Po roce a půl od zasnoubení jsme se konečně dohodli na naší společné svatbě. Protože jsme ale oba tak trochu "znudění" obyčejnými svatbami, vymysleli jsme si vlastní svatební juchání podle představ. Ale protože mám hodně otázek a nedotažených věcí, ráda bych se zeptala na názor nezúčastněných lidí tady a na případné nápady.
Dovolte mi nastínit naši představu:
V srpnu se bude konat akce "Svatba nanečisto", což se bude jednat o takovou párty s nejbližšími kamarády (cca 30 lidí). Pronajatý mlýn, grilování, společenské hry, pohoda. Pro to aby to mělo svatební atmošku, budu pobíhat v bílém, přemýšlím i nad nějakým srandovním fake obřadem. Cílem je se sejít s kamarády a oslavit to, že se plánujeme vzít.
Svatba samotná bude na konci října: obřad v blízkosti našeho společného bytu (žádné vyvádění nevěsty z domu, nebo kolona aut na obřad,..). Po obřadu proběhne pouze oběd s rodinou a po obědě si každý pojde po svém - my odjíždíme domů, abychom si zabalili a večer či v noci mohli jet na svatební cestu.
Co myslíte? Máte nějaké nápady k tomuhle postupu? Setkali jste se s něčím podobným?
Díky moc
Mně osobně se to líbí moc. Ze svatebního dne mám hrůzu z toho hlediska, kolik úkolů bych jako nevěsta chtěla zvládnout naplno a nic neošidit - nervozitou nebudu spát, brzké vstávání a přípravy, svatba, věnování se rodině, vydržet oslavovat s přáteli a rodinou, svatební noc... Moc se mi líbí varianta odjezdu na líbánky pár hodin po svatbě. Ale jak zase nepřijít o svatební večírek... Takže tohle řešení, kdy se na party uvolním a oslavím to s přáteli a svatební den už pro mě bude formální tak jak má být i s odjezdem na líbánky mi přijde ideální Ale zase se mi nelíbí představa, že tetičky nebo přátelé pojedou na svatbu 200km z druhého konce republiky, odbydou si obřad a můžou jet zase nazpět.
měla sem svatbu teď před měsícem, tohle mi příjde jako dobrý nápad..nebudeš tak vystresovaná...u mě to bylo docela šílený, sem nerváček a to ráno...no nedospala sem ani do 6ti a už sem byla na nohá¨ch. večer před svatbou sme koukali na filmy do noci protože sme oba s manželem nemohli usnout ...takže.... doporčuju to co sis vymyslela. Uvolní to atmosféru..bude to klidnější. Zůstavali sme jako poslední a v hotelu pak strávili noc takže bych asi zůstala do konce u té první oslavy a u skutečné svatby bych odjela dříve klidně na svatební cestu
My jeli den poté spolu do hor na jednodenní cestu. Prostě sme ráno si umanuli že pojedeme k hranicím Rakouska se toulat a hledat jednu tajemnou stezku
Holky, to je přesně můj děs a to, do čeho se nechci "nutit"... Samozřejmě se mi líbí ty svatby, kde se paří až do rána, nevěsta je zábavná a baví všechny, stejně tak ženich... Ale tohle mě nebaví, jsem ráda středem pozornosti, udělám si ze sebe srandu, ale nerada se starám o zábavu na akcích. Takže toto je pro mě to nejpřijatelnější řešení.
Cituji Leilisek: zase se mi nelíbí představa, že tetičky nebo přátelé pojedou na svatbu 200km
to je právě to... tetičky zvané nebudou. Půjde opravdu jen o rodiče, sourozence a babičky. Což pro babičky se to spojí i s tím, že navštíví náš byteček... Takže si myslím, že to nebude zase nic, co by se nedalo přežít.
Mně jedna věc, co bych ráda domyslela do detailu, je, abych se s nastávajícím potkala až u oltáře, pro ten WOW efekt... Jestli mi o něco ten den jde, tak aby opravdu věděl, že já jsem to, co chce.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.