Ti co podvedli, nikdy nebudou věrní?

Reaguji na myself:

Na tvou otázku ale nelze odpovědět, protože to, že napíšu, že mě opakovaně nepodvedl, si pouze myslím, důkaz nemám. Takže ti odpověď Ne, neudělal to, nemůže nic sdělit.
Dál je nutný si uvědomit, od koho tyhle odpovědi získáš - určitě to nebudou ženy, co s danými muži strávily 30 let společnýho vztahu po oný nevěře... a i když ti tu některá napíše Ne, neudělal to, tak hodnotící horizont pár let je naprosto nevypovídající (nehledě na to, jak už jsem psala, že to je pouze otázka toho, zda jsem to zjistila nebo nezjistila, ne toho, zda to skutečně udělal).
Takže přestože jsi uvedla, že nechceš slyšet názory, z logiky věci se ti dostalo a dostane pouze názorů.
A abych taky jeden přidala Myslím si, že jednoznačně je možný, že chyba se opakovat nebude. Nutný je ale zapátrat po původci chyby - zda to byl jednorázový omyl vzniklý z nahodilosti okolností, nebo typ povahy - pokud jde o typ povahy, že má muž/žena potřebu naplnění skrz horizontální rozsah partnerů, je dost pravděpodobný, že se to bude opakovat.

Asi tak. To je přesně to,co mě tíží,že se ženský smiřují s tím,že je chlapi podvádí. Mě když chlap podvedl a představila jsem si,co dělá s jinou holkou,tak mi bylo z něj zle,ani jsem se ho nemohla dotknout

takových pár párů také znám,ale mají tyhle vztahy smysl?vydrží to?
nikdy tohle nepochopím,proč Ti chlapi neumí přijít a rozejít se s tou holkou a radši ji podvádí.
Asi jim nedochází,že sice by té holce ublížili,ale rozhodně míň,než když se jim ku*ví za zády a ta holka je pak za blbku pro okolí,které většinou o tom ví...

Reaguji na Ginfizz:

Je rozdíl mezi nepátráním po nevěře, když nic evidentního ve vzduchu neni, a nepátráním po nevěře, když je vše jasný (což u tebe bylo).
Souhlasim s tim, že preventivně pátrat a hrát si na detektiva jen kvůli maličkostem, co se ženě nezdaj, je nesmysl a zbyteně to způsobuje bolest. Ale v tvym případě, kdy je evidentní, že chlap neni ani fyzicky, ani duševně se mnou tak, jak bych měla cejtit, abych byla šťastná, je jasný, že rozklíčovat to je správný řešení. A myslim, že ty i Zaječí ouško, nebo jak se uživatelka jmenuje, mluvíte právě každá o tý jiný poloze projevu nevěry.

Reaguji na myself:

Pokud se s tim žena smíří, nemusí tě to tížit - smířená žena (pokud nelže a je opravdu smířená), tu bolest, o který píšeš, necejtí - pak jí případná nevěra muže netrápí.
Má to v sobě vyřešený a naopak může mít daleko stabilnější a perspektivnější a jistější partnerství než ta, která neni schopná se s případnou nevěrou smířit, tim víc, že se dá říct, že cca 90% párů nevěru zažilo, zažívá nebo zažije. Pak je zajímavý to, že právě ty nesmířený ženy a muži pravděpodobně dovedou vztah k ukončení - a když tam jsou děti, dopadá všechno strašně smutně a bolestivě.
Nemyslim to tak, že dle mě je nevěra v pořádku, jen je dobrý si uvědomit, že tu bojujem (lidi) s větrnýma mlýnama, brojíme za něco, co očividně jako lidsko nejsme schopný dodržovat....

Já přítele nikomu nepřebrala...

A co se týče nevěry, tak já přítele podvedla před 3 lety a vím, že už bych ho nikdy nepodvedla. Jsme spolu už 5 let....

Reaguji na myself:

Mluvila jsem o mém nynějším příteli v obou odpovědích...

Reaguji na Am97:

Tak to tě lituji...Pokud to nějak vyřešíš, můžeš mi poradit..

Mám kamaráda, který byl své manželce permanentně nevěrný. Jak se říká, co nevylezlo na strom .... Dokonce si pořídil levobočka. Ač léta tvrdil "co je v domě,není pro mě" (kecy), rozvedl se a vzal si svoji sekretářku. Nebyla to žádná velká láska, on ji však nepodvádí, vzorně se stará o domácnost i dítě, no a dnes je paroháčem on. Tomu říkám "boží mlýny"

Docela tu hodně čtu, že podvádějí muži. V mém vztahu to je naopak. Chodili jsme spolu dva roky. To já jsem byla ta, která podvedla a lhala.. vůbec jsem si neuvědomovala následky. Přítel když vše zjistil, tak se se mnou samozřejmě rozešel. Ihned se ukončil veškerý kontakt a já pár měsíců přemýšlela a uvědomovala jsem si co jsem provedla a jak jsem příteli ublížila. Asi po čtyřech měsících jsme to dali dohromady, sice jsme spolu zatím jen půl roku ale já jsem si jistá, že už to nikdy neudělám ať mému příteli, tak komukoliv jinému. Tak mě hlavně neukamenujte, je to jen má zkušenost.

a abych nebyla OT, tak si z vlastní zkušenosti vím, že to pravda není, že "jednou podvedl, podvede podruhé" apod.

Reaguji na Adka: já vím, že máš jiné názory, kolik lidí tolik názorů a co mi píšeš, ne mohla bych odejít, sama mám svojí práci, kariéru, zarábám hodně a když jede o to, mám i majetek a věř mi, že i o parntera bych neměla nouzi, ale já miluji svého muže a opravdu to, že podvádí není pro mě to nejdůležitější. A jestli se tomu někdo posmívá, že mě podvádí, to by se museli posmívat asi 50% ženám, myslím, že naše společnost bere toto benevoletně, taky jako Ty jsi myslíš, že možná mě se někdo posmívá, tak to můžu říct i o té mladé holce, co bere zadané muže, ale zase jí to dají v prácí pocítiť, takže v koněčním důsledku se holká vzdá "nátlaku" mužových kolegyň a odejde z práce a nikdo ji nepodrží stranu. To je asi spojení žen, že bez mého přičinění ji ostatní "vystrnadí" z práce. Takže co si tím holka dokázala? Vela rázy i má zlomené srdce a bez práce... ale to je zase jiný pohled. Již končím, abych zase nepsala dlouho , ale opravdu si vážím svého miláčika za vela velice kladních vlastností a miluji ho.

Znáš nějakou takovou? Navenek to může být dobrá hra pro okolí, ale co tyhle ženy prožívají, ví jen ony samy. Smíření se s tím, že jsem v očích partnera za blbku, která si od něj nechá líbit vše a ještě se na něj po jeho návratech z cizí postele usmívá, si neumím představit. Jo, nevěra byla, je, bude, jenže je otázkou, jak probíhá.
Tady platí

Přesně. Když už chlap podvádí, tak pokud mu na partnerce opravdu záleží, nedopustí, aby se o nevěře dozvěděla...pokud ji má opravdu rád, nebude mu jedno, že ji nevěrou
zraňuje - a v případě zaječího ouška asi opakovaně. A sedat si z takového chlapa na zadek bych i při své toleranci nedokázala. Když už má chlap potřebu sexu i jinde, ať to pro Boha dělá aspoň dle hesla "co oči nevidí, srdce nebolí" a nedopustí, aby jeho partnerka byla za xxx i před svým okolím. To snad jde zařídit, nebo je tak těžký?

Ono to smíření většinou dlouho nevydrží, jednou kotel bouchne. Nebo nastoupí antidepresiva, alkohol, přežírání... Nemá cenu nad tím dumat. Jediné řešení je neviset na chlapovi a na vztahu, ale budovat si i svůj svět, 100% finanční nezávislost... bohužel ale pořád žijeme ve společnosti, kde je "divná" každá žena, která se nesmíří s jakýmkoliv troubou vedle sebe a je raději sama. Chlap je v té samé situaci pochopitelně borec.

Reaguji na teda:

Znám, ale to důležitý neni, kdo koho známe.
Píšu o tom, že když je žena smířená s tim, že sexuální nevěra na čistě fyzický bázi občas proběhne a nic to ve vztahu nemění, tak to pro ni bolestivý neni. Jsou i takový ženy, který maj otevřenej vztah rádi, i proto, že oni samy to využívaj. Je to jen o povaze - hlavní je, aby se našli dva takoví, co to maj vnitřně nastavený stejně.

Souhlas... Mě po přečtení toho, co paní psala, napadlo akorát, že ten chlap musí mít neskutečně peněz a paní nechce přijít o svůj standard, tak radši zašlape hrdost až do sklepa... Jinak nechápu, PROČ by s ním byla. Už jen to, jak se jí všichni musí řehtat za zády... Nevydržela bych.

Reaguji na teda:

Tohle je zajímavý: nedavno jsem četla knihu (titul nevím, ale něco od Oshy) a dle něj je vrchol partnerskýho splynutí to, že když si užije muž či žena sexuální románek jinde, tak přijde za svým partnerem a rozpráví s nim, jaký to bylo - ještě se spolu třeba zasmějou nad trapasama, co se staly, nebo milence pomluvěj, v čem byl špatnej a co je nebavilo...a shodnou se, že stejně je to nejhezčí s tim svym partnerem. A že by se takto měli střídat - jeden víkend by mohl jít na románek muž.... a žena spořádaně doma...a další víkend zase žena, aby to bylo v rovnováze
Vůbec to nechci nijak komentovat a je mi jasný, že to může vzbudit nejrůznější reakce, ale chci tim jen ukázat na to, že vnímání různých lidí (ať jsou ovlivněný náboženstvim, zkušenostma nebo svou povahou....) je různý....
A když se podíváš na případ uživatelky zajko-uško, tak ono to opravdu může být tak, že to všechno přijala a že oni spolu uvnitř toho vztahu můžou mít tak úžasný a božský propojení, že nikdo kolem, mimo ten vztah, nemusí mít o tom rozměru prožívání ani tušení..... a může bejt oběma jedno, co kdo si o tom myslí, jaká je a co je za blbku... to ti neutvoří vztah ani jeho prožití (a nebo utvoří, ale někomu to tvořit nemusí).... prostě můžou být naprosto NAD tyhle myšlenky, hodnocení a soudy ostatních...