodičům stále vykám. Nevídáme se moc často, ale ani po tom ani po tykání netoužím.

tak můj partner už rodiče nemá. Ale musím říct že mně by teda vykání vyhovovalo, i kdybych si s těma rodiči byla blízká, na nějakým tykání, vykání myslím moc nesejde...A naši svým tchýním vykají do dneška, ač je to pětadvacet let co jsou spolu a taky to bereme všichni normálně. Naopak by mi přišlo divný, kdyby můj táta říkal mamčiné mámě taky mami třeba

Kdysi jsem chvíli chodila s klukem z jedné vesnice a u nich to taky bylo, dědovi musel vykat. No moc rád ho neměl, prej strašnej pedant mrzutej

Tak já jsem s přítelem 3,5 roku ale pořad mi nenabídli tykání. Začíná mi to už trošku vrtat hlavou - se všemi jeho tetičkami si už dávno tykám, jen s rodiči ne. Navíc mi to vykání připadá při některých příležitostech (společná dovolená, sport, večírek..) když máme přátelský vztah, skoro trapné..
Máte to také některá tak? A srovnaváte se např. s partnerkou přitelova bratra (kdy jí nabídli tykání)..?

Já bych celé tykání versus vykání zrušila.. Možná je to i tím, že jsem se vrátila z Ameriky a tam se to neřeší. Já výhodu vykání vidím jen v odstupu, který se někdy lépe udržuje - např. s nepříjemným kolegou v práci. Dále mi to přijde zbytečné.. Respekt a úctu chovám i k lidem, se kterými si tykám. Spíš mi je někdy nepříjemné říct lidem ať mi tykají - např. bratrovým spolužákům (bráška je o 13 let mladší), ale tak snad nejsem stará bába ještě.

Hlavně je pro mě nepříjemné si zvykat, když mi někdo nabídne tykání po dlouhé době. Např. u přítelových rodičů to bylo po roce. Teď už s tím problém nemám. Moji rodiče nechají přítele, aby si s nimi vykal.. Spíš si myslím, že nevědí, jak mu to nabídnout.. Jinak je u nás totiž jako doma.

Taky si vykám po 3 letech vztahu s přítelem ale u ex když jsem u nich bydlela tak jsem po půl roce říkala místo každý ráno dobrý den.. ahoj ale vykala jsem jim jen jsem říkala ahoj nebo zdravím a tak

14 let a vykám. Tykání by mi nejspíš nešlo přes pusu ani kdyby mi bylo nabídnuto. Jinak oslovuji křestním jménem ( Jano, mohla byste...?)
"Tchánovi" taky vykám, ale jeho 2.(současný) manželce tykám.
Přítel mojí mámě vyká, taťkovi tyká.

to taky říkám

Tak já taky vykám. Rodičům přítele je přes 60 a prostě by mi to nešlo přes pusu-ale mám s nima krásnej vztah. A přítel mým rodičům tyká-nabídli mu to hned, a vyhovuje jim to.

Jo a s přítelem jsme spolu 5 let