Studium medicíny vs. rodina

Reaguji na Zimonka:
Nemožné to není, jen trochu náročnější...spousta žen lékařek to takhle má a zvládly to Příklad třeba moje maminka, sestru měla v 26letech, mě v 27letech a pak dělala atestaci...základ je mít někoho, kdo tě v tu dobu podrží a pomůže s dětmi - partner, tvoji rodiče ap. No a já, taky na medicíně, ale jelikož bez chlapa tak bůhví jak dopadnu
Ale pokud tě to tolik děsí, farmacie je v tomhle lepší no, tam ti odpadá ta atestace, jestli se nemýlim

Mám známou, která měla první dítě ve druháku na medicíně a druhé dva roky po tom. Rodina jí pomohla s hlídáním, teď jí ještě není 30, má dvě děti, jedno už chodí do první třídy, druhé do školky a je z ní lékařka, která může pracovat. Takže ano, jde to

Jde to, mně se dcera taky narodila ve čtvrtáku Chce to bydlet blízko rodičů a připravit se na to, že když ti usne dítko a ty by sis chtěla oddychnout, tak si budeš muset sednout nad knížky...
Kamarádka měla první dítě ve třetáku, druhý v pátáku, a ted dostudovala...Taky s pomocí rodiny, ale prostě všechno jde, když se chce...
Dokonce mně přijde jak odobrý nápad mít dítko už na škole - do práce nastoupím už po mateřský a zvládnout atestaci s dítětem muselo zvládnout a zvládlo už tolik doktorek, že se to prostě musí dát

Tak třeba já bych dítě při škole opravdu mít nemohla. Podle mě je v tomto případě lepší si jej pořídit hned po vysoké a atestaci si dodělat až maličko odroste. Tak to bývá velice často. Ale zas na druhou stranu, pokud máš dobré zázemí a umíš si věci dobře zorganizovat, tak není nemožné nic. Chce to zhodnotit možnou finanční situaci do budoucna, spolehlivost a ochotu partnera, rodiny atd.

Já si myslím, že taky záleží na tom, jak dobrá studentka jsi. Medicína je náročná a já mám třeba dost sama se sebou a prostě bych už nic jiného při škole nezvládala.
Zatím žiju s představou, že dítě si pořídím v +- 35, až budu atestovaná a finančně jakžtakž zaopatřená, ale bůhví jak to bude, aby mě ještě v průběhu studia třeba nevykopli
A obdivuju ty, které to zvládají, i když na jednu stranu mi trochu vadí, když přijedou s kočárem na zkoušku, že "nesehnaly" hlídání a zkoušející se nad nima slitujou a zkoušku jim dají, i když to třeba moc neumí.

Dítě při škole, ať už by to byla farmacie nebo medicína mi nepřijde jako dobrý nápad, jsou lidi, kteří nejsou schopní školu dodělat bez dětí, natož s nimi a nikdo si nemůže být dopředu jistý, jestli to zvládne Po škole by to určitě šlo, farmacie je v tomhle lepší, dostuduješ a je ti kolem 25 (pokud nestojíš a další vzdělání) a můžeš bez starostí založit rodinu, z mediny by to bylo náročnější, ale určitě ne nemožné

No, maminek je u nás na škole dost a tohle nikdo z nás nedělá
A nevím na jaké fakultě jsi, ale jinde píšeš, že máš za sebou zatím embryolu a gyndu ještě před sebou - tipuju že půjdeš do třetáku? Tak bych tě chtěla uklidnit, že první dva roky jsou většinou nejhorší, čím víc kliniky, tím líp to půjde

Reaguji na Verča11:
Jj správně, jdu do třeťáku jsem na 1.lf. Ale tohle jsem slyšela i od kamarádek, co jsou na 2.i na 3.lf. Ono asi záleží na každé holce, to jsem nemyslela tak, že každá maminka-studentka to tak dělá. Ale na genetice byla se mnou holka, už s pěkně velkým břichem a místo otázek co si vytáhla, si povídali o amniocentéze

Tak já chodím na 3.lf a asi bych si nelajzla mít mimi při studiu Ale mám známou, která teď dodělala 6.ročník a už má 4letého prcka a malinkatou holčičku Pomáhal jí hlavně její partner a maminka hlídala, když se učila na zkoušky...zvládnout se to dá, když máš dobré zázemí. Mě by se prcek taky moc líbil, ale nemám na něj prostor, ani finance, ani čas, takže radši počkat

Ahoj, pokud to skutečně chceš, tak se medicíny určitě nevzdávej! Mnoho doktorek si s tím poradilo, i když to v současně době nemají mladí lékaři lehké, určitě se to dá, i když to určitě bude chtít kompromisy, chápavého partnera no a nejlíp i rodiče, co občas vypomohou
Spolužačku s dítětem mám taky, a moc si to nedává, odkdy má dítě, prostě to nestíhá (chodím občas hlídat, páč bych už chtěla takyy )

Já osobně jsem to vyřešila tak, že jsem šla studovat zubní lékařství - 5 let studia a pak žádná atestace (pokus se vysloveně nechceš specializovat). Spočítala jsem si to a zubní je podle mě pro ženskou výhodnější. Přítel je všeobecný, ale bude si taky dodělávat zuby, páč chceme mít ty děcka
Takže pokud si hodně rodinný typ a zároveň chceš být dokorka, tak za mně jednoznačně zubní
Držím palce, ať se správně rozhodneš

Tak dítě během školy osobně nedoporučuji, je to škola náročná i sama o sobě

Máš dvě možnosti, mít dítě po škole nebo až po atestaci. Oboje jde Záleží, jak moc budeš mít peněz...pokud málo a budeš chtít mít už něco trochu vybudováno, tak holt musíš počítat s mimčem po třicítce.

Ahojky,
naprosto souhlasím s příspěvky výše - k děťátku při škole je potřeba ještě výrazná podpora rodiny, přítele a kamarádů, kteří vypomohou a pohlídají ... i za sebe mohu říct, že bych si na mimčo při studiu netroufla a obdivuju ty, které to zvládly .. Ale na druhou stranu, ono ani mít mimi před atestací není jednoduché - možná se to ještě hodněkrát změní - ale prozatím dle aktuálního vzdělávacího systému platí, že do předatestační přípravy (5-6 let dle oboru) se započítává pouze 6 měsíců mateřské, pokud je člověk doma déle, začíná znovu .. Což např. pro mě je naprosto nepředstavitelné být doma jen tak krátce a připravit se prakticky o ty nejhezčí okamžiky života dítěte, jen proto, že do práce musím .. Takže pro mě asi ideál - začít těhotnět někde kolem atestace.

Mockrát díky za rady moc si jich vážím a můžu říct, že jste mě docela uklidnily zatím jsem studentka řekla bych nadprůměrná, až na matematiku, s tou mívám poslední dobou problémy, máme špatnou učitelku, ale na medicíně snad matematika není, že? nebo se mýlím? Už v kvartě na gymplu jsem se rozhodla, že chci jít na medicínu, ale časem jsem začala vidět ty negativa. Při VŠ bych asi dítě nechtěla, to je moc. Přece jenom bych chtěla mít aspoň ten diplom. Přítel je stejně starý jako já, takže pokud spolu vydržíme a měli bychom mít dítě při VŠ, bylo by to asi na zabití, kdyby jsme byli oba studenti a měli dítě, to podle mě snad ani nejde. I když si vybral takový obor, kde může klidně pracovat i naplno při VŠ (informatika - programování a takové věci), ale radši bych si počkala až po té vš. Chtěla bych, abychom byli trochu finančně zabezpečení, než si pořídíme dítě. Vím, že je brzo přemýšlet nad takovými věcmi v 18 letech, ale souvisí to s tou vejškou, kterou musím mít za rok už vybranou. Moc bych se chtěla stát lékařkou, ale určitě chci mít děti před třicítkou. Takže tak po té vš a až po dětech tu atestaci. Snad bude přítel vydělávat dost hlavně taky nevím, jestli bych to ustála, když vidím v televizi nějaké operace a tak, tak se mi docela podlamují kolena ale je pravda, že člověk si asi zvykne na všechno.. asi by mi dělalo problém do někoho jen říznout...určitě bych tedy nechtěla pracovat jako chirurg, spíše bych chtěla mít ordinaci a být třeba pediatr..ale projít si tím řezáním samozřejmě na té škole musím, to vím...dále nevím, jakou medicínu bych si vybrala. určitě bych chtěla do Prahy, ale jestli 1.,2. nebo 3. l.f. UK to nevím...

ještě dotaz: je to tak, že vystuduji tu medicínu, těch 6 let, pak nastoupím do nemocnice a dělám 5 let atestaci? jsou platy mladých lékařů opravdu tak žalostné? slyšela jsem něco o 15 - 17 tisících hrubého....