Trénování trpělivosti

Ano, dá se to naučit, dá se to samozřejmě i trénovat.

Všechno jde. Ale chce to taky pevnou vůli. Přesný "cvik" teda neznám

Já se trpělivosti naučila až s mojim hafanem Je to malý hyperaktivista,je ho všude plno. Začali jsme běhat agility,tam se člověk naučí tolik trpělivosti,že teď,co běháme dva roky, mě z míry nevyvede skoro nic. Opravdu,jsem trpělivá a dokážu v sobě potlačit i hněv,všechno si promyslet,rychle se uklidnit a pokračovat dál,protože agility má být zábava jak pro psovoda,tak pro psa. Takže doporušuji koupit psa a věnovat se mu

Pejska mám už 13 let a to mě trpělivosti zrovna nenaučilo,dělá víceméně všechno podle mě a nenechám se odbít.Chodím pár měsíců k psycholožce,kde zatím probíráme jiná témata,ale je možné aby mě na to přivedla třeba i ona?Nedotahuji věci do konce,často se pro něco nadchnu a po chvíli už to pro mě není zajímavé k dokončení,všechno chci nejlépe hned a podle mě...mám to takhle zažité již hodně dlouho a sama se zřejmě nedovtípím jak to změnit.Kolikrát si říkám,že se konečně do něčeho pustím až do konce,ale pak si řeknu,že to tak důležité není a pustím to k vodě....mám to podobně i s lidma,chci si s někym např.vybudovat hezký vztah,ale po první pro mě negativní reakci (nemá čas,nezavolá apod.) to vzdám.Tohle bych se chtěla nějak naučit nedělat.Nad vším pak moc přemýšlím a užírám se tím místo abych s tím něco udělala ke svému prospěchu a byla spokjená.Pár lidí s okolí mi některé věci,slova a činy prostě už nevěří a já bych je ráda přesvědčila o opaku ale nevím jak začít.

Reaguji na acurka: Nad vším pak moc přemýšlím a užírám se tím místo abych s tím něco udělala ke svému prospěchu a byla spokjená

Tak tohle znám, funguju naprosto stejně a někdy mě to tak užírá, že si připadám jako blázen. Není proč být nešťatsná, přesto v tu chvíli jsem... ba co víc, naprosto mě to vnitřně drtí, dohání mě to až k pláči