18ti letá a skoro 30ti letý - může to fungovat?

Já jsem se svým nastávajícím manželem začala chodit, když mi bylo 19 a jemu 28. Tady nejde totiž vůbec o biologický věk, ale o to, jak se cítíš, jestli je vám spolu fajn.. Já mám občas pocit, že v naší dvojici jsem ta starší já Takže to zkus. Proč by ne. Lepší litovat něčeho, co zkusíš, než něčeho, co nezkusíš.

To je otázka, relativně nedávno jsem tohle řešila taky,ale jinak já 28let a on o 12let starší...taky tam vznikaly třecí plochy - moji přátelé pracují,cestují,užívají si života, někteří zakládají rodiny,ale zdaleka ne všichni. On je už usedlejší,jeho přátelé mají již rodiny a má aktuálně jiné životní priority než já / ještě studuji a chvíli budu /. Názorově jsme taky byli jinde...mě přišlo, že prostě na spoustu věcí šel rychle,ale možná jen taky proto,že už si to co já měla poprvé on už zažil takže to už znal a potřeboval méně času. Byly tam samozřejmě i jiné věci,které mi vadily možná ještě víc jako bydlení u rodičů / téměř ve 40ti / takže určitý spoleh na rodiče třeba ve vaření jídla nebo žehlení košil a podobných věcech..což by bylo asi jinak,kdyby bydlel sám. Takže v mém případě to bylo tak,že jsme zatím jen přátelé,protože aktuálně mám jiné preference. Navíc mě děsila i budoucnost...třeba mě by bylo 40 a byla bych ještě mladá,ale jemu by bylo přes padesát a už by třeba moje nároky nemusel stíhat ...a tak dál....Samozřejmě neříkám,že Vám to nemůže fungovat, jen to asi bude jiné a budete to mít postavené jinak než kdyby mu bylo stejně jako Tobě. Zase by byla fajn určitá dospělost z jeho strany a taky to,že už ví co chce a bude se o Tebe třeba starat. To je na tom velmi příjemné.

nezáleží na chronologické věku...někdo v 28 teprve končí se studiem, protože třeba studoval dvě školy a takový studentský život mu není cizí, nebo jenom prostě povahou je pořád "puberťák"...podle věku bych to neposuzovala, spíš jde o to, abyste se shodli na těch tématech kde můžou vznikat třecí plochy např. děti, usazení se atp.

1. některé osmnáctileté holky chtějí děti a někteří 30-ti letí chlapi na to ještě ani nemyslí
2. kde bydlí? jestli bydlí jinde než ty máš vysokou, na které strávíš další nejspíš pět let, tak je to třeba docela blbé, ale i takové vztahy jsou
3. máte společné koníčky?
4. jak bere tvoje přátele?
5. co bys udělala, kdyby ti třeba za dva roky řekl že si tě chce vzít? chtěla bys to? seš s ním už schopna třeba zůstat i kdyby to byl tvůj první vážný vztah?

já vím, že uvádím trochu extrémy, ale to jenom proto aby ses nad tím zamyslela...a taky vím, že takové věci se neřeší na prvním rande...

nám to tak s přítelem funguje a to je mi skoro jako tobě, ale povahově jsem starší, přítel naopak mladší (nedávno teprve dostudoval)...takže je úplně jedno jaký věk máme v občance

Já si myslím, že to fungovat může, vidím to ve své okolí. Moje kamarádka má sestru, která začala chodit v patnácti letech s o devět let staším klukem, teď jí je 23, před třemi lety se za něj provdala a teď se jim narodilo miminko a její druhá sestra má zase o sedm let staršího manžela, se kterým chodila tuším tak od osmnácti. A sama ta kamarádka chodí s klukem, kterému je 25 a jí je 18. On už má vysokou a ona teprve bude maturovat, ale co jsem tak slyšela, tak po maturitě by se spíš vdala a založila rodinu než aby šla studovat. Se svými vrstevníky se ta kámoška moc nestýká bych řekla, akorát s kamarádkami ve škole, ale co se týče volného času který tráví s přítelem, tak se pohybuje ve společnosti jeho přátel, protože ona si prostě se staršími rozumí.

Záleží hodně taky na tobě, jaké máš životní priority. Já osobně bych do toho nešla, chci studovat a ještě k tomu medicínu, což je na dlouho a děti budu mít možná tak kolem třiceti a to by tomu chlapovi už bylo přes čtyřicet a nevím, jestli by se mu chtělo deset let čekat na to, až budu ochotná otěhotnět, když on má už teď věk na zakládání rodiny myslím, že je to hodně individuální a nelze to takhle říct. Jak jsem psala o těch třech holkách, tak těm to funguje, ale ve dvou případech je to rozdíl jenom sedmi let, což ještě jde, ale jak říkám, kámoška má spíš myšlenky na dítě než na vysokou školu. Ta co má toho o devět let staršího se zase ve dvaceti vdávala a ve 23 letech porodila dítě, což já bych třeba nechtěla. A záleží na tom chlapovi hodně. Někdo si chce ve třiceti ještě užívat a na dítě nemá ani pomyšlení a jiný zase netouží po ničem jiném, než po dítěti. Na tohle neexistuje univerzální odpověď, nejsou na to žádné rovnice.

Mě je 20 a přítelovi 33. Ze začátku jsem do toho vůbec nechtěla jít kvůli věku, ale vykašlala jsem se na předsudky a je to pro mě ten nejlepší chlap.

Když mi bylo 19, začala jsem si se svým nadřízeným, kterýmu bylo 32. A musím říct, že jsme měli dva roky moc krásnej vztah

Holky, moc děkuju za rady..trošku to teda upřesním..určitě vím že dřív než ve 25 děti nechci, dodělat střední a potom si udělat vysokou je teď pro mě priorita a na 99% se to nezmění.

Bydlí ve stejným městě co já a do budoucna tu chce zůstat, což já po dostudování taky.

Moje kamarádky bere dobře, u piva s nima normálně kecá, otázkou však je co by říkal, kdybych ho vzala na zábavu s 10ti mýma spolužákama..

Vím že na biologickým věku až tak nezáleží a kdyby šlo jenom o nás dva, věřím, že by to mohlo klapat, jenže se bojím že jenom ze začátku, pak, kdybysme museli začít řešit co do budoucna a tak, myslím, že už by to nebylo tak idylický...

Prostě rozumově si říkám že ne, že jsem ve věku kdy si mám užívat života a ne se napůl usadit kvůli chlapovi..ale zase na druhou stranu jsem na kluky asi až moc vybíravá a žádnej vážnější vztah jsem ještě neměla, tak je mi líto to ani nezkusit, když se konečně našel někdo s kým je mi dobře...

Kamarádka byla v podobné situaci (v podobném věku) a jsou spolu už pět let a moc spokojení! Určitě taky záleží, jaké jste povahy... Ten její pořád aktivně sportuje, rád vyrazí večer do centra a na dítě nespěchá.. Určitě byste se museli přizpůsobit oba... Ale to je asi v každém vztahu. Co se týká kamarádů, tak bych je asi neseznamovala, ale ty určitě můžeš vyrazit s jeho partou... Jednání s nimi je trošku jiné než v 18ti, ale rozhodně ne špatný... Nuda určitě nebude, navíc už mají trochu víc zkušeností než kolik sbalili koček na minulý dýze... tak se dozvíš i něco zajímavýho... Každopádně... Za zkoušku nic nedáš!

Pokud je to perspektivní partie/zajištěný,bez závazků,vlastní bydlení a tak/,tak to zkus,jen počítej s tím,že vedle něho se budeš muset podřídit ty,on s tebou těžko bude vymetat VŠ kluby takže zábava půjde podle něho.Navíc pochybuju,že ho bude bavit "víkendový vztah" kdy ty jsi student a budeš v týdnu někde ve škole.

Vždyť to neznamená, že si ho hnedka vezmeš... Ani, že by sis nemohla užívat života... Ta má kamarádka taky vyrazí s partou na Mácháč, se mnou na koktejl, pařit... A jemu je 30... určitě nechce sedět jen s papučema před televizí.

měla jsem stejné dilema...a je fakt že na nějaké večerní chození se spolužáky do klubu atp. zrovna čas s prací, školou a vážným vztahem se starším, se kterým ještě bydlím (takže uklízení, vaření, žehlení atp.) nemám...ale nelituju, mám takovou povahu ani na gymplu jsem zrovna nebyla typ co musel několikrát do týdne přijít domů nad ránem nebo celé odpoledne trávit někde s nějakými kamarády...takže každému jak vyhovuje

Až do něj budeš blázen, podobnou otázku nepoložíš.