Svatba po 7 měsících vztahu - brzo?

Reaguji na matfyz: Moc ti to přeji a jestli cítíš, ze do toho mas jit tak běž. Ale i přesto ti radim at si ho zkusis trochu "proklepnout". Protoze 4 mesice jsou 4 mesice. Je to kratka doba, behem ktere nemusis zjistit to spatne. A navic jestli ses uz hodnekrat spalila tak muzes pritahovat problemove chlapy. Ja bych na tvem miste zkusila proklepnout registry dluzniku, pohledat jestli treba neni nekde zenaty a taky bych chtela usporadat party, kde by prisli jeho kamaradi a vykladala bych pred nema ze jsme statstni, ze je uzasny jak jste si sedli a sledovala jejich reakce. Jestli budou souhlasit s tou chvalou Muj plan asi zni silene ale v dnesni dobe je treba opatrnost. Nerikam aby si mu smejdila ve vecech, najala tajneho agenta...Jen si zkontrolovat zakladni veci a povykladat si s prateli

Svatba je hlavně o vás dvou, a ne o rodičích. Jestli nemáš pochybnosti, nenechala bych si do toho vůbec kecat ani se nechat nahlodávat. Rozumný rodič to časem pochopí, bude pro něj hlavní, abys byla šťastná.

Málo chlapů by si troufalo starat se o postižené dítě.. a ještě ke všemu, když není jeho! Takže je to určitě moc fajn chlap!

klobouk dolů před takovým chlapem. Moc ti to přeji, asi si natrefila vážně na dokonalého muže, ale i přesto bych si ho trošičku proklepla, protože takových mužů není moc. Nechci ve všem hledat to špatné, ale díky tomu že máš takové dítě si trošku zranitelnější než ostatní a podvodníci to ví. Ví jak na tebe

Měla jsem to trochu podobné. Nevyšel mi několikaletý vztah, rok po zasnoubení, chvilku před svatbou jsme se rozešli. S manželem jsme se znali 9 měsíců, z toho spolu půl roku chodili (a brali se jen se svědky ). Nemohla jsem potkat lepšího muže než toho svého. Jsem s ním opravdu šťastná. Pokud člověku není 20, myslím, že v délce známosti úspěšnost vztahu nespočívá. A kromě toho, můžeš s někým být chvilku, ale jste k sobě upřímní a poznáte se i přes krátkou dobu. S někým můžeš být dlouho, ale pokud nebude chtít "odkrýt karty", stejně ho ani za pár let nemusíš poznat dobře.

Děkuji všem za příspěvky. On mě představil přátelům a jeho rodičum po 3 měsících, co jsme se znali. Já znám skoro všechny jeho přátele. Jednoho jeho kamaráda jsem dokonce i učila ( jsem učitelka) a ještě něž jsme spolu začali chodit, jsem se na něj vyptávala. Moji rodiče odmítli ho poznat Po ně není dost dobrý, jelikož můj předchozí přítel byl " pan inženýr" a nynější má pro ně " jen" střední školu. Ale to je již jiná kapitola, s tím jsem se už smíříla a on taky, že moje rodiče nepozná...
Ale s tím registrem dlužníků je to dobrý nápad. A v občance má svobodný

Já byla s přítelem 4 roky a měli jsme se brát,mít obrovskou svatbu,prostě na první pohled vše dokonalé,ale o víkendu jsme se rozešli. Oproti tomu moje kamarádka potkala chlapa,za tři měsíce od seznámení byli svoji,jsou spolu už tři roky a je to vztah plný štěstí. Takže za mě...Jdi do toho! Je to tvůj život,když to tak cítíš,tak se na okolí neohlížej ! Hodně štěstí......

Já myslím, že sis tím textem sama odpověděla pro vás dva evidentně brzo není - jak říká můj přítel "čas je pouze relativní pojem"
Sama říkáš, že ses nikdy tak moc dobře necítila jako s ním a pokud to máte vzájemné, tak proč by ne Máš pravdu - těch pár měsíců je krátká doba, ale co je krátká doba pro jednoho, u druhého to být nemusí, takže proč by ne, z toho co si napsala jde vyčíšt, že tu svatbu sama chceš A rodiče? to ti může být jedno jsi dospělá, nejsi žádný puberták - víš, co chceš, je to tvá svatba, tvůj život - né jejich.
Takže hodně štěstí přeji

Souhlasím a také jsem pro, aby jsi do toho šla, už jen díky tomu, jak jsi schopná o Vás hezky psát. Přeju hodně štěstí, a prckovi hodně zdraví!

Reaguji na matfyz: jdi do toho , nynější manžel mě požádal o ruku po roce chození (bydlení) ,navíc mám také těžce postiženou dcerku,přítel se o ní skvěle stará,nyní čekáme miminko a jsem hrozně šťastná

Pokud jak říkáš - nemáte ani jeden růžové brýle, jste šťastní, rozumíte si a dovedete si spolu představit zbytek života, neřeš a užij si krásnou svatbu. Hodně štěstí

Rozhodně ano. Tvé srdce ti to už řeklo, tak ho poslechni

Akorát hledáš důvod, jak si obhájit takhle brzkou svatbu, ale nemůžeš to takhle zobecňovat. Pokud to má vyjít, tak to vyjde, pokud ne, tak prostě ne ať jste svoji nebo budete žít na hromádce.

Jsi si s těmi brýlemi jistá? Mě to z jeho strany přijde jako dost impulzivní jednání, takhle se chová zamilovaný člověk, který nevidí, neslyší... Z celého příběhu mi přijde, že jste si pěkně sedli a jste šíleně zamilovaný... Nenapsala jsi ani jednu jeho chybu, taky ho vyvidíš jako pana dokonalého.. I když spolu bydlíte, tak za ty 4 měsíce jste si toho moc neprožili.

Takový jsou ze začátku všichni.

Ano, ze začátku nad tím mávne rukou každá.

je to brzo.
v zajetí hormonů ještě absolutně nerozeznáš, jaký doopravdy je.
napsala jsi o něm krásné věci, ale fakt to zní hodně zamilovaně a růžovobrýlatě.
tvůj přítel nejspíš nebude žádný vyvrhel, ale přesto bych se svatbou počkala..pokud ji nepotřebujete z praktických důvodů (což asi ne).
jasně, že se nabízí argumenty, že někoho nepoznáš ani po letech...ale po 5 měsících jste opravdu ještě hodně v začátku.
co vám brání počkat do další dovolené?
EDIT:
ještě dodávám, že nejsem zastánce superdlouhých vztahů a nekonečných zasnoubení. ale svatba po půl roce je dle mě zbytečná hoňka, když vlastně není kam spěchat.

Já bych do toho taky šla, pokud to cítíš tak, jak to cítíš.. zde na to má každá jiný názor, takže se tím nesmíš moc řídit.
Ale říkám, za mě ANO! Hodně štěstíčka