Stres v práci

Reaguji na Bridget Jones:
Já jsem to měla takhle ve své bývalé práci, měla jsem hrozně velikou zodpovědnost a kdybych udělala chybu, tak by mi to stálo místo, takže jsem na práci neustále myslela, i doma, hlavně, jestli jsem udělala v práci všechno tak, jak jsem měla apod.Vydržela sem to 7let a už nikdy více, byla jsem neustále ve stresu a rozhodně mi to za to nestálo. V práci, co mám dnes jsem úplně v pohodě, zabouchnu dveře a vypnu, zodpovědnost žádná, řekla bych, že jsem i šťastnější.

Reaguji na Bridget Jones: Měla jsem to tak v jedné práci a taky jsem tam nevydržela ani měsíc. Stres mi za to nestojí a už vůbec jsem neměla chuť řešit problémy třeba ve 2 ráno (jednalo se o práci dispečera nákladní dopravy). Všechno se řešilo anglicky nebo německy, já měla stresy kvůli termínům, řidičům, dopravě atd. a nepřišlo mi zrovna dobré být 8 hodin v práci (pod stresem) a pak doma se tomu další hodiny (vlastně zadáčo) věnovat, zas tak úžasně to placené nebylo. Každé ráno jsem tam šla s žaludeční nervozou a pak s tím radši sekla, protože jsem byla úplně vyschýzovaná, co se zas potentuje nebo že mi budou nad ránem volat, že nestíhá to a to.

Jasně, práci nechávám v práci, domů si jí rozhodně v hlavě netahám, bo jinak bych asi zcvokla

hm, tak to je to "kouzlo" , jak já bych si přála vypnout a nechat práci v práci , ale už se to pomalu učím mít věci "na háku" nikdo mi za "stresy", které prožívám nic nedá, manžel mi ndadává, ať se na to vykašlu, ale nejde to, - učím se to postupně vloni jsem ze stresů zhubla 10 kg. Na jednu stranu jsem byla ráda, ale na druhou - vypadala jsem anorekticky. Teď to jakštakš "zvládám"

Dobře vím, co to znamená "stres v práci", já ho zažívala v každé práci (včetně školy, že jo) ... Ale naučila jsem se mít spoustu věcí "na háku" ... Díky bohu!
Jak vyjdete z práce, zavřete za sebou dveře a ten stres nechte v práci, jinak z toho ZCVOKNETE nebo si přivodíte žaludeční vředy či jinou nemoc. Stojí vám to za to? NEEE!

jéé tak to závidim, jak se to člověk naučí?Ještě jsem na to nepřišlaa závidim těm lidem co jim je všechno šumák,na všechno maj dost času a z ničeho si hlavu nedělaj...to bych se jednou taky chtěla naučit

Já mám teď po pěti letech těžký pracovní pohody "konečně" zodpovědnou a psychicky náročnou práci. Chtěla jsem si prostě vyzkoušet, jestli jsem určená jen k tomu, abych celoživotně jenom vařila kafe a zatím se mi nechat "práci v práci" moc nedaří, ale ještě mi to neroste přes hlavu. Jestli mi začne šibat, tak končím, nervy mám jen jedny

Taky se mi ještě nedaří nechat práci v práci.... doma pak přemýšlím, co jsem mohla (měla) udělat jinak, co budu dělat zítra atd., kdo mě zas kde pomlouval...... máte to někdo taky tak a jak s tím bojujete?

Přidávám se k těm, kteří mají práci hodně zodpovědnou a chyba by stála nejen jeho výplatu či prémie, ale hlavně i tu firmu samotnou krk...Takže je problém se přepnout, nicméně nutnost. Většinou se snažím své pracoví věci ještě dořešit v autě zpět dom (jako v mysli) a jakmile dojedu, už chci mít klid, např.myslím co nakoupit atd. Je dobré na to myslet ještě než opustím práci, ale je to někdy těžké. I když jsem nucena se někdy k práci doma vrátit, pak se snažím rychle přeladit, a poznat i tu hranici kdy je nutné pracovat z domu a kdy už ne... doma denně cvičím, myslím, že to pomáhá. V práci se zase naplno věnuji práci, např.nikdy neřeším žádné soukromé věci, a i když jdu jen k lékaři mám už vše zpřeházené...

dnes, 20:21:24 - Připojeno během spojování:
Stres z Práce

Tak na uvod bych chtěla říct,že svojí práci totálně miluju,žeru..i když ji nedělám dlouho.Práce s vlasy byl vždycky muj sen.Jsem teprv chvíli po škole, ale i tak mam vcelku slušnou klientelu, a začla jsem nedávno pracovat v saloně.....Taky bych chtěla říct že jsem nikdy nikomu na halvě neudělala to,co by nechtěl,vždycky se mi lidé vraceli...Ale dnes...nevim...už od rána jsem byla taková divná..Přišla zákaznice,už tak měla dost krátké vlasy..s přáním že chc vlasy okolo uší uplně vystříhat.Tak jsem to také udělala...následně po mě začala řvát že jako jak ji to střiham že to je moc atd,později si šla stěžovat ke kolegyni...No prostě..jsem z toho cely den špatna,pořád se mi jakoby stahuje srdce,nemužu mluvit,usmat se,pořad na to myslim a napdaj mě myšlenky ve stylu že toho nechám,nejsem dobrá atd ( což je na hlavu) ...Chci se zeptat,jestli i vy máte někdy takové stresy z práce..že jste protivne na všechny okolo,a ovlivní vás to v ostatních činnostech?....

Tohle téma už tady je

práce s lidma je vždy nevděčná, můžeš narazit na blbce...není to první, ani poslední zkušenost, ale musíš se je naučit házet za hlavu a nenechat si zkazit den. Určitě ještě za svojí kariéru zažiješ nepříjemných lidí dost. Vím, že je to občas otravné. Ale máš řadu spokojených zákaznic a to o něčem svědčí, ne? Holt jednou byl někdo nepříjemný, třeba jí zase někdo předtím naštval, tak si to vylila na tobě... nepřemýšlej nad tím.

minule na mě ječel zákazník kvůli reklamaci. obrečela jsem to ve skladu a přemýšlela jsem že odejdu.. to tě přejde... takovejhle blbek ještě bude..! kašli na ni! jedna nespokojená zákaznice přece nepřeplácne stovku spokojenejch.

To je kvuli tomu jak na tebe ječela. Kolikrát na mě někdo takhle řve a já si pak připadam hrozně, jak malý děcko. Ale to přejde. Prostě nesmíš si nechat zkazit náladu nějakou zakomplexovanou bábou. Tyhle stavy sou častý kdy člověka někdo vystresuje a vnitřně ho poníží. Za chvíli je to pryč.