Reaguji na kozenka88:
a dneska mi po svém bratrovi vzkázal otázku, kde se prý budu dnes nacházet, že se mi chce vyhnout, aby se nepoblil
No já donedávna tvrdila, jak bych odpustila nevěru, ale pokud toho člověka miluju, tak bych se s tím prostě asi nesrovnala - znám se, zbytek vztahu bych mu to vracela (ne moji nevěrou), navíc by to dost zmenšilo mé sebevědomí a musela bych na to myslet pokaždé, když by prošla kolem hezčí mladší..
A můj přítel to má obdobně - i když on je odpouštěcí typ - řekl mi, že žádnou holku nikdy nepodvedl - opravdu mu to věřím, vím jak vyrůstal, jak je vychovaný - a když jsem se zeptala, co by se stalo, kdybych byla nevěrná, tak řekl že by mě ,,zabil" - ale pak dodal, že by to prostě byl konec vztahu, tedy smrt právě toho vztahu.
Takže ano, věrné typy existují.
Btw 1) asi z půlky -nepřebrala, ale chodila jsem se ženatým.
2) Ne, nebo o tom nevím.
Ahoj holky, s přítelem/nepřítelem (nevím, jak to mám přesně nazvat) máme vztah založený pouze na sexu. Má manželku a 2 děti, je o 21 let starší. Nejhorší na tom je, že celou jejich rodinu, až po jeho rodiče znám víc než dobře a jak děcka, tak manželka (hlavně ta) mě mají velmi rádi, protože mají jenom 2 kluky a žena by chtěla holku, no jo... A právě mám z toho výčitky, když někde sedíme a víme to pouze my dva a já se musím před ní chovat, jako nic a věřte či ne... je to opravdu těžké! Už to hodněkrát bylo u nich na rozvod, protože je to sukničkář a pořádnej... Žárlím hrozně moc, ale nemůžu mu nic říct, protože spolu "nic nemáme".
Říkám, že nevěru bych nedokázala odpustit, ale já dělám to stejné... Nejradši bych si naliskala!
Reaguji na Emma_Belle: Já to tak také měla, že bych dokázala odpustit, ale teď když jsem se zamilovala, tak vím že ne, ale nic s tím neudělám. Je to složité...
Těžko soudit. Řekla bych, že je to o štěstí a o tom vzájemném souznění? Spokojenosti nejen se vztahem, ale i se sebou? O tom jaký máme sex, jak pravidelně, co se nám líbí a nelíbí. Je to na každém. Každopádně na věrnost až za hrob 100% nevěřím. Zatím jsem se přímo nedostala do situace, že bych řešila nevěru a mám na to ten názor, že vím, že by mě to hodně vzalo, protože jsem v tomhle případě hrozně hrdá a možná by mě tolik neštval ten akt a s kým a proč jako prostě ten fakt, že to udělal mě. Na druhou stranu chápu nevěru manželskou, ale pokud se ta nevěra opakuje často a milenka je dlouhodobá asi bych to ukončila, protože to už si ten chlap časem začne dovolovat víc. Příště vám o tom svém úletu třeba bude i vyprávět. Těžko říct, ale někdy je nevěra asi to poslední. Pokud vztah jinak dobře klape a partner má nějaké kvality..
A k otázce přebírání. Mě to nebaví a pokud je muž ještě k tomu ženatý nemá to cenu. Od takových pryč.
1. nepřebrala jsem nikoho a nikdo nepřebral mě... i když jsem krátké románky se ženatým/zadaným měla netoužila jsem s nimi zůstat/žít nebo je přebírat... takže jejich ututlaná nevěra a moje pouze zábava na chvilku bez nějakého psychického pošramocení
2. já jsem nezahla, on mě asi ano - nemám to 100% potvrzené, bylo to v době kdy jsme byli asi 2 měsíce rozešlí z mojí iniciativy... ale mělo to grády - hodně holek tady tu historku zná...
odpustit jsem si chvilku myslela že dokážu, ale včera jsem došla k závěru že nejspíš nedokážu...
Reaguji na Sasanka: A jak jsi došla na to, že mi je 15? Já to nikde nepsala! Ale on to prostě se ženskýma umí, tak mě tak nějak donutil se zamilovat. A co? Zkušenost je Zkušenost...
Ahoj holky, je mi čerstvě 15 (od května) a mám s ženáčem vztah založený pouze na sexu...v tématu sex od 15
Škaredě si natlučeš nos, ale na to si musíš přijít sama
Reaguji na Sasanka: O.K. tam jsem to psala, to je pravda
Ano, ano... vím! Ale tak můžu i nemusím. Proč si myslíš, že si natluču nos, až to budem chtít ukončit, tak prostě GAME OVER!
Reaguji na kacenka12: ty ses do něj očividně zamilovala, on tě bere jen jako povyražení...a když to nedej bože jednou praskne, to bude teprve mazec.
Tebe omlouvá věk, z něj je mi špatně. Otec od rodiny a ty jsi v podstatě ještě dítě (ale je mi jasné, že se tak samozřejmě necítíš). Měl by mít rozum a nemotat ti hlavu!
Reaguji na Sasanka: Ano, máš pravdu, zamilovala... a dost! Jenže mu to nikdy neřeknu. To já všechno vím, že mě bere pouze jako povyražení a smířila jsem se s tím. To by byl teda mazec, ale vím, že to nepraskne, protože o tom nikdo neví. Nevypadám na dítě, ale pořád se tak cítím, protože já ještě dítě jsem a nechci a nedopustím to, aby kvůli nějakému úletu se ze mě stala usedlá třicátnice. Mockrát jsem nad tím přemýslela, že ten vztah ubližuje pouze mě a že by bylo lepší už sevídat, prostě ukončit, jenže to nedokážu. Je to jako se rozejít s někým, do koho si bzhlavě zamilovaná a bez důvodu. Já bych těch důvodu našla moc, ale nepřipustím si je, to je nejhorší! Ale občas mi příjde, že ten rozum mám větší než on já.
Reaguji na kacenka12:
Dělat v 15 letech matračku o 20 let staršímu ženáčovi je nechutný. Ten chlap musí být naprosté hovado. Ani se nebudu ptát, jestli ten d*vkař vůbec myslí na tvé zdraví, vsadím se, že je mu to úplně ukradené. Hlavně když on si hezky užije. Je mi z takových zle!
A ty pokud máš hrdost, tak se vykašli na nějakou rádoby zamilovanost a najdi si radši normálního kluka pro sebe.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.