Trvalé bydliště přítele v mém bytě

Ohledně exekuce a trvalého pobytu. Moje kamarádka měla nahlášeného tatínka u sebe v bytě. Ten tam nebydlel již několik let. Udělal dluhy a exekutoři šli ke kamarádce do bytu a neptali se vůbec na nic...zabavili majetek, odvezli ho. Ona má možnost jak se bránit - soudně. Musí dokázat, že majetek pořídila ona s manželem. Ale situace je taková, že má holý byt a její nová sedací souprava, skříně a TV se válí někde ve skladu. A nemusím připomínat, jak vleklé jsou soudní spory... Je to půl roku stará záležitost, ale takto to chodí v praxi. A jak k tomu došlo? Tatínek ignoroval obálky od soudu a jelikož exekutoři jsou "nadlidi", tak může být člověk odsouzen v exekučním řízení i bez svého vědomí, přítomnosti.

Takže abych se vyjádřila k tématu....i já se přikláním k tomu, aby se trvalý pobyt psal až po tom, kdy s partnerem je vztah dlouhodobý, manželský či jsou už děti. Ale asi bych se bála tam hlásit partnera, kterého miluji pár měsíců, věřím na "lásku na celý život", ale po probuzení z krásného snu zjistím, že to není to pravé ořechové - a teď babo raď, co s tím. Dnešní doba je bohužel o penězích a lásky se člověk nenají...

Shodou okolností sem na netu narazila na článek týkající se tohoto tématu:

http://finance.idnes.cz/sahl-exekutor-na-co-nemel- klepnete-ho-pres-prsty-fakturou-pm7-/viteze.asp?c= A100503_121500_viteze_hru

kdyby to bylo obráceně, tak bych to brala jako normální věc, že tam nebudu mít trvalé bydliště, kdyby si to on nepřál! Kdybych se s ním hádala o tom, že ho tam chci mít, tak bych si připadala, že s ním jsem jen kvůli tomu, abych měla někde trvalák a on mě jen tak nemohl vyhodit z bytu.

Asi jsem 100 let za opicema, ale pořád žiju v tom, že když má někdo u mě trvalý pobyt, tak ho jen tak prostě vyhodit nemůžu. Zrušit trvalý pobyt ano, když tam nebydlí, ale když se mi bude rvát do bytu a bude tam normálně bydlet, tak má na to ze zákona právo ne?

Já bych mu tam trvalé bydliště taky nedávala. Není k tomu žádný důvod. Pokud by jste byli už rodina s dětmi tak ano, ale musel by složit stejnou finanční částku kterou jsi ty zaplatila na umořování hypotéky a ještě se dané hypotéky zúčastnit. A stal by se spoluvlastníkem. Jak se tady někdo ptal jak by se ti líbilo kdyby to bylo obráceně tak si jenom představ že žiješ u partnera v jeho bytě, máte spolu děti, žijete a hospodaříte spolu 20 let během nichž si on doplatí hypotéku a co máš ty? Spoluvlastnictví je vždy riziko, ale v rámci rodiny to jinak neumím.

Jaké právo? Ze zákona určitě žádné.
Právo věc užívat má vlastník, nebo-li ten, který má věc v pronájmu/podnájmu. Trvalé bydliště nic takového nezakládá.
Podívej se nahoru na příspevky od hellusha, napsala to moc hezky a přehledně.

Přesně tak.
redzac
Pro představu: např. bezdomovci mají často trvalé bydliště napsané na adrese městského úřadu. Těžko ale mají nárok tam bydlet. Pouze jim tam chodí pošta, nic víc. Dovedeš si představit, že by se banda "bezďáků" usídlila ve starostově pracovně, protože tam přece mají trvalé bydliště? Takhle to prostě nefunguje.

Do svého bytu bych si nikoho nepřihlásila, právě z důvodů exekucí apod. Nicméně kdyby se k tobě přihlásil, potom jste se rozešli a on se odstěhoval, mohla bys mu jít na magistrát trvalý pobyt zrušit, protože nemá vlastnické právo k tvému bytu a už by v něm ani nebydlel. Pokud by se odstěhovat odmítal, pak bys musela přistoupit k žalobě a docílit vystěhování soudní cestou. Neplatí, že bys mu musela hledat náhradní bydlení, prostě by ho vyklidili a nahlásili na magistrát. Tohle všechno najdeš tady URL, je to §10 a §12 zákona o evidenci obyvatel. Pokud by tvůj přítel chtěl mít jistotu, že ho jen tak nevystěhuješ, pak by musel mít s tebou uzavřenou nájemní smlouvu, nebo mít vlastnický podíl na tvém bytě, nebo věcné břemeno. Nechápu, co svým požadavkem sleduje, protože pokud byste se rozešli, neměl by tvůj souhlas k užívání bytu, ty bys mu mohla sbalit kufry, vyměnit zámky a nikdo ti nemůže říct ani popel. Naprosto správně vnímáš své vlastnické právo k bytu, zvlášť, když je financovaný hypotékou. Pokud byste se vzali, pak si představ, že nezáleží na tom, na koho je byt a hypotéka napsaná, ale na tom, že on může žádat vypořádání majetku a nárokovat si část financí na hypotéku (potažmo bytu) z toho titulu, že se podílel na jejím financování - on platil běžné výdaje, což ti umožnilo ze společných financí splácet hypotéku. Pak už je na místě (před)manželská smlouva. V tomhle ohledu jsem hodně opatrná, protože moje kamarádka na to ošklivě doplatila. Pokud by nepřistoupil na opaření, která ti dávají záruku zachování tvého majetku, pak bych se zamyslela nad tím, koho si to vlastně chci k sobě nastěhovat! Fuj, můj příspěvek zní jak od pseudoprávníka , ale tohle všechno jsem s tou kamarádkou řešila a vlastně dodnes řeším