Trpím pocitem osamění

dobrá, budu si to pamatovat

Ano, je to pravda, tady je spousta milých lidí. Už jsem jich pár poznala, takže to můžu jen a jen potvrdit.

Bo? Ty jsi taky z Moravy?

Myslím že brácha do něho hustí jak jsem hnusná a tlustá (on si totiž jeho bratříček, kterýho on zbožňuje, myslí, že on je nejkrásnější na světě a že ty holky co se mu nelíbí jsou odpad) takže když je doma, snaží se mě ignorovat...ale když odjede na týden do práce, to už jsem pro něho zas jediná....no tak nevím... on to dělí na sudý a lichý týden, podle toho jestli je v práci nebo doma, ale to mě rozhodně nebaví

to už píšou i Pražáci - aspoň jsem to u některých už viděla i četla při psaní sms.

Nejsem a nejsem ani pražák, to jsou jen mé "zkrácenky". Bo a dyk!

petuliinka17
Kdyby to tak bylo jak píšeš, tak by k tobě nechodil, ale vykašlal by se na tebe.

nevím co napsat.... nevím v čem je problém.....

Pakliže mluvíme o chlapovi...tak u něj je všechno možné...(Nic ve zlém, modroočko). Já mám kamaráda, který mě miluje, ale zároveň i jeho bratr. Na scéně už byly i pěsti. Jeden odjel do Austrálie, druhý je tady. Ale taky...jednou jsem zlatíčko a za chvilku zase hloupá naivní husa...tak kdo se v tom má vyznat?

Aha...děkuji za vysvětlivky.

petuliinka17
V diskuzi o žárlivosti píšeš, že už to tvůj přítel není... Tak moc nechápu co chceš řešit ?

Myslím že v tobě. Promiň, ve zlým to nemyslím, ale podle mě ten problém je tvůj přístup, spolu se sebevědomím.
Možná by bylo dobrý, aby se k tomu vyjádřily i jiné holky.. Snad se pletu...

I u žen je vše možné. Znal jsem jednu, která se nemohla rozhodnout mezi dvěma bratmi. Střídavě bydlela s jedním, střídavě s druhým a v jednom období i s oběma najednou. Podotýkám, že jeden z nich byl její manžel! Nakonec si našla jiného a žije s ním šťastně až doteď.

Mr_Spock

to jsem tedy nepochopila, na koho, kterou je ta připomínka myšlena

myslím že jsem to napsala jasně v této diskuzi....

matadi

Já nepochopil na jakou připomínku se ptáš!

Mr_Spock

Nevím no..... on hlavně pořád neví co chce... nechce být sám a tak si pořád myslí že já mu budu odpouštět ty jeho "úlety" kdy mě nepotřebuje a dává mi to jasně najevo.... jen já nikoho jinýho nemám a on pro mě znamená fakt hodně ale když je doma......to jeho chování je hrozný....

Jezinkote...ale zní to docela dobře...asopoň si užila trochu toho života. Ale už mlčím, vím, že to sem nepatří.
petuliinka17
Mr. Spock má ale pravdu, na sebevědomí bys měla zapracovat. Nesmíš být ani přehnaně sebevědomá, ale taky žádná lítostná puťka. Ani jedno není to pravé ořechové. Možná ti někdo dopomohl k tomu, že se cítíš jako poslední šutr na polní cestě, ale zkus to za ten konec vzít (obrazně řečeno) a donutit své myšlení pochopit, že jsi výjimečná. Nemusíš být stejná tuctovka jako všichni, ale začít věřit by sis měla - aspoň trošinku. Potom se třeba změní i přístup okolí.

petuliinka17
Omlouvám se - přečetla jsem si to znovu - přehlédla jsem slovíčko MĚLA jsem přítele...

No tak, já myslím, že by bylo dobré najít si pár přátel a toho pašáka nechat plavat... Neznám pochopitelně důvod - proč jste se rozešli..Ale vzhledem k tomu, že na něj stále žárlíš, to asi ukončil on... Pokud hodlá jednou za čas přijet a zase frnknout, tak z toho nekouká nic dobrého...

Jsi asi mlaďounká, viď ?

Snaž se srovnat sama se sebou a pak teprv bych hledala ( nebo nechal vstoupit do svého života ) někoho nového. Ale toho bejvalého bych ze svého života vymazal...Vím, že je to těžký, ale je to jediný možný řešení, jak se uklidnit a hodit do pohody...