Studentské spolubydlení v novém městě - pravidla, rady, tipy

Já nikdy nechtěla na kolej, jsem od dětství zvyklá na vlastní a dost velký pokoj a klid...
Z finančních důvodů jsme s partnerem však usoudili, že bude lepší bydlet ještě rok každý na své koleji. No a teď jsem si zrovna podala kolejní přihlášku na další rok, protože je to naprosto super bydlení
Naše kolej je teda hodně malá, cca 40 lidí, takže se všichni známe, pořádáme procházky po Praze, nákupy, společné večeře, párty, snídaně atd atd...
Na pokoji bydlím se 2 holkama... Jedna je naprosto má krevní skupina- pohodářka,odhadne kdy potřebuju od ostatních klid, má ráda stejné jídlo, a prostě si hodně rozumíme
Druhá je ukrajinka, hodná, milá, ale prostě odlišná kultura. Až teď poznávám, že je hodně důležité, jaké má každý člověk zvyky.... Takové drobnosti, které mi připadají hodně zvláštní, nepochopitelné, někdy až nechutné (jsem puntíčkářka)- např. pověšený mokrý ručník (po sprchování) na židli s čistým suchým oblečením...
Takže občas mi rupnou nervy a některé věci mi lezou hodně krkem, tak se jdu radši projít nebo sednou na kafe s někým z jiného pokoje
Ale teď bych neměnila, i když se těším na společný byt s přítelem

Tohle nechápu, to jim to opravdu není blbý? Mě tohle příjde jako pomalu kradení, něco takového bych si nikdy nedovolila..

Přesně tak. To samé s jídlem - vždyť je to kradení, hlavně bych se cítila fakt trapně kdyby přišla spolubydlící domů a neměla co jíst nebo jí tohle chybělo a řekla mi to, no propadla bych se..

Jojo, z vlastního bytu

Já teda zkušenost takhle nemám, jedině bydlení se ségrou, takže taky o něčem jiném, ale myslim, že např. všechny čistící prostředky bych nakoupila- buď společně nebo prostě jeden to nakoupí a pak bych ten účet vždycky rozpočítala mezi vás.. Kdž to bude jednou za měsíc, tak by to pro mě bylo ideální
Jinak na úklid se domluvit taky dá a pokud bys chytla nějakou nepořádnou spolubydlící, tak jí domluvit a ona se to taky naučí - když si s ní o tom promluvíš, tak si myslim, že jí to bude taky trapný a bude se snažit..

Super téma - pro ěm dost přínosné, vuhledem k tomu, že se na podzim taky chystám spolubydlet. Vzhledem k poměrně nízkému příjmu je to v současnosti asi moje jediná možná alternativa, i když chci tedy alespoň samostatný pokoj

Tohle by mě zajímalo - když spolu lidi spolubydlí, tak tedy ěkdo z nich má byt pronajatý a zbytek má smlouvu o spolubydlení? A to je jako klasická nájemní smlouva i s případnou výpovědní lhůtou? Docela by mě tohle právní pozadí totiž zajímalo......

Jinak tedy kamarádka spolubydlela v zahraničí (na Erasmuú, já tam za ní na pár dní byla a fungovalo jim to perfektně. Spolubydlela s chlapama, každý svůj pokoj plus společný obívák s kuchyňským koutem a koupelna se záchodem. Měli poličky ve spíži a v ledničce na jídlo a služby na úklid, na čistící prostředky etc. se skládali a fakt to fungovalo naprosto v pohodě......Kéž by se mi taky něco takového povedlo

ano mě taky - dostala jsem jednu nabídku ke slečně do bytu, takže pokud se to dá nějak ošetřit, budu ráda za radu

Taky dobrý postřeh.

V mém prvním spolubydlení jsme to měli tak, že smlouvu o pronájmu s majitelem měl jen jeden člověk s tím, že ve smlouvě bylo ustanoveno, že byt nebudou obývat více než 3 osoby. Ostatní už bylo majiteli jedno. My jsme teda žádnou smlouvu o spolubydlení neměli - a nakonec jsem za to byla i ráda, protože jsem aspoň mohla odejít téměř ze dne na den
V druhém případě jsme taky smlouvu neměly, ale spolubydlící mě seznámily s majitelkou bytu, ta si opsala nějaké údaje o mně, jako jméno a trv. bydliště.
Ale třeba kamarádka měla již zmiňovanou smlouvu o spolubydlení, kde bylo stanovené vše, včetně výpovědní lhůty.

Reaguji na bakalářka: Reaguji na Emma_Belle:

Holky, já to měla udělané tak, že jsem měla smlouvu s majitelkou bytu, a dál už jsem si to mohla řešit podle sebe. Bylo akorát stanovený max. počet lidí a majitelka chtěla i vědět kdo tam bydlí (jenom přišla na návštěvu, vzala si okopírovaný doklad).

Já jsem svou situaci vyřešila nakonec tak, že jsem se s majitelkou dohodla o odstěhování, a tím pádem vystěhování celého bytu - jo, holky spiklenky to trochu nedomyslely .

Jinak tohle je podle mě úplně nejčastější situace. Smlouvu s majitelkou jsem měla já, s ostatními spolubydlícími jsem měla udělanou smlouvu o spolubydlení - prakticky stejné právní formality jako v mé smlouvě s majitelkou, především co se týče výpovědní lhůty, vratné zálohy a podobně.

Reaguji na Helena:

Na jednu stranu moc hezké jako prevence hádek a zbytečného zneužívání věcí cizími lidmi v bytě. Ale já si to dokázat nedovedu - ráda totiž žiju jako člověk, nádobí v kuchyni, drogerie většina v koupelně. A ne že budu chodit každý den do sprchy s kosmetickou taškou narvanou sprchovacími potřebami jako někde v kempu. Nebo se mi bude válet nádobí v ložnici.

tak tohle mě tedy problém nedělá - i doma mám svou kosmetiku v pokoji - mám tam zrcadlo a toaletku a máme blbé osvětlení v koupelně - takže takhle se maluji ve svém soukromí a na denním světle - respektive i ručník po použití si nosím do pokoje - v zimě uschne na topení, v létě ho přehodím přes rotoped a uschne taky - u nás doma bohužel naši nerespektují - můj ručník - ty si ho neber - a já mám ráda hygienu, takže tohle by bylo v pohodě co se týká kuchyně - tak vybavení už tam je - je pro mě automatika že když to použiju, tak to umyju a vrátím na místo.

no právě jedné mé známé se stalo, že bydleli v bytě a majitelé se najednou rozmysleli a oni buď museli sehnat do 3 dnů 25000,- nebo se vystěhovat - oni jako studenti samozřejmě museli vzít druhou variantu.

To je právě důvod, proč bych dnes do bydlení bez smlouvy nešla ani omylem. Máš prostě nějaké jistoty. A že je ve smlouvě třeba napsáno na popud majitele, výpovědní lhůta třeba 3 měsíce - holt to je dneska úplně normální a vždycky se to dá nějakým způsobem vyřešit. Během posledních 5 let, kdy jsem bydlela po kolejích a pronájmech, tak jsem ještě nenarazila na slušného člověka a vždycky mi smlouva víc než pomohla. Takže za mě bez smlouvy ani ň.

Tak s majitelem určitě musíte mít smlouvu. A já osobně jsem se teda necítila moc dobře, když jsme neměli smlouvu i vzájemně mezi spolubydlícími. No, naštěstí s tím nakonec problém nebyl.

Tak já taky přispěju svou troškou, sice už bydlím v bytě s přítelem, ale před tím jsem si "užila" 3 roky v bytě s dalšíma 5 holkama.
Začalo to tím, že jsem se ještě s 2 spolužačkama ze střední dostala na VŠ ve stejným městě a protože jsme nedostaly koleje, našly jsme si přes známýho mýho taťky byt. 90m2 a 3+1 kousek od centra města. Sice jsem věděla, že ty kámošky nejsou nějak čistotný (na intru čas od času ve svém pokoji "objevily" něco, co zdánlivě připomínalo pomeranč nebo jabko co před měsícem hledaly), ale myslela jsem, že ve "svým" budou chtít mít pořádek. Ale ouha! Sice nebyl problém s kradením a nádobí jsme měly dohromady co kdo z domu přinesl, ale uklízení tam bylo naprosto zbytečný, protože hned někdo přišel a udělal ještě větší binec. Neustále zaskládaný dřez špinavým (někdy i hnijícím) nádobím, po bytě hrnky od kávy co už vypadala jako sýr s modrou plísní a i když jsme se domlouvaly, že tam nebudou kouřit, tak se jim ven nechtělo a kouřily v kuchyni. Sice jsme si našly 3 spolubydlící, ale největší ****** dělaly ty moje 2 kámošky.
Co mi děsně vadilo bylo i to, že si tam vodily svoje kamarády, kteří tam přespávali i když ony tam nebyly (půjčily jim klíče!) sice jsme tam nic moc neměly, ale stejně! Taky dost často chodily "na jedno" a vracely se až ráno a v kuchyni ještě dělaly rámus. V té době byly mými největšími přátely špunty do uší.....
Ale je to hrozně o lidech, kdyby ten byt nebyl napsaný na moje jméno tak bych se odstěhovala, ale takhle jsem nechtěla dělat problémy sobě ani jim. Ve smlouvě jsem byla pronájemce a ty 2 kamarádky v ní byly zapsaný jako spolubydlící. Ty další holky tam uvedený nebyly.
Co bych všem ale radila- byt si na sebe nepište, raději se k někomu nastěhujte, protože je s tím hrozně práce (vypočítávání kdo co zaplatil a kdo ještě ne, kauce a tak).

Tak já jsem bydlela vždy s klukama a můžu jen doporučit!

Jinak doporučuji hned na začátku určit pravidla.
- vyhradit skříňky, poličky v lednici.
- domluvit úklid (nejlépe jeden člověk jeden týden)
- domluva, že nádobí bude "společné", ale ihned po použití se umyje, ať je k dispozici ostatním
- jak to bude s jarem, čistícími prostředky... Fungovalo, že u jaru, čističe koupelen, WC apod. jsme se s nákupem střídali. Prací prášek, aviváž apod. bylo lepší, když měl každý svojí (přece jen se časem hádat, jestli jsi prala častěji nebo že ti nevyhovuje levný prášek, co koupili...)

Jo a ještě jedna hodně důležitá věc!
Neexistovalo přespávání kamarádů, aniž bychom se nezeptali ostatních spolubydlících. Žádné pařby, návštěvy (cokoli) bez vědomí ostatních.
Jo, když někomu přišla návštěva na kafe, tak ok. Ale banda kamarádů, která chlastá až do rána a pak tam následující den prospí, to prostě neexistovalo.

Z toho vyplývá, že klíče od bytu se nikomu nepůjčovaly

Holky super - jsem Vám všem moc vděčná za rady a beru si je k srdci