Trávení volného času lidí na ÚP

Nevěděla jsem,že máš rodinu,ale slečna zakladatelka nemá doma děti ani partnera,ta by klidně mohla pracovat kdekoliv,nic jí tady jakoby nedrží.

A jak se Vám jde dodržování denního režimu, když nikam nemusíte a vlastně žádný nemáte. Přítel to teď zažívá a brigády má taková nárazové, že třeba jde pomáhat na dva dny a pak zas čeká, než se objeví něco podobného.

Všímám si, že už má problémy se vstáváním, fláká hygienu atd. a celkově tak nějak zlenivěl, jak vlastně nikam nemusí každý den.
Jak to řešíte Vy? Věřím, že to musí být strašně těžké.

Přesně no. Tohle všechno dovolit si i když člověk pracuju, je dost velký zásah do financí a zvlášť když člověk nemá práci.

A vyházet na to peníze z brigád, který pro jistotu šetří na horší časy, protože kdo ví, jak dlouho bude na pracáku ..

Radu, kde na to vzít ti asi nedám... Ale jsou vždy levnější varianty. Tak např. čtení nic nemusí stát, resp. asi 60 Kč ročně do knihovny. Ale číst se nedá celý den, chápu. Cvičení doma je zdarma, lze postahovat různá názorná videa na cvičení doma.

Pokud člověk umí anglicky, můžu doporučit lynda.com, kde jsou různé kurzy. Např. na excel, word a spousta dalšího takže je to i zvyšování kvalifikace. Stojí to cca 500 Kč na měsíc bez ohledu na to, kolik času tím strávíš. Takže dát si takový výukový měsíc... Jinak docházkové kurzy na software jsou za šílené ceny a takhle se to může člověk naučit levně doma když má motivaci a vůli.

Problém se vstáváním nemám, protože právě v bazénu mají třeba do 9 nebo do 9:30, takže vím, že musím vstát abych si zaplavala ráno. Nebo mám domluvený trénink v posilovně na dopoledne, takže opět vstávání. Ale využít efektivně celý den je opravdu těžké. Jsou tam hluchá místa, když člověk třeba zbytečně ztvrdne na hodinu na internetu u nějakých blbostí, když ví, že nikam nespěchá. Nebo jde něco vyřídit a jen tak mimochodem stráví čas čučením v nějakých obchodech i když si nemůže nic koupit... atd. Prostě pro pracujícího je snažší trávit volný čas efektivně, když ho má tak málo .

Ne to jsi špatně pochopila...řeč byla o určitých aktivitách, které dokáže navrhnout každý ale těžko člověk na ÚP vydělané peníze z brigády rozhází za chození do bazénu a posilovny. Abych odjela na brigádu a pak vydělané peníze rozfofrovala za svoji zábavu...tak za chvíli budu tam kde jsem byla. Já potřebuji skutečnou práci a praxi. Jinak bez peněz úplně nejsem...přes léto jsem pár menších brigádek měla ale penízky jsem šetřala právě na občasnou kávu s kamarádkou, dárky (což si teď v tom volnu opravdu užívám) a případně horší časy.

Reaguji na Tiakia:
Děti nemám...rodinou jsem myslela rodiče a partnera. Jak jsem už psala...nejsem úplně bez peněz.. S těmi uvedenými aktivitami jsem to myslela obecně...já bych na to i měla ale spíš šetřím....Snad tímto způsobem vydržím než najdu skutečnou práci. Bylo by mi hloupé chodit si po posilovnách a bazénech...Občas s přítelem zajdeme ale pravidelně to financovat v mé situaci se mi nechce. Když bylo založeno tohle téma tak jsem doufala v nějaký nápad (který nebude finančně náročný) ale je mi jasné, že se toho moc vymyslet nedá a aktivity, které se zdají ze začátku celkem příjemné po čase omrzí. Pryč se mi nechce... pár let jsem pendlovala mezi domovem a kolejí. Takže jsem ráda, že jsem doma, že si můžu vychutnat klid bez zkoušek a vánoční atmosféru...

Byla jsem skoro 5 měsíců na pracáku. Již nikdy více (doufám).
Klasika - ráno vstát kolem 7-8, snídaně, jít se psem, uvařit, vyprat, uklidit, zařídit pochůzky a nákupy pro celou rodinu, oběhat všechny preventivky.
Po měsíci - vstávat kolem 10, uvařit a uklidit jen aby se neřeklo, mastné vlasy mi nevadily, malovat se nemá cenu, se psem můžu i v teplákách... totální rezignace a pocit, že jsem k ničemu.
Třetí měsíc to stejné + 10 kg navrch a lehká soc. fobie, takže se mi nikam ani nechtělo chodit (kafe, večer) a vesele jsem hnila doma u pc, čekajíc až se někdo vrátí z práce.
Začátkem čtvrtého měsíce jsem už ani nechodila na pohovory, protože neschopnou blbou cuchtu stejně nikde nevezmou, tak proč je vůbec obtěžovat...
Pak se to díky bohu zlomilo a zase jsem tak nějak ožila. Začala o sebe pečovat jak o ženskou, chodit sama ven (výstavy, muzea), zkulturněla, navštívila všechny známé, výletovala, pletla, našla si na netu ang. mluvící "přátele" pro dopisování (doporučuji), pokoušela jsem se šít, pekla na zakázku, skládala puzzle, cvičila (doma) atd. a snad jen díky tomu jsem si našla práci, která mě relativně baví a připadám si potřebná.

Varuji všechny - nečinnost zabíjí. I kdybyste měly krmit bezdomovce v charitě nebo venčit psy všem sousedům nebo já ještě nevím co. Dělejte něco na denní bázi už od začátku. Cokoliv, co vás vykope z baráku.

Reaguji na valux: přesné, nápodobně

A navrch ještě varuji před celodenním hraním her, jedno zda na PC, XBOXU nebo jinde

V tom vidím trochu problém. Máš pocit, že když nemáš práci tak nemáš nárok na žádnou zábavu? Proč? Nebudeš nezaměstnaná věčně, tak si to taky trochu užij. Samozřejmě to musí být za rozumné peníze, ale dá se něco takového sehnat. Třeba časové permanentky na nějaké to sportoviště např. na 3 měsíce vycházejí celkem levně. Koukám, že máš mezi zálibama knihy. Chodit do knihovny a číst je taky hezká náplň času... Ty online kurzy jsou taky dobrá věc, akorát holt člověk je u toho doma. Zábava mimo domov úplně zadarmo se hledá asi těžko.

Asi na tom něco bude...nevím proč. Možná, že je to výchovou...u nás doma se vždy šetřilo, na žádnou zábavu nebylo i když oba rodiče pracovali a měli pouze mě. Asi by mě to ani netěšilo...Mám výhodu,že mám přítele takže víkendy jsou vždy nějak naplněné a týden mi pak uteče mnohem rychleji. Zatím to zvládám celkem dobře i když se depka občas dostaví...

Reaguji na Tiakia: Reaguji na dadabus: O vaše názory a rádoby rady nestojím, víc se k mému tématu vyjadřovat nemusíte, díky.

Jinak díky za názory ostatním. Já se vrátila po víkendu od rodinky z druhé strany republiky a tak se mi nechtělo domů..:/ Dneska mám noční tak zas nějak zabít den a jedeme dál:/

Reaguji na Horlyei: Holky se ti tady snaží pomoct, aby ses dokopala k nějaké akci. Já chápu, že v dnešní době je těžké sehnat práci, ale na vše, co ti tady bylo navrženo k zlepšení tvé momentální situace jenom pasivně odpovídáš "to nejde". Ano, jsi bez práce a věřím, že to není lehké, ale na litování tvé osoby jsi měla založit jiné téma.

Ahojprávě se mi to stalo taky, tak mi toto téma přijde vhod. Od pátku jsem poprvé na pracáku. Měla jsem docela slušně placenou práci, tak jsem byla zvyklá na sobě moc nešetřit, možná jsem tím i trochu zpychla a teď jsem tvrdě dopadla na zem. Budu mít teď asi tolik volného času, co jsem neměla asi tak...vlastně nikdy...Na jednu stranu je to pro mě jakási výzva, že se můžu věnovat tomu, na co jsem dosud neměla tolik času(posilování, bazén, sauna, čtení, puzzle, teď i pečení cukroví). Ale na druhou stranu na sobě pozoruji, že jak nemám pravidelný režim, tak se mi do toho vlastně ani moc nechce, nejradši bych pořád spala...Přepadají mě stavy jako"co když si už nikdy žádnou práci nenajdu, jak to bude s penězi, jsem k ničemu, jsem vzeklá a připádám si strašně poníženě, atd". Navíc přítel pracuje doma, takže časem trochu ponorková nemoc, takže je i náš vztah v ohrožení. Má někdo nějakou radu pro mě, co dělat a nedělat? Je mi jasné, že si musím nastavit pravidelný režim, ráno vstávat brzy a začít něco dělat, jinak bych si to brzy jednak vyčítala a jednak se jinak možná zblázním a to jsem doma čtvrtý den

Reaguji na de_la_magorissima: ? Já tu přes víkend nebyla, napsala jsem zatím jen 3 příspěvky. Navíc, téma zní jasně a popis taky, tak ještě jednou:

Jak trávíte volné dny vy, co jste/byli na ÚP?
Nejvíce by mě zajímaly zkušenosti lidí bez partnera a co jsou na ÚP poprvé.

Můžete popsat váš den, kdy vstáváte, co děláte o víkendech...

Reaguji na valux: tyjo, uplně stejně jsem to měla já (tedy bez toho +10kg) ale strašně mi pomohla právě ta pomoc pro útulek i když je to velmi nárazové, a setjně se víc nudim, než bavim. ještě že jsem našla omlazení, přítel tomu říká "omazlení"

Reaguji na Horlyei: jako nejhorší je fakt "zpeckovatět" :/ což mám teď i já.. ale nemám tedy ani moc motivaci penez, jelikož jich je dost, ale i když bych mohla chodit cvičit, plavat, jazyky...atd tak jsem líná zvednout zadek a něco dělat. když jsem měla školu, tak jsem si našla vždy čas na spoutsu kroužků. Vlastně řeším ten samý problém jako ty, co s volými dny... Nedivim se že některé ženské na mateřské šílí