Také využiji deníčku k vypsání se. Třeba tu bude mít někdo stejnou zkušenost a poradí. Snad se mi tím i trochu uleví. Jak jsem již psala výše, rozešla jsem se s partnerem po dvou letech vztahu. Vztah to byl zvláštní, ale asi osudový. Větší citové pouto jsem k nikomu necítila. Myslela jsem si, že mi dva se nikdy rozejít nemůžem, že spolu zůstanem. Já nevím, teď když si projdu celý náš vztah, tak musím napsat, že mým partnerem byl sobec a možná i manipulátor. V podstatě začátek byl úžasný, konec o to horší. Můj bývalý vyžadoval spoustu pozornosti. Měl hodně koníčků (rybaření, myslivost, atd.) - ze začátku jsem bývala např. na rybách s ním, ale později mě to trochu omrzelo a hlavně nebylo tolik času, takže jsem zůstávala často sama doma. Vyžadoval hodně vaření, uklízení (vždy říkal, že zasvinčený byt je moje vizitka, neumyté nádobí bylo jen mé atd.), vše asi dle své matky, která je vpodstatě denně u plotny. Já jsem se opravdu snažila, dávala jsem maximum. Nejhorší na tom bylo to, že postupem času mi už ani moc nedával najevo lásku...s tim, že on to dává najevo jen když zrovna má potřebu. Chodili jsme spolu občas i do společnosti. Bohužel si mě tam často nevšímal, prý si musí užít přátel, s kterými se až tak nevidí. Stávala jsem tak jak trubka. Většinou se opil úplně napadrť, dělal ostudu - chtěl se rvát, hádali jsme se, já ho vždy prosila ať jdeme domu...až jsem i brečela a on stejně nešel. Poslední dobou bylo vše co jsem udělala špatně. Dopadlo až tak, že mi jednoho dne řekl, že by bylo lepší, kdybych odešla z jeho bytu. Tudíž jsem šla a nesla jsem to hodně špatně. Nicméně po 14 dnech se ozval, že udělal chybu, že se změní, že beze mě nemůže být. Vrátila jsem se k němu. Ale od té doby bylo vše jinak, nenastěhovala jsem se k němu, nic se u něho nezměnilo a zase bylo špatně to, že nejsem pořád s ním a nedělám to, co chce on. Od této doby jsem věděla, že je prakticky konec, nevěděla jsem jak z toho ven, myslela jsem i na sebevraždu jak mě deptal. Na Silvestra jsem mu řekla, že chci pauzu. 14 dní dělal jak šílenej, skoro to vypadalo, že si snad něco udělá. Pak úplně obrátil. Já jsem měla zas tendenci se chtít vrátit, ale už nebylo kam. Za dalších 14 dní mi řekl, že to nemá cenu, že bych pořád akorát prudila atd. Pak jsem zjistila, že má jinou. 30 chlap mě vyměnil za 19ti letou holku. Samozřejmě nastala hádka. On měl ještě tu drzost mi napsat, že mě pořád miluje, ale že se mnou být nemůže... Nechápu jak za tak krátkou dobu se mohl přeorientovat na někoho jiného. Teď je prý velmi spokojený... Bohužel se z toho nemůžu nějak dostat. Připadám si na dně, mám vlny depresí...jeden den v pohodě, druhý den ma dně. Čekám, kdy se z tohodle probudím. Pořád se mi o něm zdá, jak si to spolu vyříkáváme...atd. Dneska mám náladu pod psa...chce se mi pořád bulet. Nechápu to, po třech týdnech nejsem v pohodě.